Článek
Klíčovou organizací pro tento příběh Krutého století je Kuratorium pro výchovu mládeže. Tato největší protektorátní kolaborantská organizace byla zaměřená na výchovu budoucích nacistů a fungovala od roku 1943.
„Kromě řady sportovních a kulturních aktivit bylo kuratorium především líhní konfidentů gestapa a nacistické tajné služby SD,“ připomíná historik Jiří Padevět, který seriálem provází. „Mezi takové konfidenty patřil i Jan Svoboda narozený v Brně roku 1921.“
Kruté století
Jednotlivé díly seriálu Kruté století přibližují osoby, místa a události, které se staly během dvacátého století a zasáhly do chodu dějin i osudu jednotlivců. Série se věnuje zločinům komunismu i nacismu, hrdinům i zrádcům, ale také obyčejným lidem, kteří se v rozhodujících chvílích postavili na správnou stranu.
Kruté století volně navazuje na dokumentární cykly Krvavá léta a Temná doba a jeho těžištěm jsou události, které se odehrály v letech 1938 až 1956, ale mají přesah do celého dvacátého století.
Jako konfident se podílel na provokacích a udáních několika mladých lidí. Za svou činnost v kuratoriu byl Svoboda krátce před koncem války v březnu 1945 oceněn protektorátním vyznáním Svatováclavské orlice.
Pár dní nato byl předvolán německou tajnou službou. Důstojníci SD mu sdělili, že Německo válku prohraje. „A že je československou společnost nutno rozdělit na dvě části. Slovensko mělo zůstat ve východní sféře vlivu, Čechy a Morava měly zůstat v západní sféře,“ popisuje Jiří Padevět. „Důstojníci se domnívali, že k tomu účelu by mohl posloužit atentát na některého z vysokých představitelů československé politiky - Edvarda Beneše, Klementa Gottwalda nebo Jana Masaryka.“
Svoboda se měl stát velitelem skupiny atentátníků složené ze tří Čechů a tří Slováků. Atentátníci byli 27. dubna 1945 krátce proškoleni a každý z nich dostal tři kilogramy trhaviny, rozbušky, zápalné šňůry a pistoli. Dostali také peníze a falešné doklady a vydali se vlakem do Přerova.
Cestou tři z nich dezertovali, dál k frontě pokračovali jen tři včetně Svobody. Těm se podařilo přejít frontovou linii a 3. května 1945 se na Slovensku v první vesnici přihlásili na Místním národním výboru do československé zahraniční jednotky.
V Žilině se jim pak naskytla příležitost na Edvarda Beneše skutečně zaútočit, ale protože vzhledem k situaci už všichni chápali, že celý podnik je nesmyslný, k ničemu nedošlo. Místo toho se přihlásili československé vojenské kontrarozvědce a ke všemu se přiznali.
Jaké byly další osudy Jana Svobody? Dozvíte se ve videu v úvodu článku.
Post Bellum, z. ú.
Seriál Kruté století připravuje organizace Post Bellum, z. ú. Od roku 2001 její členové natáčí a vypráví příběhy 20. století. V archivu Paměť národa naleznete svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB.
Dále připravují pro žáky a studenty vzdělávací programy, tvoří pořad Příběhy 20. století, pořádají výstavy a vydávají knihy. Pomoc pak nabízejí starým lidem i těm, kteří dnes bojují za svoji svobodu. Staňte se členy Klubu přátel Paměti národa!
