Hlavní obsah

Politici ve vleku byznysu. Mýto je od 1. ledna i na silnicích, kde to nikdo nechtěl

Foto: CzechToll

Palubní jednotka k výběru mýtného. Teď bude zaznamenávat i daleko více úseků mimo dálnice.

1. 1. 10:00

Nový mýtný systém od 1. ledna vybírá peníze na dalších téměř 900 kilometrech silnic I. třídy. Ministerstvo dopravy nakonec zvolilo tu variantu zpoplatnění „jedniček“, kterou poradci z firmy Deloitte v roce 2016 vyhodnotili jako nejméně vhodnou.

Článek

S 1. lednem se povinnost platit mýtné u nákladních aut a autobusů s hmotností nad 3,5 tuny rozšiřuje i na dalších 868 kilometrů silnic I. třídy. Týká se to například státní silnice mezi Plzní a Českými Budějovicemi, mezi Benešovem a Táborem, dále úseku z Hradce Králové směrem na Olomouc nebo též ze Svitav do Brna.

V dotčených regionech sílí obavy, že se kamiony zpoplatněným úsekům začnou hromadně vyhýbat a zahltí obce a města na objízdných trasách.

Jisté je, že kontroverznímu rozšíření mýtné povinnosti nepředcházela žádná odborná debata. Jde o důsledek čistě politického rozhodnutí schváleného ještě vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Aby se dodavatelé neurazili

Dne 7. listopadu 2016 Sobotkův kabinet, složený z ČSSD, hnutí ANO a lidovců, schválil koncepci zpoplatnění pozemních komunikací v ČR, kterou do vlády předložil ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Podle tohoto dokumentu, který byl pro další vývoj událostí určující, by se nově mělo začít platit mýtné za silnice v celkovém rozsahu 850 až 3000 kilometrů.

Kde se takto vytyčený „koridor“ vzal a kdo konkrétně jej určil, není dodnes zřejmé. Čísla byla podle všeho jen vystřelena od boku vládními politiky. Měla vyplynout z tehdejší diskuze dopravních expertů koaličních stran, kam za ČSSD chodil například poslanec Jan Birke, za ANO Jaroslav Faltýnek a za lidovce Jan Kasal.

Straníci neurčovali přidávané kilometry podle toho, kde se vybírat mýto ještě ekonomicky vyplácí a kde to má i nějakou regulační funkci, nýbrž výhradně tak, aby to vyhovovalo dodavatelům mýtné technologie. Platí totiž, že na dálnicích je výhodnější mikrovlnný systém s mýtnými branami, s rozšiřováním mýta na silnice nižších tříd začínají převažovat výhody satelitního systému.

Kilometry navíc

Vedle dosavadních 234 kilometrů silnic I. třídy je od 1. ledna 2020 nově zpoplatněno dalších 868 kilometrů stejné kategorie. Celkem tak bude mýto vybíráno na 1102 kilometrech „jedniček”.

Rozšiřuje se také počet kilometrů zpoplatněných dálnic. A to o 13,9 kilometru nové dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Předmostím (u Přerova). A také o 21 kilometrů dálnice D3 mezi Úsilným a Veselím nad Lužnicí. Celkem bude zpoplatněno 1307 kilometrů dálnic.

A tak spodní hranice 850 kilometrů silnic I. třídy byla určena jako ta, u níž se rozdíly v nákladech mezi mikrovlnnou technologií, za niž lobbovala rakouská firma Kapsch, a satelitní, kterou do Česka „tlačil“ slovenský SkyToll, mají údajně stírat.

Kilometry přidané navíc měly přispět jedině k tomu, že soutěž na provozovatele nového mýtného systému bude takzvaně technologicky neutrální. Podle Kapsche nakonec stejně nebyla (všichni čtyři účastníci šli do soutěže se satelitní technologií).

Na výrazné rozšíření mýtné povinnosti – vyhovující SkyTollu – podle dobových svědectví nejvíce tlačili Sobotkovi sociální demokraté, hnutí ANO o rozšiřování mýta původně nestálo.

Ministr dopravy Ťok ale sliboval alespoň dodatečné odborné vyhodnocení. „Konkrétní podobu zpoplatnění silnic po roce 2019 ještě budeme analyzovat. Zpoplatníme jen ty silnice, kde to bude dávat smysl a které nám doporučí zpoplatnit projektový manažer,“ tvrdil po inkriminovaném jednání Sobotkova kabinetu ministr.

Foto: CzechToll

Zpoplatněné dálnice (červeně) doplněné o nové úseky silnic I. třídy (žlutě).

Zvítězila nejhorší varianta

Vše bylo nakonec úplně jinak. Ministerstvo postupovalo v rozporu s tím, co Ťokem zmiňovaný projektový manažer – firma Deloitte – doporučoval. Ta celou záležitost posuzovala v prosinci 2016 a z hlediska nákladovosti analyzovala tři možné scénáře rozšíření: o 76 kilometrů, o 474 kilometrů a dále o 900 kilometrů silnic I. třídy.

Jako ekonomicky nejvýhodnější přitom vyhodnotila první variantu a jako nejméně vhodnou poslední. A právě onu nejhorší – s 900 kilometry – si nakonec ministerstvo vybralo.

„Ministr Ťok po nás chtěl nějaké dobrozdání, přičemž ale spodní hranice pro něj byla oněch 850 kilometrů, jak se dohodli v koalici, o jiné možnosti nechtěl ani slyšet,“ stvrzuje jeden z odborníků, který se na vypracování zmíněné analýzy podílel, že skutečně odborné posouzení ministr ani nežádal, primárně mu šlo o splnění politického zadání.

I sám Ťok následně před novináři řekl, že vládnímu požadavku vyhovověla jen třetí varianta s 900 kilometry, za kterou tudíž stojí.

Proti zvolenému řešení se okamžitě postavili autodopravci. „Vypadá to tak, že se věnuje větší pozornost možným dodavatelům (mýtného) systému a jejich technologiím než plátcům. Vláda by měla o budoucnosti mýtného systému jednat transparentně a za účasti odborné veřejnosti, abychom se dočkali co nejvýhodnějšího řešení především z pohledu uživatelů a daňových poplatníků,“ reagoval tehdy generální tajemník Sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.

Brzy se s rozhořčenými komentáři přidali i dotčení starostové a hejtmani, když se ukázalo, o které konkrétní silniční úseky se má jednat.

Memorandum cárem papíru

Přes veškerou kritiku s rozšířením o zhruba 900 kilometrů „jedniček“ počítal i následně vyhlášený tendr na dodavatele a provozovatele nového mýtného systému, za jehož vítěze byl v roce 2018 vyhlášen už zmíněný slovenský satelitní SkyToll, který se do tendru přihlásil ve sdružení s českým CzechTollem ve vlastnictví nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Na začátku října 2018, krátce po podpisu smlouvy s vítězem, přišla nečekaná změna. Ťok přišel s oznámením, že mýtné se na jedničkách vybírat nebude, na inkriminovaných úsecích prý bude nastavena tzv. nulová sazba. Vytipované silnice by byly mýtným systémem jen monitorovány, ale jezdilo by se po nich zdarma. To je systém, který funguje i na Slovensku.

Ťok na svou stranu získal i premiéra Andreje Babiše. „Vyhovíme starostům, aby tyto úseky nebyly zpoplatněny. Já ministra dopravy Dana Ťoka v této věci podpořím,“ prohlásil předseda vlády. Krátce poté ministr se zástupci obcí a krajů podepsal i memorandum. Sami představitelé samospráv si měli říct, kde konkrétně bude nulová sazba zavedena.

Na konci roku 2018 ale vládní představitelé začali od této varianty zase pozvolna ustupovat. Pochopili, že dodatečná změna zpoplatňované sítě může být vnímána i jako nepovolená úprava zadávacích podmínek už ukončené mýtné soutěže. Kabinet by tím jen nahrál na smeč firmě Kapsch. Její představitelé totiž od samého začátku mluvili o neférovém tendru a jasném zvýhodňování satelitní technologie.

Zavedení nulového poplatku by zákonitě vyvolalo otázku, proč si stát vlastně nový mýtný systém kupuje, když by mu ke splnění zakázky bohatě stačil i „starý“ mikrovlnný, dodaný firmou Kapsch. A řešení podobných otázek by velice snadno mohlo přejít i do trestněprávní roviny, čehož se vládní představitelé evidentně báli.

I Babiš otočil

Samo Ťokovo ministerstvo začalo od nulové sazby ustupovat, když otočil premiér Andrej Babiš. To se poprvé projevilo při jednání kabinetu 20. listopadu 2018. Ťok tam tehdy přinesl materiál, jenž s uvažovanou změnou zpoplatnění silnic I. třídy a možným zavedením nulové sazby počítal. A chtěl od ministrů, aby jeho plán posvětili.

Babiš se ale podle očitých svědků na Ťoka před ostatními ministry nevybíravě obořil v tom duchu, že mu žádné alibi poskytovat nehodlá. Dokonce měl projevit i jisté pochopení pro stížnosti firmy Kapsch. A tak Ťok zmíněný materiál z jednání kabinetu raději sám dobrovolně stáhl.

Úvahy o nulové sazbě na silnicích I. tříd v průběhu roku 2019 definitivně zarazil nový ministr dopravy Vladimír Kremlík, který Ťoka vystřídal na konci dubna. „Rozšíření mýta na dalších silnicích I. třídy se nevyhneme. Nulová sazba by zpochybnila tendr,“ přiznal Kremlík v polovině června 2019 v České televizi.

A v dalších týdnech a měsících začal s naštvanými hejtmany a starosty jednat už pouze o „kompenzačních opatřeních“, které mají očekávané dopravní komplikace zmírnit. Třeba o instalování zákazových značek, které by kamionům průjezdy některými obcemi a městy zatarasily. Když bude prý třeba, mýto se následně zavede i na dalších silnicích nižších tříd.

Vše podstatné ale nakonec zůstalo tak, jak na konci roku 2016 zástupci ČSSD, ANO a lidovců vymysleli. V zájmu dodavatelů satelitní mýtné technologie a ke zlobě obyvatel dotčených obcí.

Jen deset procent navíc

Nově zaváděné mýto na mnoha místech země postrádá jakoukoliv logiku. Mezi zpoplatněnými úseky je například silnice I/20 z Plzně do Českých Budějovic přes Blatnou a Písek, ale z neznámých důvodů zůstává zdarma paralelní jižnější trasa I/22 přes Horažďovice a Strakonice.

Právě lidé žijící na alternativní trase se bojí ještě většího náporu kamionů. „Naše obce se podle toho, co jsem si o tom všechno zjistil, zřejmě staly obětí války státu s Kapschem,“ uvedl před časem například zastupitel Jihočeského kraje a „postiženého“ městyse Katovice na Strakonicku Tomáš Hajdušek. Jiný důvod, proč stát tímto neuváženým způsobem postupoval, nezjistil. „Selský rozum zůstal stranou. Nebo se ti, co ten seznam tvořili, vůbec nepodívali do mapy,” uvedl Hajdušek v Jihočeském deníku.

Z mýta na nových silničních úsecích stát ani nijak zvlášť nezbohatne. Hrubý výnos se zatím odhaduje na 1 až 1,5 miliardy korun. Je to jen asi desetina toho, co se zatím vybíralo na „starých“ (převážně dálničních) úsecích. V roce 2018 se v Česku na mýtném vybralo 10,8 miliardy korun, nově by to letos na rozšířené síti mohlo být kolem 12 miliard.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené