Hlavní obsah

Poradna č. 4: Stačí vám 15 tisíc na měsíc? Jak se postarat o sebe i zaměstnance

Ilustrační snímek.

28. 3. 13:15

Seznam Zprávy chtějí přispět k záchraně malého a středního byznysu. Proto pokračujeme v zodpovídání dotazů podnikatelů, na které tvrdě dopadají důsledky koronaviru a boje s ním. Odpovědi připravili odborníci ze společností Kodap, PwC Legal a Bredford Consulting.

Článek

Vláda ve čtvrtek změnila pravidla pro podporu OSVČ. Provozovny, které musely zavřít kvůli vládním opatřením v boji proti šíření nákazy, dostanou první peníze „na dřevo“. Stát jim měsíčně zaplatí 15 tisíc korun, informovala po zasedání Babišova kabinetu ministryně financí Alena Schillerová. Potvrdila také, že i na OSVČ se budou vztahovat pravidla pro ošetřovné, které dosud mohli čerpat jen zaměstnanci.

Seznam Zprávy pokračují v seriálu poraden pro živnostníky, podnikatele i jejich zaměstnance postižené opatřeními v době epidemie. Tady je další část vašich otázek a odpovědí na ně:

Jsme měsíční plátci, menší firma zaměstnávající deset zaměstnanců, poskytujeme služby praní prádla pro hotely, penziony, ubytovací zařízení a restaurace, které jsou nyní zavřeny, takže provoz jsme byli nuceni také omezit téměř na minimum. Musíme i nadále odvádět platby DPH, nebo je zde možnost odkladu?

Je zde možnost prominutí úroků za pozdní platbu daně. Požádejte o posečkání daně (například o tři měsíce) – tím se úroky sníží na polovinu, tedy i kdyby vám neprominuli vše, minimalizujete dopady.

Jaká opatření musejí přijmout firmy, kde se u některého ze zaměstnanců potvrdí COVID-19? Musí zavřít provoz?

Pokud vám uzavření provozu neplyne z přijatých vládních krizových opatření, případně mimořádných opatření MZČR a ani vám nebyl jinak nařízen, například rozhodnutím krajské hygienické stanice, pak provoz uzavírat nemusíte.

Kdo je kdo? (Autoři těchto rad)

KODAP: daňoví poradci Eliška Krčálová, Jana Melicharová, Stanislava Kočvarová a Jan Kašpar, poradce Jakub Anděl

PwC Legal: advokátka a specialistka na zdravotnické právo Linda Maršíčková

Bredford Consulting: daňový poradce Jan Bonaventura

Jaký doporučujete způsob přístupu k zaměstnancům, kteří nejsou v karanténě a jen převážně pracují doma na home office? Jak lze v nouzovém stavu snížit mzdy a udržet si tím zaměstnance a také finanční stabilitu firmy?

Z dotazu nevyplývá, jaký dopad měla přijatá COVID opatření na vaše podnikání. Jak uvádíte, již nyní využíváte tzv. home office. Pak je vhodné zejména nastavit pravidla pro výkon práce z domova, ať již dohodou se zaměstnancem, nebo prostřednictvím interních předpisů tak, aby i nadále byla zachována efektivita jeho práce.

Zaměstnancům i nadále přísluší mzda (popř. náhrada mzdy) v plné výši. Ačkoli můžete snížit mzdu a/nebo úvazek, bude zpravidla nutné, aby s tím konkrétní zaměstnanec souhlasil. Souhlas se však nevyžaduje, jestliže byla mzda určena mzdovým předpisem či stanovena ve vnitřním předpisu. Pak by bylo možné v určitých mezích snížit mzdu i bez souhlasu dotčených zaměstnanců.

Je možné využít i dalších možností, které zákoník práce nabízí (např. neplacené volno, změna druhu práce či dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli). Tyto kroky jsou však v zásadě podmíněny souhlasem zaměstnanců a vhodnost jejich užití bude do značné míry ovlivněna typem zaměstnavatele a druhem jeho podnikatelské činnosti.

Kdyby v důsledku přijatých opatření došlo k omezení poptávky či odbytu, popř. výpadku vstupů, pak Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo program „Antivirus“, jehož cílem je částečná kompenzace nákladů spojených s náhradou mzdy zaměstnavatelům v uvedených situacích.

Jsme malé OSVČ: jedna masérka–kosmetička a jeden masér jako spolupracující osoba, žádní zaměstnanci. Jak je to s platbami sociálního a zdravotního pojištění? Jak nám, malým živnostníkům bez zaměstnanců, stát vypomůže finančně, když nemůžeme pracovat?

Co se OSVČ týká, zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení nebudou pokutovat pozdní podání přehledů, a to až do termínu 3. 8. 2020. V případě pozdní úhrady doplatku pojistného za rok 2019 (po nejzazším termínu 11. 8. 2020) bude penále za pozdní úhradu vyměřeno, nicméně lze si následně požádat o prominutí a s vysokou pravděpodobností bude vyhověno a penále se promine.

OSVČ mají také prominuté platby záloh na sociální a zdravotní pojištění, a to za období od března do srpna 2020. Ten, kdo již březnovou zálohu uhradil, si tuto částku započítá na zálohu na měsíc září. Pro další období může OSVČ požádat o snížení záloh na pojistné, a to na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.

V případě, že se staráte o dítě do 13 let věku, stát bude poskytovat finanční příspěvek pro OSVČ ve výši 424 Kč za každý den ošetřování člena rodiny. Jde o obdobu ošetřovného u zaměstnanců. Vyplácet ho na základě čestného prohlášení podaného prostřednictvím obecního živnostenského úřadu bude Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Také je třeba aktivně komunikovat s vašimi dodavateli o možných odkladech plateb např. za nájemné nebo energie, v případě běžících úvěrů požádat banky o odložení splátek. Pro překlenutí okamžiku, kdy se ocitnete zcela bez finančních prostředků, je určena tzv. dávka mimořádné pomoci poskytovaná Úřadem práce ČR. V těchto dnech dochází ke zpřesňování informací, za jakých podmínek je možno čerpat. Další informace lze nalézt na stránkách MPSV.

V případě, že situace bude neudržitelná, lze živnost přerušit nebo ukončit na živnostenském úřadu a přihlásit se na Úřad práce. V případě splnění zákonných podmínek bude poskytnuta podpora v nezaměstnanosti. Nejkomplexnější informace pro OSVČ aktuálně poskytuje Hospodářská komora ČR na svých webových stránkách.

Jsem živnostník a pracuji pro jednu instalatérskou firmu, se kterou mám smlouvu. Bohužel je teď firma zavřená. Co mám dělat?

Doporučujeme s odběratelem komunikovat, pokusit se vyjednat např. výplatu záloh na budoucí práce, které zabrání absolutnímu poklesu příjmů, nebo se pokusit sehnat si zakázky „na vlastní pěst“ a realizovat je bez záštity instalatérské firmy. V případě, že situace bude neudržitelná, lze živnost přerušit nebo ukončit na živnostenském úřadu a přihlásit se na Úřad práce. V případě splnění zákonných podmínek bude poskytnuta podpora v nezaměstnanosti.

Jako živnostník pracuji po celé Evropě. Před uzavřením hranic jsem pracoval v cukrovaru u Hannoveru. Přijel jsem domů na víkend a zpět už nelze. Veškeré naše vybavení za několik desítek tisíc zůstalo v Německu. Máme platné smlouvy, které nemůžeme plnit, a příjem nula.

Pokud náhle nemůžete pracovat, můžete nahlásit přerušení či ukončení podnikatelské činnosti na živnostenském úřadu. Po tomto kroku však můžete zůstat osobou bez zdanitelných příjmů, a tedy máte povinnost sám si platit zdravotní pojištění. Další možností je evidovat se na Úřadu práce mezi uchazeče o zaměstnání, kdy vám v případě splnění zákonných podmínek bude náležet podpora v nezaměstnanosti.

V případě, že se staráte o dítě do 13 let věku, MPO schválilo a bude poskytovat finanční příspěvek pro OSVČ ve výši 424 Kč za každý den ošetřování člena rodiny. Jde o obdobu ošetřovného u zaměstnanců. Vyplácet ho na základě čestného prohlášení podaného prostřednictvím obecního živnostenského úřadu bude MPO.

Pro překlenutí okamžiku, kdy se ocitnete zcela bez finančních prostředků, je určena tzv. dávka mimořádné pomoci poskytovaná Úřadem práce. V těchto dnech dochází ke zpřesňování informací, za jakých podmínek je možno čerpat. Další informace lze nalézt na stránkách MPSV.

Jsem OSVČ s několika zaměstnanci a provozuji dopravu. Zákazníci mají zastavenou činnost, nemám tedy tržby, musím ale platit mzdy, nájmy, leasingy apod. Finanční rezervy jsou na tři měsíce. Zaměstnanci zatím čerpají dovolenou. S ohledem na překážku v práci na straně zaměstnavatele budu po vyčerpání dovolené zaměstnancům platit 60 % mzdy, musí žádat Úřad práce? Pokud bude situace trvat třeba šest měsíců, budu je muset propustit, ale už nebudu mít na odstupné. Je tento postup legální? Kde ušetřit?

Zákon pamatuje i na situace, jako je ta současná, kdy v důsledku zavedení karanténních opatření dochází k omezení poptávky po službách, jako je tomu v uvedeném případě. Předpokládejme, že u zmíněného zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. Zaměstnavatel může v takovém případě vydat vnitřní předpis, ve kterém stanoví náhradu mzdy po dobu částečné nezaměstnanosti. Náhrada mzdy zaměstnancům musí činit alespoň 60 % jejich průměrného výdělku. Vnitřní předpis může být ze strany zaměstnavatele kdykoliv změněn či zrušen. O každé takové změně či zrušení je však povinen informovat své zaměstnance. K vydání tohoto vnitřního předpisu není nutný souhlas Úřadu práce, možnost vyplácet náhradu mzdy v době částečné nezaměstnanosti (při nedostatku práce) vyplývá přímo ze zákona.

V rámci programu „Antivirus“ na podporu zaměstnavatelů a zaměstnanců vláda schválila opatření, která by měla zabránit hromadnému propouštění zaměstnanců. Dojde-li k omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření, a to jak na území ČR, tak v zahraničí, bude stát prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat firmám vyplacené prostředky. V uvedeném případě bude zaměstnavateli poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy, přičemž náhrada mzdy by měla činit nejméně 60 % průměrného výdělku. V tuto chvíli se jedná o vládní návrh, který musí projít legislativním procesem.

O příspěvek bude nutné požádat Úřad práce. Základním předpokladem pro podání žádosti o příspěvek při částečné nezaměstnanosti je vydání již zmíněného vnitřního předpisu. Pokud je nám známo, vzor žádosti dosud nebyl zveřejněn.

Je však možné, že ani podpora ze strany státu nezabrání v budoucnu situaci, kdy bude zaměstnavatel donucen přistoupit k organizační změně, některá pracovní místa zrušit a své zaměstnance propustit. Při propouštění je nutné dodržovat zákoník práce. Je tedy nutné pamatovat na to, že v případě ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů má zaměstnanec nárok na odstupné.

Jsme společnost bez zahraničního kapitálu zaměstnávající 100 zaměstnanců, vyrábíme a montujeme 50 % svojí produkce na stavbách v Rakousku. Bohužel opatřením vlády o uzavření hranic nám bylo odříznuto téměř vše, co jsme v Rakousku montovali. Každým dnem nám tím narůstají ztráty a zvětšují se nám vrásky na čele. Snažíme se sice vyrábět na sklad – ale to není možné dělat donekonečna. Jakou máme možnost, že nám vláda dovolí vykonávat svoji činnost (montovat v Rakousku), abychom nemuseli začít tlumit výrobu a tím pádem propouštět zaměstnance? Montujeme převážně pro konečného zákazníka, jenž nám ve většině případů zaplatil zálohu a podepsal s námi smlouvu, ve které je jednak termín montáže, ale také sankce při nesplnění termínu. Se zákazníky jsme schopni zajistit, aby naše montážní party byly na stavbě samy – bez účasti další osoby.

Vláda schválila usnesení, na základě kterého mohou s účinností od 26. března 2020 přeshraniční pracovníci překračovat hranice Rakouska a Německa v intervalech v délce minimálně 21 dnů. Po návratu do ČR je nutné dodržet čtrnáctidenní karanténu. Pokud by se tedy jednalo o stavebně-montážní zakázku s tím, že její realizace bude trvat déle než tři týdny a po tuto stejnou dobu zůstanou zaměstnanci na území Rakouska, bude možné do Rakouska za tímto účelem vycestovat. Nutné je ovšem vzít při rozhodování v potaz i následnou povinnou karanténu. Více informací lze nalézt na stránkách Ministerstva vnitra.

Vzhledem k rychlosti vývoje jednotlivých opatření doporučujeme danou věc nadále sledovat a případně i ověřit na straně rakouských orgánů.

Z pohledu vašich dodavatelsko-odběratelských vztahů lze doporučit nejprve věc s obchodním partnerem projednat. Současně je na místě zkontrolovat uzavřené smlouvy, neboť mohou obsahovat ustanovení o tzv. nepředvídatelných událostech, které umožňují smluvním stranám v takovém případě přerušit plnění smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná navíc o přeshraniční transakci, doporučujeme v tomto případě zjistit, podle jakého zákona jsou dané smlouvy uzavřeny. Určitě je zde vhodné kontaktovat právníka.

V souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem a opatřeními vlády vzniknou vám i mnoha dalším podnikatelům velmi významné škody. Zákon o krizovém řízení na takové situace pamatuje a stanovuje odpovědnost státu za škody, které v důsledku krizových opatření vznikly. Náhradu škody způsobenou krizovými opatřeními můžete uplatnit u příslušného orgánu krizového řízení do šesti měsíců od doby, kdy jste se o tomto dozvěděli. Lze tedy doporučit, abyste uschovali veškeré dokumenty či jiné důkazy dokládající vznik škod, které jsou důsledkem krizových opatření. Už v této chvíli lze nicméně předpokládat, že škody budou obrovské, a je otázkou, do jaké míry bude stát schopen tyto nároky plně uspokojit.

Jsme firma o jedenácti zaměstnancích, našim oborem jsou malířské a lakýrnické práce. Naše firma je závislá na zákaznících, ať je to soukromý sektor, firmy, školy, instituce, společenství, nebo jiný. Bohužel v této situaci nám zákazníci hromadně ruší objednávky na naše služby. Minulý týden jsem všem zaměstnancům nařídil dovolenou, ale situace se výrazně nezměnila. Když přistoupím na proplácení prostojů (nejsou zaviněny ze strany zaměstnavatele), tak tu samou částku musím odvést státu na daních. Jedná se o 100 procent průměrného výdělku zaměstnance. Kde vzít peníze na mzdy, energie a odvody?

Podpora je nastavena tak, že zaměstnavatel bude žádat o navrácení vyplacených náhrad mezd po skončení vykazovaného období (po skončení kalendářního měsíce), za který bude o příspěvek žádat. Za měsíc březen tedy bude zaměstnavatel podávat žádost na počátku měsíce dubna. Podrobné informace k čerpání podpory včetně žádosti o čerpání podpory budou zveřejněny v průběhu příštího týdne.

Co se týče další podpory, dále bude možné prostřednictvím ČMZRB požádat o záruku za komerční úvěry od 10 tisíc Kč s finančním příspěvkem na úhradu úroků. Jedná se o připravovaný program COVID II pro malé a střední podnikatele a živnostníky. Zaručovaný komerční úvěr bude možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.

Jakou podporu lze využít v případě zaměstnavatele, který v době nákazy COVID-19 nemá odbyt (zastavil se vývoz do zahraničí a také expedice do tuzemska). Lze požádat např. prostřednictvím Úřadu práce o náhradu mzdy pro zaměstnance, jelikož výroba z nakoupených surovin pro tento rok nadále pokračuje s ohledem na povahu surovin? Jedná se o přírodniny, které je nutné do neodkladné doby zpracovat, aby nedošlo k jejich znehodnocení a tím i dalším ztrátám. Podotýkám, že samotné výrobky lze prodat až šest měsíců po jejich výrobě – po absolvování procesu sušení (sklářské pánve a pomocný žáruvzdorný materiál www.keramoplus.cz).

Pokud dále pokračuje výroba v plném rozsahu, nelze žádat o náhradu mzdy zaměstnanců. Pokud však došlo např. k částečnému omezení výroby, je možné žádat o náhradu až ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance. MPSV k tomu zpracovalo přehledný materiál.

V případě, že rovněž došlo k omezení vývozu do zahraničí, je možné využít balíček opatření na podporu exportérů připravený Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. (EGAP), který je určen všem českým vývozcům včetně malých a středních podniků a podnikajících fyzických osob. Součástí balíčku je zavedení tzv. Fast tracku, který umožňuje přednostní vyřízení žádosti pro exportéry, kteří v důsledku světové pandemie COVID-19 hledají nové odběratele.

Dalšími opatřeními jsou výrazné snížení poplatků pro vývozce, kteří budou poptávat produkty u EGAP, společně se zkrácením doby potřebné pro uznání nároku na pojistné plnění (tzv. čekací doba) u pojištěných úvěrů ze šesti měsíců na tři měsíce a u pojištěných záruk ze tří měsíců na jeden měsíc. Tato opatření by měla pomoci řešit případné problémy s cash flow vývozce.

V současné době je dále připravován další nástroj ze strany ČMZRB na podporu malých a středních podnikatelů, tzv. program COVID II, v rámci kterého bude možné požádat o záruku za komerční úvěry od 10 tisíc Kč s finančním příspěvkem na úhradu úroků. Zaručovaný komerční úvěr bude možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.

Jaké možnosti podpory mají OSVČ, které pracovaly za hranicemi (dál než pendleři) a nyní nemohou vycestovat?

Pokud se jedná o OSVČ, které vykonávaly svou činnost na základě živnostenského oprávnění vydaného v ČR a byly účastny na důchodovém pojištění v ČR, mohou se evidovat na Úřadu práce ČR. Podmínkou je, že přeruší nebo ukončí podnikatelskou činnost. Přerušení nebo ukončení podnikání musí OSVČ písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Po přerušení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti je třeba vyplnit žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Dále bude možné prostřednictvím ČMZRB požádat o záruku za komerční úvěry od 10 tisíc Kč s finančním příspěvkem na úhradu úroků. Jedná se o připravovaný program COVID II. Zaručovaný komerční úvěr bude možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.

Stát rovněž rozhodl o odpuštění plateb záloh na sociální a zdravotní pojištění v délce šest měsíců za březen až srpen letošního roku. Při vyúčtování pojištění za rok 2020 se bude považovat za uhrazené pojistné z minimálního vyměřovacího základu pro oba druhy pojištění, ačkoliv ve skutečnosti uhrazeno nebylo. Bude tedy doplacen pouze případný rozdíl mezi skutečným pojistným a minimální zálohou pro osoby, které platí vyšší pojistné než minimální zálohy.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené