Hlavní obsah

Povodí Labe vyčistilo rameno Orlice pro kriticky ohrožený rdest

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

23. 7. 2020 22:56

Státní podnik Povodí Labe vyčistil za 6,5 milionů korun slepé rameno Orlice v Hradci Králové, aby podpořil růst kriticky ohroženého rdestu dlouholistého a vzácného rdestu alpského.

Článek

Projekt přispěje i k zadržování vody v krajině, řekli dnes v Hradci Králové novinářům zástupci vlády a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Ve slepém rameni řeky v hradecké čtvrti Malšova Lhota je poslední původní lokalita výskytu vodní rostliny rdestu dlouholistého v ČR.

„Po odtěžení bahna se z tohoto místa, které bylo v zásadě téměř celé zabahněné, stalo opět slepé rameno. Má to několik efektů, přírodní, z hlediska záchrany některých druhů, a efekt vodohospodářský z hlediska zadržení vody,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něj jde o příklad, jak lze zkombinovat ochranu přírody se zadržením vody v krajině přírodním způsobem. „Chtěli bychom Českou republiku doslova pokrýt nějakými takovými menšími projekty z hlediska zadržení vody v krajině,“ řekl Brabec s odkazem na vysychání krajiny v posledních letech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při návštěvě lokality podobné projekty podpořil. „Programy, které realizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, jsou velice důležité, je to dobrá zkušenost, že to vidím v praxi,“ řekl Babiš.

Slepé rameno Orlice měří téměř půl kilometru. Na dolním konci je napojeno na Orlici otevřeným korytem, jeho horní napojení v minulosti zaniklo. Lokalita je součástí Evropsky významné lokality Orlice a Labe.

Práce na revitalizaci ramene Orlice začaly v roce 2018, přípravné práce o rok dříve. Kompletní obnova slepého ramene skončila loni, řekli dnes ČTK zástupci AOPK. Náklady na revitalizaci ramene šly z dotace z evropského operačního programu životní prostředí.

Z břehů ramene Orlice kromě tisíců metrů krychlových sedimentů zmizelo několik desítek stromů a keřů, které bránily oslunění hladiny, důležitému pro vývoj rdestu. Vykácením dřevin se podle vodohospodářů snížil opad listí do ramene řeky. Listí a další organický materiál ze stromů totiž zvyšoval takzvanou úživnost prostředí řeky, která není pro rozvoj rdestu žádoucí.

V přípravné fázi před začátkem prací byly populace rdestů z míst čerpání bahna přeneseny do náhradní lokality, po dokončení revitalizace se rostliny vrátily do původní lokality.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené