Hlavní obsah

Porazil Parlamentní listy. Jejich obsah je až vulgární, internet odhaluje v lidech to horší, říká advokát

„Anonymita internetu odhaluje v lidech to horší,“ říká advokát Aleš Rozehnal ve Výzvě Seznamu. (Video: Seznam.cz)

Reklama

21. 10. 2019 18:32

„Je velmi obtížné, aby se Parlamentní listy dovolávaly své dobré pověsti.“ Hájil web Forum 24 ve sporu s Parlamentními listy. Ženu, která žalovala premiéra Andreje Babiše i novináře ve sporu s televizí Nova. Výzvu Seznamu přijal advokát se zaměřením na mediální právo Aleš Rozehnal.

Článek

Cítíte se jako bojovník za pravdu?

Cítím se jako bojovník za práva. Za práva těch osob, které hájím a zastupuji. Vy jste zmiňovala pár z nich, ale nicméně to je naše denní práce, denní chleba, všech nás advokátů a pokud bychom kladli rovnítko mezi pravdu a právo, tak pak ano.

Pane Rozehnale, myslíte si, že jsou česká média pod neúnosným tlakem?

Já nevím, jestli jsou pod neúnosným tlakem. Jsou samozřejmě pod tlakem, ono je to vysoce politická činnost těch médií. Je to vysoce zájmová činnost, čili samozřejmě, že nějaký tlak na ně bude vyvíjen. Je celkem logické a očekávatelné a myslím, že tím Česká republika není ničím výjimečná, ale samozřejmě vykazuje určitá specifika.

A ta specifika jsou jaká?

Ten mediální trh je relativně ekonomicky slabý, takže proto je náchylnější k různým tlakům, buď ze strany velkých skupin, myslím i finančních ekonomických skupin, nebo i ze strany státu. A z tohoto důvodu jsme tady svědky relativně velké koncentrace mediálního vlastnictví a takové té neustálenosti mediálního prostředí.

Je to unikátní spor

Když se podíváme na poslední spor, který jste tedy vedl s Parlamentními listy za web Forum24, řekl byste, že to české mediální prostředí je kultivované? Protože tam padaly výroky jako stoka?

Kultivované určitě není. Já se domnívám, že soudy by měly přispívat k větší kultivaci mediálního prostředí už tím, že by ukládaly daleko citelnější sankce při zásazích do osobnostních práv, popřípadě při zásazích do dobré pověsti osob, které jsou dotčeny nějakými prohlášeními v médiích.

Nicméně musím říct, že ten spor byl naprosto unikátní. Myslím, že poprvé se něco takového odehrávalo v České republice, kdy se u soudu střetla dvě média, ještě navíc dvě digitální média. Jedno médium se domnívalo, že bylo poškozeno na svých právech vztahujících se k dobré pověsti. Nicméně, když jsme se podívali na na ten obsah Parlamentních listů, tak on je často velmi vulgární a často velmi nelichotivý vůči všem osobám, o kterých referuje. Potom je velmi obtížné, aby se Parlamentní listy dovolávaly své dobré pověsti.

Tomu rozumím, ale neškodí debatě a samotným českým médiím, když se vzájemně označují za žumpu, protože v tom článku, které zveřejnil web Forum24, tak autorka mimo jiné uvedla, teď budu citovat, že Parlamentní listy permanentně šíří lži, dezinformace, názory extremistů a StBáků a jsou provozovatelem té nejhnusnější ruské žumpy na českém internetu. Tak jestli právě neškodí takové výrazy z obou stran?

Víte co, ta hodnocení, která zaznívají v médiích, by neměla být v žádném případě sterilní. Určitá míra expresivity se očekává, určitá míra peprnosti. Samozřejmě toto je asi už hraniční výraz a zřejmě byl vyprovokován tím, jaký je obsah Parlamentních listů. Nicméně samozřejmě máte pravdu v tom, že toto by mělo být z té diskuze o médiích vyloučeno, protože takové výrazivo nepřispívá ke kultivaci mediálního prostředí.

Vy jste mluvil o tom, že to byl unikátní případ, kdy proti sobě stála dvě digitální média. Myslíte si, že ten spor lze brát i tak, že si novináři mezi sebou čistí mediální rybník?

Ten spor byl iniciovaný Parlamentními listy, současně s tím vede majoritní vlastník Parlamentních listů pan Valenta obdobný spor proti Fóru 24.

Což je senátor, abychom dodali, v klubu ODS.

Ten skutkový základ je přibližně stejný, nicméně ho projednává jiný soud, protože je tam dána jiná příslušnost. Nevím, jestli zrovna toto by mělo přispět k čištění toho prostředí.

Jestli je to spor, kdy se snaží dostat před soud to, co můžeme definovat, že je žurnalistika? Nebo je to přetahování dvou médií, kdy jedno se cítí uražené nebo poškozené tím, co o něm druhé napíše?

Já bych to viděl v tomto případě spíše jako přetahování se médií, které bylo nějakým způsobem uraženo a poškozeno. Ta kultivace by měla být založena hlavně na samoregulaci. Pokud se Parlamentní listy cítí dotčeny výroky tohoto typu, které jste zmiňovala, měly by se zamýšlet nad tím, jaké výroky zveřejňují samy.

A už máte reakci Parlamentních listů, jestli se zamyslí nad těmi výroky nebo naopak se odvolají?

Já předpokládám, že se odvolají. Mám pocit, že v určitém segmentu toho jejich obsahu je to právě založeno na těch silných vyjádřeních a výrazech, často jdoucích za hranici dobrých mravů. Nevím, jestli je vůbec reálné očekávat, že tuto editoriální politiku opustí.

Čtenář to chce, média mají i jiný úkol

Vy jste o tom mluvil jako spíše o přetahování jednoho média s druhým. Myslíte si, že tohle zajímá veřejnost, že to sleduje?

Tak to vůbec netuším. Parlamentní listy vzbuzují velké vášně. Buďto máme oddané příznivce, nebo máme obrovitánské odpůrce. Myslím, že nikoho nenechávají v klidu. Spíše si myslím z důvodu, že ten spor by mohl přitáhnout pozornost veřejnosti, spíše pro existenci a obsah Parlamentních listů samotných než z hlediska toho sporu.

Já se na to právě ptám, jestli to nechce vlastně samotný čtenář.

Ano, je možné, že to ten čtenář chce…

Tohle vyžaduje prostě publikum a Parlamentní listy mu jenom vychází vstříc.

Ano, ale společenská odpovědnost médií nebo i ústavní role médií by měla jít trošku dál za to, než to co vyžaduje publikum. Měla by trošku vzdělávat, kultivovat občany a čtenáře. Média jsou skutečně velmi důležitou součástí našeho ústavního pořádku, protože zabezpečují velkou část práv občanů, kteří jsou nositelé základních práv a svobod. Právo na svobodu projevu a právo na informace. To všechno by bez médií nemělo žádný význam.

Vy sám jste ale třeba Parlamentním listům dával rozhovory. Autorsky jste tam vystupoval. Nelitujete toho teď? Nebo jak se na to díváte, že jim dáváte rozhovory, na druhou stranu potom hájíte to, že je to žumpa.

Parlamentní listy neodsuzuji. Respektive ten institut Parlamentních listů mě neirituje. Domnívám se, že tam jsou zajímavé příspěvky. Samozřejmě v některých případech nemůžu souhlasit s tou formou, jako jsou prezentovány. Mně se nelíbí škatulkování médií na konspirační žumpy, proruské, protiruské atd. Já si myslím, že každý z nich má nějaké místo na trhu. Nicméně by se měla dodržovat nějaká pravidla slušného chování. Mimochodem, když jsme se bavili o tom hodnocení médií, tak vždycky je problém ten, když média hodnotí nějaké jiné médium. Protože náš právní řád je založen na tom, že podnikatelé a média jsou také podnikatelé, navzájem vlastně nekomentují své poměry.

To ale myslím, že trochu padlo, že minimálně, když se podíváte na debatu na Twitteru, tak média se komentují navzájem velmi často.

Ano, a tady máme určitou výjimku, protože ta média nejsou podnikatelem jako každý jiný, není to, není to továrna na pacholíky. Média vlastně produkují obsah, který bychom mohli nazvat veřejným statkem, jsou tedy věcí veřejného zájmu.

Tomu rozumím. Vy jste říkal: Nemám rád to škatulkování, že to jsou proruská média a podobně, ale ten argument, o který se vede právě spor, bylo i to, že je to tedy nejhnusnější ruská žumpa na českém internetu, tak to asi škatulkování svým způsobem je.

Ano, ale tak zase.

Tak jestli to vnitřně srovnáváte, že to nemáte rád a pak to hájíte u soudu.

Zase není to tak, že by to byly moje výrazy. Já jsem zastupoval toho, kdo tam ten obsah dal. Takže to musíme trošku odlišit tu roli advokáta a roli toho…

Tomu rozumím, ale jenom si říkám, jak se s tím potom vnitřně srovnáváte.

Tak rolí advokáta není vždycky ztotožnit se naprosto se svým klientem. Rolí advokáta je hájit jeho práva.

Takže v této roli úplně se svým klientem nesouzníte.

Já bych taková slova nepoužil. Taková slova nepoužívám a nepoužil bych je. Nicméně musím říct, že jsem zastupoval různá média…

Prodej Novy? Slýchám to v kuloárech pražských

Mimochodem také jste zastupoval několik novinářů ve sporu s televizí Nova. Teď je velkým tématem v posledních dnech možný prodej televize Nova do skupiny PPF. Vy jste zastupoval dva bývalé novináře, zároveň jste bývalým jednatelem společnosti CET21 a také bývalým blízkým spolupracovníkem někdejšího šéfa televize Nova Vladimíra Železného. Nemůže to být chápáno tak, že si vyřizujete účty s Novou?

Ne, určitě ne. Víte, zase musíme odlišovat tu roli a té strany. Já nejsem strana. Já vycházím vstříc tomu nebo snažím se pomoci, kdo mě jako advokáta osloví. To není můj spor. To já tam vystupuju v naprosto jiné roli.

Právě ten spor se vedl o objektivitu televizního zpravodajství televize Nova. Teď když se mluví o tom prodeji, měla by být veřejnost znepokojena?

Já o tom prodeji pouze slýchám v kuloárech pražských. Nedomnívám se, že by, že by to cokoliv znamenalo ta změna vlastnické struktury, že by mohla ohrozit objektivitu a vyváženost.

A ta objektivita a vyváženost na straně televize Nova podle vás je?

Já musím říct, že její zpravodajství zase až tak důkladně nesleduji. Nicméně musím říct, že se domnívám, že část ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání už jsou překonaná. Vyžadovat objektivitu a vyváženost u komerčních médií už není vlastně dneska na úrovni doby, protože to možná mohlo mít nějaký význam v 60., 70., 80. a 90. letech, kdy těch distribučních kanálů televizního obsahu bylo relativně málo. Ale dneska, když máme obrovitánské množství digitálních televizních kanálů. Máme množství internetových televizí, tak se domnívám, že ta objektivita a vyváženost by měla být dosahována trhem.

A ty hranice jsou právě jinde, pane Rozehnale. Protože jak vy říkáte, tam už je to překonáno, to znamená, že soukromá média mohou divákovi servírovat víceméně, co chtějí?

Nemohou. To ustanovení zákona je pořád stejné od roku 1991. Tam se na tom nic nezměnilo. Domnívám se, že pokud by se uvažovalo o novele zákona, ono se o ní uvažuje, respektive o změně mediálních zákonů se uvažuje neustále, tak si myslím, že tohle by mělo být podrobeno nějaké seriózní diskusi. Objektivita a vyváženost by tady měla být dosahována tím, že tady máme velmi pestrý vějíř různých televizních kanálů, který nakonec v tom svém celku tu objektivitu a vyváženost dají. A tak by to mělo fungovat v demokratické společnosti, že vlastně ta pravda se nachází prostřednictvím dialogu a prostřednictvím diskuze a ne že nám ji oktrojuje stát prostřednictvím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

A vy jako advokát se zaměřením na mediální právo, kde byste viděl tu hranici, kterou by teda média, ať už jsou jakákoliv, měla dodržet?

Co se týče objektivity a vyváženosti, tak si myslím, že by měla být dodržována pouze v médiích veřejné služby. To by neměla být role Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale soudu. Měla by být dodržována ochrana před zásahy do osobnostních práv, jak fyzických osob, tak právnických osob. To by skutečně mělo být v těch televizích sledováno a to by mělo v případě nedodržení postihováno.

A nezahltilo by to soudy? Protože pak by si každý stěžovat, že má pocit…

Už může teď.

Už může teď, ale jestli potom by to ještě více neprosazovalo nátlak právě na soudy?

Myslím, že ne.

Že by se každý spor vymezoval před soudem.

Tu možnost už má, to už dneska existuje. Těch mediálních sporů není zas takové obrovitánské množství.

Tak proč se to tedy neděje už teď? Že teda soudy řeší tyto spory.

Ale oni je řeší.

Ale ne ve velkém. Vy jste říkal: Teď to není úplně na zatížení soudu.

Ano, ale já si myslím, že bych těch soudů nepřibylo, pouze by asi ubyla obrovitánská agenda Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, která dostává obrovitánské množství stížností na to, že se občanům zdá nějaké vysílání nevyvážené a neobjektivní. Tady si myslím, že to by skutečně mohlo odpadnout. Bylo by to sledováno pouze u České televize a pouze by soudy řešily, jestli je zasahováno do osobnostních práv, což ona mimochodem nakonec řeší i teďka.

Babiš? Neomluvil se

Osobnostní práva jste řešili v případu ženy, která tedy se domáhala změny výroku u premiéra Andreje Babiše, když řekl, že demonstranti byli placení. Už máte informace o tom, jestli se premiér Andrej Babiš této ženě omluvil? Protože ten soud on nevyhrál v první instanci.

Ne, neomluvil a odvolal se. Respektive máme informace o tom, že se odvolal nebo odvolá. To odvolání jsem ještě nečetl, protože mi ještě nebylo doručeno, ale on to několikrát prohlašoval, že se bude odvolávat. Nedá se očekávat, že by se omluvil před právní mocí toho rozhodnutí.

To je pravda, on veřejně říkal, že se odvolá, že ten výrok o zaplacených demonstrujících slyšel od jednoho z poslanců, kterému věří. Nicméně, co si myslíte, že pokud se odvolá, co to pro něj bude znamenat? Může ho to poškodit?

Já si myslím, že tak, jak ho to poškozuje v současné chvíli, tak to ho bude poškozovat i v rámci toho odvolacího řízení. Čili zase je to osoba, která vyvolává velké vášně, někteří jsou jeho zarytí příznivci, někteří jsou jeho zarytí odpůrci, nikoho, myslím, že nenechává lhostejným, takže si myslím, že tento spor, respektive ta část odvolacího řízení na tom vůbec nic nezmění.

Vášně vyvolává i samotná žena, která si právě stěžovala na výroky premiéra, je také terčem řady útoků. Co to s vámi dělá a co tohle vypovídá o české společnosti?

No vypovídá to o velké polarizaci české společnosti. Jsou to útoky, které jsou provozovány prostřednictvím sociálních sítí, prostřednictvím internetu. To je relativně velký problém. Ty nenávistné projevy, které se tam šíří.

My jsme očekávali, že ten internet bude znamenat určitou demokratizaci mediálního prostředí, to k tomu možná určitě přispělo, ale také znamená to, že nám to prostředí velmi zhrublo, protože ta anonymita internetu vlastně odhaluje v lidech to horší. Takže se začínají chovat jinak, než jak se chovají ve svých standardních sociálních prostředích. Navíc měli dlouhou dobu pocit, že prostředí internetu je úplně mimo zákon, že na ně vlastně žádné regulace neplatí. Ale je to stejné, to kyberprostředí je naprosto stejné sociální prostředí jako každé jiné, čili i tam platí celá řada právních pravidel.

Policie právě v některých případech i zakročila. Jak to vypadá s policejní ochranou pro ženu, která žalovala premiéra Andreje Babiše? Je to ve hře?

Ne, myslím si, že to určitě ve hře není. Jako že ta intenzita těch výhrůžek nedosáhla takového stupně, aby tam byla nutná policejní ochrana. Ale možná nemám všechny informace, ale nezdá se mi to, že by to bylo potřebné.

Aleš Rozehnal byl naším hostem. Děkuju za rozhovor.

Také děkuji.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené