Zoo půl roku bez zuřivého šéfa. Žili jsme v bludu, přiznává vedení Prahy

Čerstvé výsledky průzkumu mezi zaměstnanci pražské zoo potvrzují zjištění pořadu Ve stínu: v zahradě panovala atmosféra strachu. Po odchodu Miroslava Bobka se lidé cítí bezpečněji. Prozřelo i vedení města, které problémy nevidělo.

Když si bývalý ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek poslechl desítky svědectví podřízených, v nichž ho mimo jiné vinili z bossingu, v rozhovoru pro pořad Ve stínu sice přiznal občasný křik, ale šikanu odmítl.

Svou rezignaci pak zdůvodnil tím, že nechce, aby tlak médií poškozoval celou zoologickou zahradu. „Spolu s kolegy z vedení čelím nekonečnému přívalu obvinění, která bohužel obsahují řadu historek přibarvených tichou poštou i nesmyslných konstrukcí.“

Skutečnost? Podle neveřejného dotazníkového šetření mezi zaměstnanci zoo zažilo osmdesát procent z nich často, nebo velmi často atmosféru strachu. Téměř polovina si všimla urážek, třetina křiku.

„Časté jsou projevy stresu, napětí, poruch spánku, somatických obtíží a úvah o odchodu z organizace kvůli pracovní atmosféře. Přibližně třetina respondentů uvažovala o vyhledání externí odborné pomoci v souvislosti s pracovním prostředím, což signalizuje jejich dlouhodobé zatížení, nikoli pouze ojedinělé obtíže,“ stojí ve zprávě.

Průzkum a to, co z něj vyplývá, detailněji rozebíráme v nejnovější epizodě podcastu Ve stínu.

Poměry v zoologické zkoumal z pověření zřizovatele, tedy pražského magistrátu, Martin Kosek z firmy MK Psychology. Co zjistil? Kdo nechal problémy v zoo vyeskalovat?

„Je tu zřizovatel, který má k dispozici kontrolní mechanismy. Pak top management zahrady, střední management, až po řadové zaměstnance. Všichni pak utváří celý systém. Bylo by zjednodušující říct, že za to může jen top management zoo,“ řekl.

A dodal: „Může to znít přísně, ale podepsal bych výrok, že za to můžou všichni. Pokud jako řadový zaměstnanec zavírám oči před tím, co se v organizaci děje, tak za to takový člověk svým způsobem taky může.“

Zaměstnanci skutečně veřejně o dění v zahradě moc nemluvili. Báli se Miroslava Bobka a nechtěli přijít o zaměstnání, pracovních příležitostí je v oboru málo. Navíc nevěděli, komu se ozvat a vzhledem k blízkosti Miroslava Bobka k pražským politikům, nevěřili magistrátu. A měli k tomu celkem důvod.

Na úplném počátku „kauzy Bobek“ například primátor Bohuslav Svoboda (ODS) pro Deník N četná kritická svědectví zaměstnanců okomentoval takto: „Nemá to žádný reálný ani konkrétní základ, k tomu není co říkat.“

Na zjištění pořadu Ve stínu o toxickém prostředí v zahradě reagovala loni v září náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti) tím, že pochválila práci Miroslava Bobka a poté vyzvala zaměstnance, ať podají písemný podnět, nikoli jen vyjádření v podcastu.

Jak po zveřejnění výsledků průzkumu mezi zaměstnanci Jana Komrsková hodnotí, co se v zoo evidentně dlouhodobě dělo?

„Opakovaně jsem říkala, stojím si za tím, nevěděla jsem to. Pan ředitel Bobek měl takový v uvozovkách dar, že i politiky odklonil od dění v zoo,“ řekla náměstkyně, která má zahradu v gesci.

Neuvědomovala si prý, jak silná atmosféra strachu tam panuje a jak nefunkční personální systém je.

„Uvnitř společnosti měli kontrolní mechanismy udělané velmi naoko, nikomu nevěřili. Navenek to vypadalo, že to funguje. Pan ředitel Bobek dělal velice dobrý obraz. Pak přišla smršť z čistého nebe. Mám pod sebou společnosti, které nefungují dobře, ale zoologická zahrada žádné známky nejevila,“ dodala.

Když Miroslav Bobek odešel a s ním i tajemnice Renata Švejdová a ekonomická náměstkyně Šárka Nováková (které taktéž řada zaměstnanců vinila ze šikany), zlepšila se výrazně atmosféra v zahradě a lidé se přestali bát projevovat svůj názor. Psychologické bezpečí se zlepšilo podle více jak dvou třetin respondentů.

Úlevu potvrzuje i chovatel a šéf odborů Jan Thuma: „Lidé se nebojí říkat věci, které je trápí. Předtím to nešlo. Každý měl strach, že bude vyhozen, perzekuován. Když někdo za Bobka vznesl námitku, tak byl přeřazen na jiné pracoviště. Většinou k práci, která byla hodně náročná nebo stresující. Potom dal dotyčný výpověď sám.“

Pořad Ve stínu se chtěl na zjištění z průzkumu zeptat Miroslava Bobka. Ten ale jen do telefonu stručně reagoval: „Vám se vyjadřovat nechci, díky.“

Zoologická zahrada má už měsíc a půl novou ředitelku. Lenka Poliaková, která coby běžná zaměstnankyně zažila i éru Miroslava Bobka, chce výsledky dotazování napříč zahradou určitě využít. Zřídila například nové oddělení lidských zdrojů, které má za úkol řešit podněty i stížnosti zaměstnanců. A to i ty starší, protože obvinění ze šikany se vyskytovalo i na nižších zaměstnaneckých úrovních.

„Je to práce na roky. Beru si to jako hlavní cíl svého mandátu. Není žádné jedno opatření, které když nastavím, tak už bude dobře. I kdybych všechny vyhodila a našla jiné lidi, tak je dosadím do stejných struktur a procesů. Lidé tady nejsou horší než jinde. Jenom potřebují manažerskou podporu od celé organizace. Můžeme si o tom spolu povídat dalších šest let,“ řekla nová ředitelka.

Více se dozvíte v nejnovější epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku nebo v podcastových aplikacích.