Automobilky narazí na emisní limity už v roce 2030, varuje dodavatel

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bruselská otočka z konce minulého roku, která ruší úplný konec spalovací motorů v nových vozech v roce 2035, dává šanci plug-in hybridům a navrhuje složitý systém kreditů, má několik velkých ALE. A hlavní aktéři – tedy automobilky, kterým se tímto návrhem teoreticky otevírá šance na záchranu spalovacích motorů, jsou spíše rozčarované a skeptické.

„Dnes těžko můžeme říct, jestli spalovací motory budou pokračovat i po roce 2035, protože se může stát, že jakmile bude legislativa lépe vysvětlena, každý si spočítá, že za těchto podmínek to nedává ekonomický smysl,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu ČR a zástupce dodavatelského obra JTEKT. Řada nových pravidel zatím podle něj není jasně nastavená, a teprve až se tak stane, bude jasné, zda se automobilkám vyplatí pro Evropu vyrábět například plug-in hybridní vozy.

Evropská komise totiž podle něj místo posunutí termínu přišla jen s další regulací, která je velice složitá, těžko čitelná a představuje další administrativní zátěž. „Bohužel jen dokážeme vymyslet další regulaci, která vyvolává spousty otazníků a nikdo nedokáže říct, co to bude znamenat,“ vysvětluje Novák s tím, že stále je před námi dlouhý legislativní proces, během kterého může dojít i k řadě změn.

Aktuálně navrhovaný kreditní systém, jako daň za emise, podle něj navíc může pomoci třeba Tesle nebo čínským výrobcům. Tedy konkurenci, kterou se Evropa snaží zastavit. „To potom nedává smysl vůbec,“ dodává Novák.

Paradoxně daleko větší problém než výroba po roce 2035, je teď ale pro automobilky rozhodnutí o emisních limitech po roce 2030. „Emise po roce 2030 se budou zprůměrovávat na základě tříletého období. Tříleté období máme i dnes, ale problém je výše limitů,“ říká Novák. Dnes platí, že nový automobil smí v průměru vypouštět 93 gramů CO2 na jede kilometr, v roce 2030 to má být méně než 50 gramů.

„Jenže my aktuálně nejsme ani na aktuálních limitech. Česko má u nových aut průměr zhruba 120 gramů a spousta zemí střední a východní Evropy dnešní legislativu vůbec neplní,“ dodává Novák. Zpřísnění plánované na rok 2030 je tak podle něj nereálné. Aby elektromobily vykompenzovaly emise nových spalovacích vozů, musely by mít 55 až 60 procent trhu. „Opět je tu tak hrozba přísných penále a toho, že se bude ještě víc zhoršovat konkurenceschopnost,“ dodává Novák.

I z pohledu dalších vyjednávání na evropské úrovni tak není pro automobilky a jejich dodavatele prioritou výroba po roce 2035, ale právě emise v období, které začne už za čtyři roky. „Automobilky, když se dívají na pětiletý vývojový cyklus, musí už přesně vědět, co budou vyrábět a jaké modely budou uvádět na trh. A pokud zůstane legislativa stávající, je to nereálné a pro automobilky je to obrovská hrozba,“ varuje Novák. Bude se tak podle něj opakovat situace, kdy výrobci začnou počítat, zda se jim výroba některých automobilů ve spalovací verzi vůbec ještě vyplatí.

„Menší vozidla se mohou na tu hranici dostat, u větších SUV vozidel se tam ale rozhodně nedostanete, a je malá pravděpodobnost, že za pět let to na zmiňovaných 50 gramů na kilometr stlačíme,“ dodává Novák.

Evropa má podle něj nejpřísnější legislativní normy na celém světě, a tato legislativa jednoznačně cenu prodávaných vozů prodražuje. „Je to zhruba o 50 až 100 tisíc na jedno vozidlo. Podle toho, jaký je to model,“ dodává Novák.

Upozorňuje také, že v dnešní době rozhodně neplatí, že by automobilky opustily vývoj spalovacích motorů a soustředily se už jen na elektromobilitu. „Některé to sice pozastavily, ale vrátily se, jiné v tom pokračují celou dobu. To je dobře. V Evropě máme 250 milionů vozidel, na světě jich je 1,6 miliardy a my musíme najít technologie, ať už jsou to syntetická paliva nebo jiné biotechnologie, které se mohou opřít o stávající vozový park,“ dodává Novák.

Varuje, že už teď se prodlužuje stáří vozového parku a výměna všech aut na světě za bezemisní je otázkou mnoha dekád, a auta se spalovacím motorem tak budou i po zákazu prodeje nových spalovacích vozů jezdit i v padesátých letech.

Celkově ale Petr Novák považuje rok 2025 pro český automobilový průmysl za velmi úspěšný. „Za celý rok je to nárůst prodejů v Česku oproti roku 2024 o sedm procent. Co se týká výroby, blížíme se historickému rekordnímu číslu 1,45 milionu vozidel,“ říká Novák s tím, že s optimismem vzhlíží i k roku 2026.

„Ekonomice se daří, reálné příjmy obyvatel se zvedají. Nezaměstnanost je relativně nízká a už z tohoto pohledu nemáme informaci, že by rok 2026 měl být nějaký špatný. Samozřejmě ale vše záleží na geopolitické situaci,“ dodává Novák. Také koncern JTEKT, který zastupuje, v některých případech opět přechází na třísměnné provozy či víkendové režimy, což se v loňském roce nedělo.

Loňské prodeje nových vozů v Evropě pak mírně rostly o 1,4 procenta. I když celková výroba v Evropě spadla z předcovidových 16 milionů na 12 milionů, loni už s čísly výrazněji nezahýbala ani americká cla, ani čínská konkurence. „Co se týká střednědobého výhledu do roku 2030, buďme realisté – nečekáme žádný zásadní růst. Severní Amerika i Evropa jsou saturované. Proti období před covidem je to dvacetiprocentní pokles a na předcovidová čísla se do roku 2030 nejspíš nevrátíme,“ dodává Novák.