Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout. Nové Šťastné slovo můžete už v pátek dostat přímo do své e-mailové schránky v rámci newsletteru Šťastný oběžník, kde také najdete další zajímavé čtení a novinky od týmu Šťastného pondělí. Přihlaste se k odběru!
Na motoristickém nebi vyšla nová hvězda. Svým rozhovorem pro pořad Spotlight serveru Aktuálně.cz se jí stal poslanec Vladimír Pikora, civilním povoláním ekonom, proslavený permanentním věštěním blížících se ekonomických krizí, které nikdy nepřišly, a naopak popíráním těch, které dorazily.
Vladimír Pikora je dnes předsedou rozpočtového výboru. V téhle funkci v minulosti zasedaly těžké politické váhy - bez ohledu na to, co si o nich myslíte. Tomáš Ježek, Vlastimil Tlustý, Miroslav Kalousek nebo Bohuslav Sobotka mezi ně patřili.
No a teď je to poslanec Pikora. Už jsme se mu během týdne vysmáli dost na sociálních sítích, a pokud nemáte čas nebo chuť poslouchat ten rozhovor s Pavlem Štruncem celý, přísahám, vypadal přesně takhle:
„Andreje Babiše kontrolujeme. Bohužel nemůžu říkat detaily, ale kdybychom tam nebyli, tak byste se u mnoha věcí divili, jak by to taky mohlo vypadat.“
„V čem?“
„Nemůžu říkat žádné konkrétní věci. Ale ten rozpočet mohl vypadat DOST zásadně jinak. Mějte velkou fantazii! My jsme navrhli ohromný věci, jsem na ně hrdý, je tam hodně peněz, ale nemůžu říkat žádný detaily. Je takový pěkný seriál Extraktoři, kde zachraňují unesené lidi. A když se na to podíváte, zjistíte, jak špatný je, když o tom mluví média a vstupují do toho politici. A tohle je něco podobného.“
Skvělý příměr. Člověk úplně vidí, jak poslanec Pikora sedí na zaprášené podlaze chatrče v Balúčistánu, kulomet odložený ke stěně, a vyjednává s ministryní financí Schillerovou a kmenovým náčelníkem Babišem. Jakub Štáfek, který vyjednávání zprostředkovával, náhle znepokojeně vyskočí a opatrně vyhlédne ze zamřížovaného a chabě zamaskovaného okna: „Pšššt,“ sykne a ukazovákem přiloženým na ret naznačí ostatním, aby mlčeli. „Sakra. Našel nás tu Radek Bartoníček tečka cé zet,“ zašeptá ke svým společníkům. „Připravte se na ústup, zkusím nás odtud dostat,“ kývne na Révaie a rozpustile v rámci žánru dodá: „Až najdu tu krysu, co to pustila novinářům, upravím mu předkus. Beztak to byl někdo z SPD.“
I poslanec Pikora ale v rozhovoru prokazuje jistou míru smyslu pro realitu - a nakonec nečekanou upřímnost. Ví, že Motoristé mají pouhých 13 poslanců, což je sice pro tuhle koalici zásadní, ale vydírací potenciál přece jen zásadně snižuje logická otázka, kterou by si Motoristé museli při úvahách o vzpouře položit: A co vlastně budeme dělat potom?
Jenže to nehrozí, protože, jak slyšíme vzápětí, těžké ústupky pravicového ekonoma, který z rukávu sype nápady na snížení schodku, jež nikoho z hnutí ANO ani v nejmenším nezajímají, jsou nakonec díky účasti v koalici vykompenzovány v jiné oblasti. A kde?
„Konečně jsme na správné straně kulturních válek. Aby bylo jasné, o co jde, konečně tady máme muže a ženy a nebudeme si hrát na 64 pohlaví,“ pravil Pikora.
Eh, dobře, připusťme, že tohle je pro někoho vrcholná ambice pro pobyt v politice, zvlášť když sám sebe přesvědčuje, že zrovna v Česku v roce 2026 existuje relevantní politická síla požadující uznání 64 pohlaví nebo - jak vyplývá z další Pikorovy historky o „synovi jednoho kamaráda z Ameriky“ - shodný počet zájmen „on“ a „ona“ v diplomové práci.
Vlastně je to moc pěkná definice pozice, kterou pro sebe Motoristé v české politice objevili: Babiše nepohlídají ani nezkontrolují, a i když se tváří snaživě a popisují to mimořádně dramaticky, fakticky na to dávno rezignovali. Za to ale v rámci oboustranně výhodného dealu mohou někoho občas vytočit, nejlépe „libtardy“, jak tomu říkají jejich méně sofistikovaní příznivci. Až si zase někde budeme vyprávět, kdo a jak absurdní kulturní války rozfoukává a proč to dělá, vzpomeňte si na tenhle rozhovor.
Je to úplně legitimní způsob politiky, člověk se jen občas diví, že to inteligentním lidem, jako je Vladimír Pikora a někteří další z party, stačí ke štěstí.
