Hlavní obsah

Politický ředitel Tálibánu dorazil na mírové jednání. Sejdou se i afghánští stařešinové

K mírovým jednáním mezi Tálibánem a USA dorazil i jeden ze zakladatelů radikálního hnutí. (Video: Martin Zíta, AP, Reuters, Seznam Zprávy)

 

Reklama

25. 2. 2019 18:37

K mírovým jednáním mezi afghánským radikálním hnutím Tálibán a USA dnes do Kataru dorazil i jeden ze zakladatelů Tálibánu mulla Abdul Ghání Baradar. Oznámila to agentura AP. USA zastupuje zvláštní vyslanec Zalmay Khalilzad.

Článek

Cílem je najít řešení letitého afghánského konfliktu. Jednání mají začít už dnes. Minulé kolo rozhovorů se konalo v lednu a protáhlo se na šest dní. Khalilzad i Tálibán je hodnotili jako úspěšné.

Baradar podle původních zpráv na rozhovorech být neměl. Podle Reuters si USA přály, aby se tento v hierarchii druhý nejvýše postavený muž Tálibánu rozhovorů účastnil.

Baradar byl do loňského roku v pákistánském vězení, kde si odpykával osmiletý trest. Teď řídí katarskou politickou sekci Tálibánu, avšak dosud se zdržoval v Pákistánu.

Podle USA zůstává největším problémem dohoda o termínu příměří. Tálibán také dosud odmítal zahrnout do jednání vládu v Kábulu a nepřistoupil ani na možnost otevřít úřad v Afghánistánu, jak navrhl afghánský prezident Ašraf Ghaní. Hnutí usiluje spíš o mezinárodní uznání svého zastoupení v Dauhá.

Afghánistán zároveň příští měsíc uspořádá takzvanou Velkou radu kmenových stařešinů a politických či náboženských vůdců, kteří budou diskutovat o tom, jak ukončit povstání islamistického hnutí Tálibán. S odkazem na vyjádření spolupracovníka afghánského prezidenta o tom dnes informovala agentura Reuters.

Zvláštní vyslanec afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního pro mír Umar Daudzáí sdělil, že takzvaná Velká rada (Lója džirga) bude svolána na 17. března. Čtyřdenního shromáždění se v Kábulu pod velkým stanem zúčastní více než 2 000 hostí. Rada je stovky let starou institucí, která má za cíl vytvořit konsenzus mezi znesvářenými kmeny, frakcemi a etniky. Po pádu režimu Tálibánu v roce 2001 položila základy nového politického uspořádání v zemi a od té doby se sešla ještě pětkrát.

USA mají v Afghánistánu stále 14 tisíc vojáků. Podle zdrojů z Tálibánu na lednových jednáních vznikl návrh dohody, která počítá se stažením zahraničních sil do 18 měsíců od podpisu dohody. Tálibán má výměnou zaručit, že se Afghánistán nestane základnou pro radikální skupiny jako Al-Káida a Islámský stát.

Ghaní v lednu řekl, že od roku 2014 přišlo v bojích v Afghánistánu o život 45 tisíc členů tamních bezpečnostních sil. Odhaduje se, že v oblastech, jež kontroluje Tálibán, žije na 15 milionů Afghánců, tedy zhruba polovina obyvatelstva.

Podle informací zveřejněných v prosinci USA chtějí z Afghánistánu stáhnout asi polovinu svého kontingentu, asi 7 000 vojáků.

Tálibán Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. Řídil se radikálním výkladem islámského práva, vykázal ženy z veřejného prostoru, prováděly se kruté tresty včetně poprav nebo amputací. Svržen byl v roce 2001 po vstupu mezinárodní koalice do Afghánistánu. Tyto jednotky v roce 2010 čítaly 130 tisíc lidí, z nichž 100 tisíc byli Američané. USA v Afghánistánu přišly o 2 300 lidí, ostatní členové koalice o 1 100 vojáků, mezi nimiž bylo 14 Čechů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované