Článek
Internační tábor byl založen 12. května 1945, střežení tábora zajišťovala takzvaná Moravská brigáda, které velel plukovník Jan Lipovský-Jemelka. Moravská brigáda byla založena komunisty na samém konci nacistické okupace a patřila tak k formacím, označovaným jako „partyzáni poslední minuty války“.
Tábor měl sloužit především k internaci zajatých vojáků wehrmachtu, ale také civilistů, ať už prokázaných nacistů, nebo prostě jen těch, kdo mluvili německy. V táboře tak byli internováni i němečtí antinacisté a komunisté.
K 30. květnu zde již bylo internováno 1392 osob, z toho 280 žen. Nejvíce zde bylo najednou 2500 osob (v srpnu 1945), celkem prošlo táborem asi 10 000 lidí.
Ve třinácti dřevěných barácích nebyly až do února 1946 postele, internovaní spali na zemi. Dále byl v táboře nemocniční barák, kde na jedné posteli leželi dva až tři nemocní. Od května do konce roku 1945 zde zřejmě zemřelo nebo bylo zavražděno 128 až 180 lidí.
Kruté století
Jednotlivé díly seriálu Kruté století přibližují osoby, místa a události, které se staly během dvacátého století a zasáhly do chodu dějin i osudu jednotlivců. Série se věnuje zločinům komunismu i nacismu, hrdinům i zrádcům, ale také obyčejným lidem, kteří se v rozhodujících chvílích postavili na správnou stranu.
Kruté století volně navazuje na dokumentární cykly Krvavá léta a Temná doba a jeho těžištěm jsou události, které se odehrály v letech 1938 až 1956, ale mají přesah do celého dvacátého století.
„Tábor měl velmi špatnou pověst, mezi Němci se mu říkalo Hodolanské peklo. A nebyly to jen pověsti,“ říká v Krutém století historik Jiří Padevět.
Internovaní byli biti, mučeni, znásilňováni a docházelo zde k násilným úmrtím. V pozdější fázi tábora nutili dozorci německou lékařku Frömmelovou, aby falšovala úmrtní listy.
Úředník olomouckého magistrátu Karl Zebo, který byl strážemi nesprávně pokládán za protektorátního starostu Olomouce, byl bit železnými pruty, zavřen v betonovém bunkru a nakonec zavražděn pumpováním vody do žaludku, dokud mu nepopraskaly vnitřnosti. Podle úmrtního listu zemřel na srdeční mrtvici.
Další z internovaných byl oběšen, protože odmlouval strážnému. Tělo zůstalo na šibenici pět dnů a vždy dva Němci museli pod šibenicí klečet. V červnu zde bylo zavražděno během několika dní asi 15 až 30 starců, přivezených z místního domova důchodců. „Jako důvod úmrtí byla v jejich úmrtních listech uvedena třeba srdeční slabost nebo sešlost věkem. Ve skutečnosti se jednalo o sešlost kulkou strážného,“ vypráví Jiří Padevět.
Teprve na konci roku 1945, kdy správu tábora převzal Zemský národní výbor v Brně, se poměry zlepšily a internovaní dokonce dostali postele, slamníky a deky.
Hodolanský tábor byl zrušen až v roce 1948, ale většina Němců z něj nuceně odešla v rámci odsunu nejpozději v roce 1947.
Víc se dozvíte ve videu v úvodu článku.
Post Bellum, z. ú.
Seriál Kruté století připravuje organizace Post Bellum, z. ú. Od roku 2001 její členové natáčí a vypráví příběhy 20. století. V archivu Paměť národa naleznete svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB.
Dále připravují pro žáky a studenty vzdělávací programy, tvoří pořad Příběhy 20. století, pořádají výstavy a vydávají knihy. Pomoc pak nabízejí starým lidem i těm, kteří dnes bojují za svoji svobodu. Staňte se členy Klubu přátel Paměti národa!
