Hlavní obsah

Podnikání nebo televize. Kam povedou Trumpovy kroky z Bílého domu?

Foto: Profimedia.cz

Donald Trump v listopadu roku 2020.

Reklama

2. 12. 2020 20:25

Donald Trump je jednou nohou z Oválné pracovny, mimo kterou na něj čeká „starý život“. Jak bude vypadat? Podle serveru Politico plánuje využít prezidentství ve prospěch svého podnikání v zahraničí, což ale považuje za neetické.

Článek

Klíčové státy amerických prezidentských voleb již navzdory soudním stížnostem tábora Donalda Trumpa prohlásily za vítěze Joea Bidena. Kandidáta republikánů tak čeká po čtyřech letech stěhování z Bílého domu a návrat ke starým zvykům. Rodinný byznys Trumpových zřejmě získá zpátky svou hlavní tvář. Lákat Trumpa by však mohla i televize kvůli dřívějšímu mediálnímu působení, píše list The New York Times (NYT).

V případě první možnosti bude před pětačtyřicátým prezidentem Spojených států ležet rozhodnutí, jak vybalancovat politickou minulost s touhou vydělat peníze. Předpokládá se, že během pandemie Trumpova společnost ztratila miliony dolarů, magazín Forbes navíc odhaduje, že jeho čisté jmění během dané doby kleslo o miliardu dolarů. Dokonce i synové prezidenta se několikrát nechali slyšet, že firma přišla o značné množství peněz právě kvůli prezidentství jejich otce.

„Prezidentství mě pravděpodobně stálo tři až pět miliard,“ cituje NYT slova samotného Donalda Trumpa z loňského roku, pro svá tvrzení však nepředložil důkazy. Jeho rodina se také netají svými touhami zaměřit obchodování do zahraniční.

„Zvážíme všechny možnosti. Každý den dostáváme hodně nabídek,“ nechal se v červnu pro list The Wall Street Journal slyšet Eric Trump. Zmínil také, že společnost se chce po konci otcova funkčního období zaměřit na zámořské luxusní hotely.

Trumpova společnost údajně plánuje obnovit zahraniční realitní projekty, a to zejména kvůli zkažené značce na americkém území a nutnosti splatit dluhy v hodnotě stovek milionů dolarů. S tvrzením přišel server Politico na základě výpovědí tří zdrojů obeznámených s dalšími plány Trumpovy rodiny.

Vysoce postavení pracovníci společnosti již dříve slíbili, že se budou více zabývat realitním trhem v Indii, a očekává se, že se znovu zaměří na projekty, které plánovali pro Čínu, Turecko, Kolumbii a Brazílii, než Trump nastoupil do své dosavadní funkce. Majetek společnosti je však již nyní „rozesetý“ po celém světě.

Návrat Trumpa k obchodování v zámoří jakožto soukromého podnikatele je podle serveru Politico eticky problémovým. Žádný z předešlých exprezidentů totiž neuzavřel obchodní dohody se zahraničními vládami či společnostmi. V případě jeho firmy navíc nejde o charitativní nebo veřejnou organizaci, a tak se k ní váže méně požadavků na zveřejňování informací týkajících se financí.

V zahraničí by podle serveru také mohlo dojít k využití okolností k odplatě za jeho politickou strategii během pobytu v Bílém domě nebo ke snahám o ovlivnění americké politiky právě skrze bývalého prezidenta.

Obviněním ze zpeněžení prezidentství postprezidenskými aktivitami čelili i Trumpovi předchůdci. Mezi nejčastější činy tohoto typu patřily například sedmimístné zálohy na knihy, zahraniční dary prezidentským knihovnám nebo placené projevy v zahraničí jako třeba v případě Ronalda Reagana v roce 1989. Nejnovějším příkladem je Bill Clinton, který pro charitu své rodiny získal miliony dolarů od zahraničních vlád a dárců.

„Existují určité hranice, které dříve neexistovaly, a nepochybuji o tom, že on tyto hranice překročí a nebude respektovat žádnou z nich,“ cituje server Politico Gerryho Connollyho, člena Výboru pro dohled a reformu, který zahájil vyšetřování toho, zda Trump porušuje ústavu těžením ze zahraničních vlád.

O kontroverzi spjaté s aktivitami bývalých prezidentů se pro server vyjádřil i historik Douglas Brinkley. Podle něho Trump zachází dál než kdokoliv jiný. The Trump Organization zatím na žádosti o vyjádření serveru Politico neodpověděla.

Tím, že se Donald Trump nevzdal svého realitního impéria, když přijal prezidentskou funkci, došlo k vytvoření sítě potenciálních střetů zájmů. Každodenní běžný provoz společnosti sice předal svým dětem, vlastnictví firmy si ale ponechal. To vyvolalo obvinění, že Trumpovy obchodní zájmy řídily politická rozhodnutí, která učinil. Trump odpovědnost za to, co podle jeho kritiků bylo zneužitím moci, však přijmout nemusel.

Navzdory svému příslibu neúčastnit se zahraničních obchodů během prezidentství získal Trump od roku 2016 více než 200 milionů dolarů ze svých zájmů v cizině, jak uvádí analýza neziskové organizace OpenSecrets, která sleduje peníze v politice. Skupina také zjistila, že na konci roku 2019 vlastnil Trump až 150 milionů dolarů v podobě zahraničních aktiv.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované