Článek
Jeho staří rodiče bydlí sami a poslední čtyři roky pořád něco potřebují. Mají sice mobil, ale komunikace přes něj je jeden velký chaos. Synovi volají, třeba když má důležitou pracovní schůzku.
„Přeruším jednání, vyběhnu ven a… dozvím se, že se chtěli jen zeptat, kdy přijedu. Časem jsem tedy otupěl a na jejich volání přestal reagovat. Zavolal jsem jim zpátky, až když jsem měl čas. Přitom se jim ale mohlo něco stát,“ vysvětluje třiapadesátiletý Pavel Plachký.
Potřeboval nástroj, kterým by mu rodiče dali vědět, že se děje něco vážného. Na trhu nenašel nic vhodného. „Tato zařízení stojí od třech do sedmi tisíc, pronajímají se za poplatek od sociálních služeb. Obslouží se kritická masa lidí, kteří se nemohou hýbat. V Česku je ale 500 tisíc seniorů žijících o samotě a ti na to nedosáhnou,“ tvrdí.
Podle informací od obchodníků se v kategorii přístrojů pro seniory s funkcí přivolání pomoci nejvíc prodávají tlačítkové mobilní telefony. „Vede značka Aligator, která má ve většině svých modelů integrované nouzové tlačítko pro přivolání pomoci,“ uvedla za e-shop Alza.cz Kateřina Daňková. Ty stojí kolem tisíce korun.
Pro seniory se prodávají také chytré náramky a hodinky s nouzovým tlačítkem, které po stlačení odesílají zprávu na předem nastavené kontakty. „Zákazníci také pořizují SOS tlačítka na krk nebo na ruku, která dokáží detekovat případný pád. Pokud 3D senzor detekuje pád, přístroj sám automaticky přivolá pomoc stejně jako v případě podržení SOS tlačítka,“ doplnila Pavla Hobíková z Mall Group. Tyto přístroje už jsou dražší.
Plachkému ale nic z toho nevyhovovalo a chtěl si tak pomůcku vyrobit sám. Jen pro jeho rodinu by to však bylo moc drahé. Postupně začal zjišťovat, že by výrobek mohlo využít víc seniorů.
Podle Českého statistického úřadu žilo ke konci loňského roku v Česku 2,13 milionu lidí starších 65 let. Z toho skoro 850 tisícům je 75 let a více. Čím dál častěji žijí odloučeni od svých rodin a denně jim hrozí, že se ocitnou v situaci, kdy budou potřebovat pomoc jiné osoby.
Plachký při zkoumání statistik také zjistil, že třetina seniorů jednou ročně spadne a desetina si přivodí nějaký úraz. „Když se dostane pozdě do nemocnice, následná péče se prodražuje. Navíc člověk leží někde sám, psychika pracuje,“ říká.
Technických a byznysových znalostí a zkušeností má Pavel Plachký dost. Vystudovaný inženýr brněnského Vysokého učení technického byl jedním z prvních zaměstnanců nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a stál u zrodu jeho splátkového imperia, Home Creditu také načas šéfoval.
Pavel Plachký.
Nyní se naplno věnuje svému start-upu Senzoor, který loni získal strategického investora Jiřího Hlavenku. Senzoor dosud vyvíjel chytrá čidla pro domácnost. První prototyp nouzového tlačítka pro seniory dokončil loni na podzim.
„Je to ale složité dostat mezi lidi, dnes všichni používají mobily. Když se ale rozběhla pandemie, přišla příležitost. Zrychlili jsme vývoj,“ konstatuje Plachký. Ten firmu, respektive její investory, přišel na stovky tisíc. „Abychom ufinancovali celý provoz a vývoj senzoru pro seniory, museli bychom jich prodat 30 tisíc. Výrobek se dá ale jednoduše převést do zahraničí,“ tvrdí šéf start-upu.
Krabička Push je na trhu od začátku tohoto týdne. „Jde o unikátní technické řešení, které do dnešního dne neexistovalo,“ tvrdí Kristina Luskačová ze Senzooru. „Nemusí se dobíjet, baterie vydrží i rok, funguje jak ve městech, tak v přírodě, a je finančně dostupné,“ vysvětluje.
Pokud senior stiskne tlačítko, vyšle malá lehká krabička signál o stavu nouze do cloudu Senzooru, kde se zpráva zpracuje a začne se rozesílat na seznam příjemců. Tlačítko seniorovi zvukem i vibrací potvrdí, že zpráva byla doručena a někdo se jeho žádostí o pomoc bude zabývat. Ke každému tlačítku bude možné přiřadit pět kontaktů a poplach se bude rozesílat postupně. První osobě systém hned zavolá a pošle esemesku. Automatická telefonní ústředna funguje nonstop a volá robot. Ten přehraje text, který si uživatel zvolí.
„Pokud by to první kontakt nezvednul, volá se druhému atd. SMS se posílá pro případy, že by kontakt telefonát omylem ‚zvedl‘ v kapse. Ostatní osoby v řadě dostanou zprávu o tom, že to první osoba řeší. Kdyby to zvedla v kapse a nevšimla si esemesky, u ostatních se předpokládá, že budou nějak reagovat,“ vysvětluje Pavel Plachký.
Čidlo není závislé na žádném dalším zařízení a funguje i v nejzapadlejších koutech republiky, sklepech nebo zahradách. Nepotřebuje připojení k wifi ani domácí ústřednu, využívá rádiových nízkoenergetických sítí LPWAN. Baterka vydrží podle Senzooru jeden rok. Centrála Senzooru každé tři hodiny kontroluje, že je tlačítko v provozu. Když není, dá kontaktním osobám zprávu.
Krabičku je možné zavěsit na krk nebo magnetem připevnit k pásku na ruku. „Chtěli jsme, aby to pro seniory bylo co nejjednodušší. Aby nemuseli mít brýle, něco hledat v mobilu apod.,“ říká Luskačová. Když bude tlačítko prodejně úspěšné, přidají se funkce detekce volného pádu a zjištění polohy.
Cena je 700 Kč v základní variantě s páskou na ruku nebo šňůrkou na krku, měsíční poplatek činí 70 Kč. V měsíčním paušálu je správa kontaktů, obvolávání, průběžné testování čidla a stavu baterie.
V červnu je firma schopná dodat něco přes tisíc kusů. „Výroba není jednoduchá věc, jsou tam klíčové součástky, u kterých dodání trvá dva měsíce,“ říká Plachký.
Výhoda nízkoenergetických sítí LPWAN, na kterých pomůcka funguje, je větší dosah a nižší spotřeba energie než u internetového připojení. „Navíc u většiny dostupných podobných produktů musíte mít doma ústřednu a ta má omezený dosah,“ říká Plachký.
Česko je touto speciální radiovou sítí pokryté téměř stoprocentně. A signál prostupuje i materiály, u kterých má mobilní signál potíže. Firma ale nabízí zákazníkům, že pokud jim nebude tlačítko kvůli slabému signálu fungovat, vrátí peníze.
„U mobilních operátorů je to technologie stará tři roky. Máme navázanou spolupráci s Vodafonem, ten má pokrytých několik evropských zemí. Celá Evropa by tím mohla být pokrytá do dvou let,“ míní šéf start-upu.
Základním omezením je objem dat, systém nepřenáší video ani audio. Jinak je však podle Plachkého potenciál využití obrovský. Dají se sbírat data k optimalizaci procesů, takže třeba pronájem aut by se platil, jen když budou jezdit.
