Hlavní obsah

Policejní areál za pět miliard má zelenou. Je to arogance moci, říkají odpůrci

Foto: Policie ČR

Největší objekt policie na Zbraslavi, jak jej představuje vizualizace, má být dlouhý 180 m a až 37 m vysoký. Přibliží se parametrům výškových budov, což místním vadí.

Nové budovy „protimafiánského“ útvaru a Kriminalistického ústavu, které mají vyrůst v Praze-Zbraslavi, získaly stavební povolení. Rozpočet je 4,7 miliardy korun. Nejde o jediný megaprojekt resortu vnitra v Praze a okolí. V Říčanech má vyrůst další policejní areál za 1,9 miliardy korun.

Článek

Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) stále jen sní o úřednické čtvrti v pražských Letňanech, jeho koaličního kolega a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už může nové „ghetto“ pro státní zaměstnance na opačném konci hlavního města začít stavět. A to i přes odpor části místních obyvatel.

Projekt dostavby policejního areálu v Praze-Zbraslavi získal pravomocné stavební povolení, jak sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Čistě teoreticky by tak už zítra mohli na Zbraslavi nastoupit stavební dělníci i s technikou. Zatím ale nebyla ani vybrána firma, která kancelářské objekty pro policisty vybuduje.

Zatímco dříve se hovořilo jen o dvou miliardách korun, nyní policejní prezidium uvádí rozpočet stavby 4,7 miliardy. Je v něm zahrnuto i vnitřní a přístrojové vybavení budov.

Vyhlášení zadávacího řízení na zhotovitele stavby je plánováno až na příští rok, ve stejném roce má začít i vlastní výstavba. „Dokončení se předpokládá v roce 2024,“ uvedl mluvčí.

Do policejního areálu, v jehož starší části už nyní působí Národní centrála proti organizovanému zločinu a ředitelství středočeské policie, by se měl nově z centra Prahy přestěhovat i Kriminalistický ústav. Podle dřívějších informací se počítá i s přesunem administrativy policejního prezidia.

Terorismus jako argument

Resort vnitra si dokázal zajistit všechna potřebná razítka navzdory ostrým protestům části obyvatel Zbraslavi, již se obávají hlavně nárůstu dopravy. Lidem vadí i velikost objektů, které přerostou vše v širokém okolí.

„Navržená stavba půdorysnými a výškovými rozměry naprosto neodpovídá charakteru Zbraslavi ani svému nejbližšímu okolí. Největší objekt je dlouhý 180 m a až 37 m vysoký. To velikostně odpovídá budovám na největších pražských sídlištích, nikoliv rezidenční zástavbě vil a viladomů, která v městské části Praha–Zbraslav převažuje,“ zaznělo opakovaně v připomínkách občanů během povolovacího řízení.

Proti záměru podali lidé na stavebním úřadu celkem 137 námitek, byly ovšem shledány jako nedůvodné. Úřad už vydal i stavební povolení, ačkoli se někteří nespokojení občané proti územnímu rozhodnutí odvolali.

Tomuto odvolání byl ale překvapivě odepřen odkladný účinek, jak je jindy samozřejmostí. Stavební úřad v Radotíně totiž také vyhověl žádosti Ministerstva vnitra, které tvrdí, že novostavba má zásadní význam pro bezpečnost státu, tudíž je spěšné odsouhlasení nezbytné.

„Prodlení realizace stavby by mělo negativní dopad na zajišťování vnitřní bezpečnosti ČR, která se nyní nachází v prvním stupni ohrožení terorismem,“ zaznělo jako argument pro povolení stavby.

Klíčové útvary na Zbraslavi

Národní centrála proti organizovanému zločinu se specializuje na odhalování organizovaného zločinu, závažné hospodářské trestné činnosti a korupce, kybernetické kriminality, terorismu a extremismu.

Kriminalistický ústav je útvarem s celostátní působností, který se specializuje na výkon znalecké činnosti v oborech kriminalistika, chemie, písmoznalectví, strojírenství a elektrotechnika. Je výzkumnou institucí a již řadu let vykonává aplikovaný výzkum v oboru kriminalistika.

Arogance moci?

Architekt Radek Janoušek, hlavní iniciátor zbraslavských protestů, se nad tím pozastavuje. „Vidím v tom aroganci moci,“ říká pro Seznam Zprávy. Důvody uváděné pro vyloučení odkladného účinku považuje za falešné. Podle něj jde jen o způsob, jak se stát snaží „na sílu“ umlčet oponenty.

I proto Janoušek inicioval podání správní žaloby, o níž stále není rozhodnuto (stejně jako o zmíněném odvolání ve věci územního rozhodnutí).

Co se týče vlastní stavby, architekt soudí, že výška a půdorysné rozměry navržených objektů jsou naprosto neadekvátní kontextu okolí. „Budou nejvyšší na Zbraslavi, v maximálním bodě se přiblíží parametrům výškových budov,“ poukazuje. Podle něj bylo možné volné pozemky využít účelněji, s méně brutální zásahem do okolí.

„Připadá mi, že resort vnitra rezignoval na zapojení odborníků do přípravy projektu a zvolil pro něj nejjednodušší řešení,“ usuzuje architekt Janoušek. Poukazuje i na skutečnost, že dopravní obsluha nově dostavěného areálu, v němž bude moci pracovat až tisícovka nových lidí, bude závislá jen na automobilové a autobusové dopravě.

Alespoň dálniční křižovatka

I starostka Zbraslavi Zuzana Vejvodová patří k lidem, kterým se zvolené řešení pramálo líbí. Nicméně vzhledem k vydanému stavebnímu povolení a po všech peripetiích, které v minulých měsících absolvovala při schůzkách s představiteli městských a státních institucí, si už nedělá iluze, že by mohl být projekt zcela přepracován.

„Důležité je ale i to, jak bude vypadat okolí těch budov a jak bude vyřešena doprava. Snažíme se pro celé město a naši městskou část v tomto směru získat maximum,“ uvedla starostka pro Seznam Zprávy.

Za dílčí vítězství považuje Vejvodová to, že se nakonec podařilo u státních orgánů prosadit, aby vedle areálu byla postavena plnohodnotná mimoúrovňová křižovatka, která zajistí přímé dopravní napojení na sousední „strakonickou“ dálnici D4.

Že se s výstavbou křižovatky nyní už počítá, potvrdil i mluvčí policejního prezidia. „V horizontu několika týdnů by měl pražský magistrát zadat zpracování studie proveditelnosti mimoúrovňové křižovatky. Pozemky pro tuto křižovatku jsou převážně v soukromém vlastnictví, část je ve vlastnictví České republiky, přičemž u nich má právo hospodaření s majetkem státu Ministerstvo vnitra. A to je připraveno potřebné pozemky pro výstavbu křižovatky poskytnout,“ zdůraznil mluvčí Ondřej Moravčík.

Dvě miliardy v Říčanech

Dostavba policejního areálu na Zbraslavi za téměř pět miliard korun není jediným stavebním projektem, který má sloužit ochráncům zákona.

Další téměř dvě miliardy chtějí policisté investovat do zbrusu nového areálu na okraji Říčan. Tam by mělo být nové sídlo středočeské policie, které je nyní umístěno, jak už bylo uvedeno, právě na Zbraslavi. Má se stavět na státem vlastněném pětihektarovém pozemku, na němž celých třicet polistopadových let chátral betonový skelet rozestavěné věznice.

V Říčanech se občanské protesty nekonají. Představitelé města se starostou Vladimírem Kořenem v čele nad zvoleným řešením naopak zajásali. „Je to skvělý nápad pro využití pozemku, který ležel dlouhá léta ladem,“ nechal se slyšet začátkem února starosta.

Studie areálu prozatím počítá s pěti novými budovami včetně parkovacího domu. Součástí má být také tělocvična s venkovním hřištěm, jídelna a ubytovna. Podle dostupných údajů by se do říčanského policejního areálu mělo v budoucnu přestěhovat 850 osob včetně zásahové jednotky. Vše ale souvisí i s rychlostí realizace zbraslavského projektu.

„Zahájení plánované výstavby areálu v Říčanech časově navazuje na dokončení dostavby areálu na Zbraslavi,“ říká policejní mluvčí Moravčík.

Navzdory přestěhování středočeského ředitelství do Říčan počítá policejní prezidium i s dalším využitím uvolněných zbraslavských prostor. „Objekty na Zbraslavi budou i nadále využity pro potřeby policie,“ uvedl bez konkrétnějších informací Moravčík.

Žádné podobné megaprojekty s přesunem celých útvarů v Praze a okolí policie už ale neplánuje. Hlavním cílem je prý vytvořit mužům a ženám zákona odpovídající podmínky pro výkon služby.

Doporučované