Hlavní obsah

Video: Stěžují si na ruskou základnu. Umírají lidé, prý to není chyba Rusů

Svět bez obalu Milana Šímy: Ruská vojenská základna v Arménii je podle místních obyvatel nebezpečná. Umírají kvůli ní lidé.Video: RFE/RL

 

Reklama

Rusko stále má své vojenské základny ve většině postsovětských republik. Některé tam byly umístěny po anexi části jejich území, jako v případě Gruzie. Jiné zůstaly po rozpadu SSSR po dohodě s novými samostatnými státy.

Článek

Moskva se s umístěným svých základen dohodla například s Arménií. Vojenská přítomnost je ale trnem v oku místních obyvatel.

Vojenský prostor se nachází na severozápadě země – nedaleko arménské vesnice Vahramaberd. Rusové zde vybudovali i střelnici, která není nijak ohraničená a je jen minimálně označená. A právě zde byl před rokem zabit 64letý Derenik Tepojan.

Nebyl první obětí ruské střelnice. Před jedenácti lety tu o svého syna Mushegha přišel i pastýř Ararat Gevorgian.

„Značku sem dali až po posledním incidentu s tím, že je to uzavřená oblast a nesmí se tam pást dobytek,“ ukazuje v reportáži RFE/RL Gevorgian jediné varování, že se člověk nachází v rizikové zóně.

Místní pasou na okrajích střelnice svůj dobytek téměř každý den. „Nemáme jinou pastvinu. Co máme dělat?“ ptá se Armén a dodává, že se zde vojenská cvičení konají několikrát ročně.

Po vojácích zůstává spousta nevybuchlé munice. „Přijíždějí sem a střílejí. Ať už to vybuchne, nebo ne, nechají pak všechno tady. A lidé i dobytek mohou být zraněni,“ upozorňuje na další problém Ararat Gevorgian.

Ruská role v konfliktu o Náhorní Karabach

Pohraniční konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem bude diplomaticky řešit i Rusko. Podle amerického ministra zahraničí se ale Vladimir Putin snaží odvést pozornost od neúspěchů na Ukrajině.

Derenika Tepojana zabila právě nevybuchlá výbušnina, když ve vojenském prostoru pásl svůj dobytek. Reportérů Rádia Svobodná Evropa se podařilo kontaktovat pozůstalé a udělat s nimi rozhovor.

„Tohle po mém otci zůstalo. Bota, kapesník, telefon, zapalovač, krabička cigaret, nůž a čepice,“ ukazuje obrázky v mobilu Derenikova dcera Hermine.

„Výstražnou ceduli vyvěsili až po jeho smrti. Řekli jsme jim: ‚Nemohli jste to udělat dřív, než se to stalo?‘ ‚Ne,‘ odpověděli nám,“ říká Hermine, která s odpovědí nesouhlasí. „Pokud je to zakázaný prostor, měl by být celý oplocený. Oblast využívaná armádou by měla být celá uzavřena.“

Ruská armáda napsala rodině dopis, ve kterém uvedla, že viníkem nehody není žádný ruský voják. Arménské úřady kvůli tomu, že se nehoda stala na Ruskem spravovaném území, nezahájily žádné vyšetřování.

Náhorní Karabach – otázky a odpovědi

Blíží se průlom ve sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach, který se táhne od 80. let minulého století?

Vdova po Derenikovi říká, že ani na své otázky nedostala žádné odpovědi. „Napsali jsme Rusům dva dopisy a předali jim je. Slíbili, že brzy odpoví. Ale zatím jsme žádnou odpověď nedostali. Tak jsme napsali potřetí. Uvidíme, jestli tentokrát odpoví,“ říká Varditer Tepoyanová.

Rodina v dopise směrovaném na vedení základny nastiňuje, že je smrt jejich otce přivedla do těžké ekonomické situace. „Můj manžel byl jediným živitelem rodiny. Mnoho let pracoval jako pastýř a nikdy se mu nic nestalo. A v ten osudný den odešel z domova živý a zdravý. Ale zpátky už nepřišel,“ svěřuje se Varditer.

Rodina nemá ani na to, aby Derenikovi pořídila náhrobní kámen.

Reklama

Doporučované