Chráněná roubenka praská, hýbe se svah. Úřad majitelce vzkázal: Poraďte si

Kuriózní případ řeší majitelka chráněné roubenky v Maškovicích. Na domě praskají zdi, boří se sklep. Odborníci mají jasno: hýbe se svah. Ministerstva i památkáři apelují na stavební úřad, aby konal. Ten tvrdí, že neví, co s tím.

Maškovice - malá vesnička typická pro České středohoří. Silnice se kroutí do prudkého, krátkého kopce. V něm je zasazený mix původních usedlostí s novostavbami.

Pod svažitou zahradou se záhony, stromy stojí i památkově chráněná roubenka s číslem popisným 16.

„Velmi kvalitní ukázka lidové usedlosti na Litoměřicku. Jednopatrové, podélné stavení, roubené, na kamenné, omítané podezdívce,“ stojí v evidenčním listu památku z roku 1967.

Před deseti lety dům koupila Radka Šedová a pokračovala v opravách po předchozích majitelích. Rekonstruovala místnosti, pískovala trámy, natírala pavlač. Vše se svolením stavebního úřadu i památkářů, kteří její investice kvitovali.

Celkem už za opravy zaplatila asi 3,5 milionu.

Postupně se v rekonstrukcích dostala až do sklepa, který je trochu netypicky umístěný mimo půdorys roubenky, asi tři metry pod povrchem. S domem jej spojuje krátká chodba. Zahrada nad sklepem patří sousedovi Danielu Kovaříkovi.

Sklep je viditelně poškozený. Západní strana směřující ke svahu je vyvalená a klenba vyboulená, tlakem úplně posunutá. Opravu začala řešit s dalším sousedem Petrem Ulbrichem, stavařem, který koupil usedlost pod roubenkou Radky Šedové.

„Říkal jsem: ‚Hele, ten sklep je divný, tohle není obvyklé, tady bude něco špatně.‘ Oslovili jsme geologa, ten přišel a řekl, že to je jasně sesuvem svahu, protože sklep je vyvalený jen na jednu stranu,“ popisuje v nejnovější epizodě pořadu Ve stínu Petr Ulbrich.

Posudek sepsal zkušený geotechnik Vítězslav Herle. Mechanikou zemin se zabývá přes 50 let. Podílel se na řadě velkých projektů i v zahraničí. Jeho závěr je jednoznačný: „Sklep byl na hranici kolapsu. Důvodem není, že by byl špatně postavený, ale že se pohybuje svah nad ním,“ vysvětlil podcastu Ve stínu.

Svou úvahu podložil starými vyhnutými stromy ve svahu, ale také výsledky geologického zkoumání. České středohoří je na sesuvy náchylné. V odborných podkladech je k obci Ploskovice (pod kterou Maškovice spadají) mezi hrozbami uvedeno: „ohrožení zastavěného území sesuvy, riziko povodní z přívalových dešťů, výskyt vysoké hladiny spodní vody“.

Radka Šedová si navíc začala všímat poškození i na samotné roubence, která tam předtím nebyla. Třeba ve světnici.

„Tady ta prasklina nade dveřmi má asi centimetr. Ta tam vůbec nebyla. Už z toho spadnul celý sádrový terčík i omítka,“ ukazuje Radka Šedová na potrhané zdi. Dříve šly otevřít zadní dveře a okno. Dnes už to nejde.

Praskliny začala Radka Šedová poprvé objevovat okolo roku 2018, tedy v době, kdy „horní“ soused Daniel Kovařík dokončoval nový rodinný dům na úpatí svahu.

Souvislost prasklin se stavbou sousedova domu ale není prokázaná a Daniel Kovařík ji odmítá.

„Žádné plouživé pohyby neexistují. Mám několik křivých stromů, ale nad tím je vinice, která je rovná, tak si říkám, že to asi není pravda. Můj dům je staticky v pořádku, není nijak narušený,“ konstatuje Kovařík.

Geotechnik Vítězslav Herle předběžným průzkumem ale o takzvaném plouživém pohybu mluví s jistotou. Upozorňuje, že jsou potřeba speciální vrty, které přesně určí rychlost pohybu, příčinu, směr a vše jen potvrdí černé na bílém.

Jaká je příčina pohybu? Podle dalšího z odborníků, hydrogeologa Jaroslava Pakosty došlo k zničení systému odvádějícího vodu z oblasti.

Radka Šedová opravu sklepa odložila. „Nebudu dělat zbytečnou práci, když vím, že to stejně bude praskat. Praská nám dům, sklep by šel jako první,“ říká.

Ústní jednání se sousedem Danielem Kovaříkem a starostou Liborem Konvalinkou podle ní k ničemu nevedla a tak písemně vyzvala památkáře i stavební úřad, aby se na místo vydali a škodám zabránili.

Z úvodního setkání existuje krátký zápis. Závěr: „Posun svahu nebyl prozatím prokázán.“ Radka Šedová má sehnat statika a zjistit příčinu.

Mezitím lokalitu zkoumá i Česká geologická služba, která dochází ke stejným závěrům jako hydrogeolog Pakosta a geotechnik Herle. Svah je proto zařazený do druhého stupně rizika ze tří - tedy do středního rizika. Pohyb je označený za plouživý s rychlostí několika milimetrů za rok.

Na jaře 2022 přichází požadovaný statický posudek celé chráněné usedlosti. Píše se v něm, že sklep je v havarijním stavu, což stejně jako praskliny na domě souvisí s pohybem svahu. „Lze z určitostí prohlásit, že objekt byl v době výstavby v 18. století postaven správně a byl schopen vzdorovat účinkům zatížení zemním tlakem od svahu za domem.“

Radka Šedová má v ruce vyjádření několika odborníků z různých odvětví, kteří se shodují na příčinách problému. Na její stranu se přidává i ministerstvo kultury.

„Aby měly navržené práce na památkově chráněném domu smysl a trvale dokázaly jeho stav stabilizovat, je naprosto klíčové nejprve zajistit stabilitu přilehlého svahu a okolí,“ píše ředitel odboru památkové inspekce Martin Zídek. Jenže to je pouze apel, inspekce nemá žádnou pravomoc.

Litoměřický stavební úřad si ale přizval vlastního statika. Ten sice pohyb svahu nevylučuje, ale dost jej relativizuje: bez vrtů to je pouze „pracovní hypotéza“ a označit stávající stav za svahové ploužení je podle něj „zarážející“. Statik navrhuje vrty, ale ty jsou dost drahé. V případě zkoumaní maškovického svahu by stály okolo 450 tisíc korun.

„Peníze na to nemám. I kdybych měla, tak je nedám. Už jsem do toho nainvestovala tolik za sanace, posudky, všechno táhnu já,“ konstatuje Radka Šedová.

Jak navíc upozorňuje hydrogeolog Jaroslav Pakosta, s vrty a pracemi okolo by musel souhlasit soused Daniel Kovařík. Ten ale jakýkoli pohyb svahu odmítá, takže si lze jen těžko představit, že by spolupracoval na zajištění svahu.

Stejného názoru je starosta Ploskovic (pod které Maškovice spadají) Libor Konvalinka. Tvrdí, že žádný pohyb svahu nepozoruje.

„Hospodaříme s veřejnými prostředky. Není jediný důvod, abychom řešili nějaké soukromé pozemky a jestli ujíždí,“ říká v podcastu.

Neuvažuje ani o zaplacení komplexních hydrogeologických průzkumů v území, ani o obnově zmíněné rybníčka, který je podle odborníků klíčový, ale obec jej nechala v roce 2000 zasypat.

Radka Šedová je v pasti. Nemá jak příčinu vyřešit a stavební úřad příčina nezajímá.

V září 2022 pak kvůli havarijní situaci sklepa vydává nařízení, které se pro řadu odborníků stane naprosto nepochopitelným. Radce Šedové nařizuje odkopat hlínu a odstranit klenbu sklepa.

Stavebnímu úřadu opět píše ministerstvo kultury a podává podnět k přezkumu podle něj nezákonného rozhodnutí směřující k odstranění sklepa, tedy ke kroku, který může problém ještě zhoršit.

Další velká instituce, ministerstvo životního prostředí, konkrétně ředitel odboru geologie Martin Holý varuje: „Vykonání rozhodnutí stavebního úřadu v požadovaném termínu hrozí způsobit značné škody. Doporučuji proto přednostně provést geologický průzkum a sanaci sesuvu.“

Stejného názoru je autorizovaný statik Národního památkového úřadu Jan Vinař a přidává se k němu i báňský odborník Jiří Růžička.

V neposlední řadě se vyjadřuje i zkušený geotechnik Vítězslav Herle: „Zaráží mě naprostá absence odborného pohledu na území jako celku. Nikdo si nepoložil otázku, jaký dopad může mít odstranění podzemního objektu sklepu na stabilitu celého svahu, na odtokové poměry povrchových a podzemních vod, na poškození staveb umístěných ve svahu nad domem č. 16. To jsou znalosti, které musí mít student stavební fakulty už ve třetím ročníku studia.“

Jenže všechny tyto podklady a výzvy nejsou a nemusí být pro stavební úřad směrodatné. Dokud nebudou vrty, svah se nehýbe, vzkazuje vedoucí úřadu Dominik Miko:

„Dokud někdo neprokáže, že tam něco takového je, tak já nemám proč to řešit. Za stavební úřad tam žádné pohyby, žádný sesuv zatím prokázán nebyl.“

Jeho názor potvrdil i nadřízený krajský úřad a později soud, na který se Radka Šedová obrátila.

Majitelka přesto odmítla úřad poslechnout. Obává se sesuvu svahu a ohrožení své roubenky a rozhodla se postupovat podle doporučení dalšího přizvaného odborníka Jiřího Růžičky. Vystudovaný geolog začal v oboru pracovat v roce 1971. Je soudním znalcem na geologii, dobývání na povrch, mechaniku hornin, poddolování. Také byl členem mezinárodního výboru pro mechaniku hornin.

Jiří Růžička navrhl sklep podepřít a vysypat štěrkem. Radka Šedová to oznámila stavebnímu úřadu, ten s tím nesouhlasil. Nicméně od té doby, rok a půl, už o sklep nejeví žádný zájem.

Až poté, co se o případ začal pořad Ve stínu zajímat, ohlásil se stavební úřad na návštěvu roubenky.

Co si z takového postupu stavebního úřadu v Litoměřicích odnést? Jeho vedoucí Dominik Miko tvrdí, že nemůže nařídit průzkumné vrty a tím pádem není možné doložit, jestli je svah rizikový. V rozhovoru připouští, že kulturní památka je teď nechána na pospas přírodě.

Památka není v havarijním stavu, takže nemůžete nic dělat?

Myslím, že ne. Nemůžu nařizovat někomu provedení nějakých prací, aniž by k tomu byl důvod.

Když bude v havarijním stavu, zasáhnete a nařídíte vrty?

Zní to hrozně, ale v obecné rovině to je pravda. Ohledně nařízení vrtů si ale nejsem jistý.

Jak byste zasáhli?

Nařídili opravu domu a zákaz užívání.

Majitelka má posudky, podle kterých je potřeba vyřešit svah, pak se může roubenka opravit. K tomu jsou potřeba vrty. Zní to jako Hlava XXII.

Řešení v tuto chvíli nevidím. Příměr jste zvolil správný, je to Hlava XXII.

Nefrustruje vás to?

Nejenom v tomhle případě. Celý systém stavebně-správní je jedna velká Hlava XXII. Předpokládám, že se to nezlepší.

To není moc dobrá vizitka, jak to u nás funguje.

Ne, není. Nechtěl jsem o tom mluvit, ale pusťte si film Zahradníkův rok. Je to úplně krásný případ o tom, jak u nás fungují správní řízení. U tohoto filmu jsem se moc nepobavil.