Hlavní obsah

Politici mohli dát žlutou kartu obřímu zdražování. Místo toho řeší „drobné“

Foto: Profimedia.cz

Frans Timmermans, eurokomisař zodpovědný za boj proti klimatické změny. V červenci vyjednával v Česku.

Reklama

4. 10. 7:12

Legislativní balíček Fit for 55, který tlačí na snižování emisí CO2 v Evropě, změní v příštích letech českou ekonomiku i společnost tak, jako žádná jiná právní norma od našeho vstupu do EU. Čeští politici ho ale moc neřeší.

Článek

Třináct návrhů, jež Evropská komise představila v půli července pod názvem Fit for 55, má urychlit snižování emisí v Evropě. A nastartovat velké změny v chování lidí i v ekonomice.

Legislativní balíček počítá například se zákazem prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, zpřísňuje nároky na energetické úspory v budovách, rozšiřuje a utužuje systém emisních povolenek nebo zavádí uhlíkové clo na zboží ze zemí s benevolentnější emisní regulací. Počítá s výrazným zdražením zboží a služeb, proto zároveň navrhuje sociální klimatický fond, z něhož se má platit bolestné Evropanům ohroženým kvůli protiemisním opatřením energetickou chudobou.

Pokud budou návrhy Fit for 55 schváleny, přinese to obrovské změny do energetiky, průmyslu, bydlení, dopravy i života lidí. Čeští zákonodárci však zlomový návrh zatím nijak neřeší, nezkoumají jeho dopady a nepokoušejí se je zbrzdit. Nechávají to na vládě, která však problém odkládá na dobu po volbách. Čas pro první možnou českou reakci se přitom krátí.

Tah žlutou kartou

Podle evropských pravidel se národní parlamenty mohou proti evropským direktivám ohradit, pokud soudí, že porušují takzvanou zásadu subsidiarity a zasahují do kompetence jednotlivých států.

Zákonodárci jim mohou vystavit takzvanou žlutou kartu, tedy odůvodněné stanovisko, jež musí vzít Evropská komise v úvahu. Pokud žluté karty zvedne alespoň třetina evropských parlamentních komor, je komise povinna návrhy přezkoumat.

Fit for 55

Legislativní balíček, který konkretizuje cestu k dosažení uhlíkové neutrality v Evropě v roce 2050

Obsahuje tyto návrhy:

  • revize systému obchodování s emisními povolenkami (rozšíření systému na lodní dopravu, zpřísnění pro leteckou dopravu, zavedení povolenek pro silniční dopravu a budovy)
  • nařízení o stahování emisních povolenek z trhu do tzv. systému tržní stability do roku 2030
  • revize nařízení o snižování emisí v odvětvích mimo systém emisních povolenek
  • revize nařízení o emisích skleníkových plynů v zemělství a lesnictví
  • revize směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie
  • přepracování směrnice o energetické účinnosti
  • revize směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva
  • zpřísnění emisních norem pro osobní automobily a dodávky
  • revize směrnice o zdanění energie
  • zavedení uhlíkového cla pro dovoz zboží
  • iniciativa týkající se udržitelných leteckých paliv
  • iniciativa týkající se zeleného evropského námořního prostoru
  • sociální fond pro klimatická opatření

Na žlutou kartu a její zdůvodnění mají zákonodárci osm týdnů od okamžiku, kdy obdrží překlad navrhované legislativy. „Nám lhůta k Fit for 55 vyprší 8. listopadu,“ říká senátor Zdeněk Nytra (ODS).

Česko má v řízení o subsidiaritě dva hlasy, může zvednout jednu žlutou kartu za Sněmovnu, jednu za Senát. Sněmovna se této možnosti vzdala, aniž by poslanci návrhy Fit for 55 projednali na společné schůzi.

„Dalo se k tomu takové nemastné neslané stanovisko, že to bereme na vědomí,“ říká poslanec Jan Zahradník. Dlouholetý člen ODS patří ke klimatickým konzervativcům a tvrdí, že z evropské politiky pro Česko plyne řada rizik. Už loni marně navrhoval, aby sněmovna projednala evropskou strategii New Green Deal, z níž balíček Fit for 55 vychází.

„Chtěli jsme New Green Deal projednat dřív, než o něm bude premiér jednat na Evropské radě. Ale nepovedlo se to dostat na program jednání, takže o tom nakonec premiér na Radě mluvil bez sněmovního mandátu a fakticky tam New Green Deal za Česko přijal,“ říká Zahradník.

Vyvolat teď ve sněmovně debatu o Fit for 55 už Zahradník a jeho názoroví spojenci ani nezkoušeli. „Brali jsme to tak, že to už stejně nestihneme, sněmovna končí, zůstalo to na Senátu. Ten je ale zbarvený do zelena víc než sněmovna, tam to projde bez problémů,“ čeká Zahradník, který v politice končí, na další období už nekandiduje.

Volby do poslanecké sněmovny se konají již v pátek a v sobotu, poslanci se sice ještě chystají v úterý sejít na mimořádné schůzi, ale v předvolebním zápalu budou projednávat jiná témata – zmrazení platů vrcholových politiků a loňskou havárii na Bečvě. V porovnání s riziky a finančními dopady, o které se hraje v balíčku Fit for 55, to představuje zanedbatelné drobné.

Jenomže než se po volbách ustaví nová sněmovna a dostane se k běžné provozní agendě státu, bude termín 8. listopadu dávno passé.

Některé dílčí cíle jsou problematické, často nesplnitelné. Chceme víc flexibility a technologické neutrality. Rámcové pozice pro některé návrhy už jsou hotové.
Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu

Senát se chystá Fit for 55 projednat důkladněji než Sněmovna, na přípravu stanoviska však bude mít do vypršení lhůty pro žlutou kartu i on minimálně času. Na plénum se balíček dostane podle informací SZ Byznys nejdříve 27. října.

Senátoři se s problematikou teprve teď začínají seznamovat, pro mnohé je to neprobádaná oblast. Minulou středu uspořádal předseda horní komory Miloš Vystrčil seminář „New Green Deal a Fit for 55 – šance nebo hrozba?“, na kterém vystoupili zástupci Komory obnovitelných zdrojů, Teplárenského sdružení a skupina akademiků z různých oborů. Většina řečníků varovala s odkazem na konkrétní data před dopady rychlé dekarbonizace.

„Bylo pro mne poučné slyšet tuto stranu, protože prostor k vyjádření dostávají hlavně zastánci New Green Dealu a zelených aktivit,“ prohlásil po skončení akce spolupořádající senátor Nytra.

Podle něj Senát v šibeničním čase do 8. listopadu už na Fit for 55 nic moc analyzovat nestihne. „Navíc nám vláda nedodala svoje stanoviska k návrhům, o to těžší je si na to udělat názor,“ dodává Nytra.

Žlutá karta od senátorů je proto také málo pravděpodobná. První možnost přijít s výhradou vůči Fit for 55 tak Česko víceméně propáslo. Odpovědnost nechávají zákonodárci na vládě.

Času dost - po volbách

V kabinetu leží hlavní odpovědnost za přípravu české pozice na vicepremiérech Richardu Brabcovi a Karlu Havlíčkovi, pod jehož ministerstvo průmyslu spadá většina problematiky.

Podle Havlíčka vláda zatím celkový postoj vůči Fit for 55 nemá ujasněný. S východisky, tedy s celkovým cílem 55procentního snížení emisí CO2 do roku 2030 a uhlíkovu neutralitou do roku 2050, lze podle něj „souhlasit částečně“.

„Některé dílčí cíle jsou problematické, často nesplnitelné. Chceme víc flexibility a technologické neutrality. Rámcové pozice pro některé návrhy už jsou hotové,“ říká Havlíček.

Vicepremiér vidí problém hlavně v návrzích na zpřísnění nároků na energetické úspory v budovách, dále v podílu obnovitelných zdrojů v dopravě nebo zeleného vodíku v průmyslu. A také v emisních limitech pro vytápění a klimatizace.

Premiér Andrej Babiš už dříve reagoval na navrhovaný zákaz prodeje nových benzinových a dieslových aut když řekl, že je Česko bude vyrábět i po roce 2035 (výrobu ale Fit for 55 nezakazuje).

Minulý týden Babiš prohlásil, že s maďarským protějškem Viktorem Orbánem bude usilovat o změnu evropského systému emisních povolenek. Prudce zdražující povolenky jsou už dnes jednou z příčin rostoucích cen energií, balíček Fit for 55 však počítá s rozšířením a utužením povolenkového systému, což by vedlo k dalšímu cenovému růstu.

Má Česko šanci cestu k dekarbonizaci podle Fit for 55 změnit? „Pokud chcete cokoliv prosadit, vždy potřebujete kvalifikovanou většinu na úpravu jednotlivých návrhů. Z neformální Rady pro energetiku a dopravu minulý týden vyplynulo, že většina států je na tom stejně,“ říká Havlíček.

Podle něj by však měla vláda postoj k Fit for 55 zaujmout až po volbách. „Celý legislativní balíček se bude projednávat několik měsíců a předpokládá se, že Česká republika ho bude finalizovat. Je vhodné počkat až po volbách, kdy se k němu bude moci vyjádřit nová vláda,“ říká vicepremiér.

Jednání o nové vládní koalici se však mohou protáhnout na řadu měsíců, ministerstva budou v provizoriu ochromena a Česku reálně hrozí, že své zájmy ve startující evropské energetické a hospodářské revoluci nestihne zformulovat, najít pro ně spojence a prosadit je.

Náhlý obrat nereálný

Ať už ale volby dopadnou jakkoliv, je málo pravděpodobné, že se Česku podaří dopady Fit for 55 ve větší míře odvrátit. Hlavně proto, že země celá léta jednotlivé milníky nastoupené cesty k uhlíkové neutralitě bez problémů schvaluje.

V roce 2015 Sobotkova vláda odkývala reformu povolenkového systému a Babišův kabinet pak jeho další úpravu v roce 2018. Změny, proti nimž se na rozdíl od nás stavěli například Poláci, Maďaři či Chorvati, vyústily v současné prudké zdražování povolenek.

Později česká vláda odkývala další zpřísňování emisních cílů a New Green Deal. Letos v květnu se vicepremiér Havlíček vrátil z jednání Evropské komise a prohlásil, že Česká republika se tam k dekarbonizaci plně přihlásila. „Já mám zelené i ponožky, jsem podporovatel obnovitelných zdrojů, děláme ústupky, jaké od České republiky nikdo nečekal,“ řekl tehdy před novináři.

„Zelené ponožky byla nadsázka, vždycky jsme náš souhlas podmiňovali technologickou neutralitou, flexibilitou a dostatkem zdrojů. Bohužel Fit for 55 to v některých oblastech nerespektuje. Podporujeme ekologizaci, respektujeme dekarbonizační cíle pro roky 2030 i 2050, ale nebudeme nečinně sedět, když vidíme, že cesta k jejich splnění je chybná a pro nás nemožná,“ říká Havlíček dnes.

Jenomže schvalovat cíle a zároveň se stavět se proti nástrojům, jak jich dosáhnout, není možné. Vysvětluje to europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer, ekonom a bývalý viceguvernér ČNB. Sám evropské dekarbonizační snahy podporuje. Věří, že jsou reálné a že pro Českou znamenají velké příležitosti k dalšímu rozvoji.

„Náš premiér podpořil cíl na snížení emisí do roku 2030, ale ty emise neklesnou samy. Musí přijít balík zákonů nebo regulací, kterými se toho dá dosáhnout. Fit for 55 je správná cesta,“ říká Niedermayer. „Pokud máme snižovat emise rychleji, musíme to dělat ve všech sektorech, kde vznikají. A pokud má naše země názor, že v některých sektorech je to moc přísné, musí navrhnut, kde jinde se to dá snížit víc,“ dodává.

Český problém podle něj spočívá v tom, že země nebere evropské závazky za své. „Vrcholoví čeští politici ve vládě i ve veřejných institucích hledají výmluvy, zatímco zbytek Evropy chystá řešení. Místo výmluv je nutno se posunout v myšlenkovém nastavení a hledat způsob, jak cílů dosáhnout,“ soudí.

Bývalý bankéř je přesvědčen, že Evropa splnění dekarbonizačních cílů zvládne a většinu dnes zdánlivě fatálních překážek vyřeší technologický vývoj. Zdražování energií, které děsí Evropu, je podle něj jen dočasný výkyv.

Samotná Evropská unie při tom sama předpokládá, že opatření z Fit for 55 ohrozí v Evropě energetickou chudobou 120 milionů domácností, jimž chce poskytnout finanční kompenzace. Pro Česko se na ně počítá s 1,7 miliardou eur (tj. cca 44 miliard korun) do roku 2030.

Dopady na Evropu i Česko nejsou známé

Zatímco politici řeší, jak a kdy zaujmout stanovisko k návrhům Fit for 55, šíří se mezi českými průmyslníky a energetiky čím dál větší obavy z možných dopadů balíčku.

Minulý týden se na premiéra Babiše obrátili zástupci osmi průmyslových zaměstnaneckých asociací, jež zaměstnávají stovky tisíc lidí. Varují před důsledky prudkého růstu cen energií a dalšího širšího cenového skoku, který by vyvolalo chystané zpřísnění povolenkového systému.

Dále doporučují zrevidovat plán na uhlíkové clo, které by jim zvedlo cenu importovaných vstupů a srazilo konkurenceschopnost jejich zboží.

Průmyslníci v dopise upozorňují, že neexistuje seriózní, daty podložená studie, která by analyzovala dopady dekarbonizačních plánů na český průmysl. „Již půl roku podle našich informací trvá zadání výběrového řízení na poradenskou firmu, která by rozpracovanou studii měla dokončit. Ani na evropské úrovni neexistuje detailní analýza přínosů a nákladů,“ píší průmyslníci.

A konečně žádají po premiérovi větší otevřenost: „Dekarbonizace české společnosti bude extrémně nákladná a vaší povinností je o těchto nákladech otevřeně a jasně informovat české občany a firmy.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované