Hlavní obsah

Praha vs. Olomouc. Arcibiskupství se přou o osud církevních miliard

Foto: Shutterstock.com

Katolická církev plánuje, že do svého nemovitostního fondu postupně vloží přes 10 miliard korun. Biskupové nyní řeší, kdo by fond měl spravovat. (Na snímku interiér katedrály sv. Václava v Olomouci.)

Reklama

7. 1. 14:03

Dvě hlavní váhy české katolické církve - pražské arcibiskupství Dominika Duky a olomoucké Jana Graubnera - mají odlišný názor na to, zda by miliardy z církevních restitucí měl spravovat developer Luděk Sekyra.

Článek

Vedení tuzemské katolické církve má před sebou důležité rozhodnutí. Čeští a moravští biskupové se mají v lednu domluvit, jakým způsobem naloží se svými financemi.

Katolická církev má do roku 2043 získat od státu jako vyrovnání za komunisty ukradený majetek zhruba 47 miliard korun. Potom už církev od státu žádné peníze neuvidí, je tudíž zapotřebí strategicky naplánovat, jak s financemi nakládat.

Jak už Seznam Zprávy upozornily, biskupové chystají více jak desetimiliardovou investici do svého nemovitostního fondu, který by měla dle interního řízení spravovat skupina Sekyra Group finančníka a filantropa Luďka Sekyry. Jeho jméno mezi biskupy rezonuje.

Vedení církve nechce detaily jednání komentovat. Seznam Zprávy však získaly interní dopisy z České biskupské konference (ČBK), ze kterých plyne, kdo a kde stojí na církevní šachovnici v případě správy nemovitostního fondu. Neshodnou se dva nejvyšší představitelé tuzemské církve.

Praha vs. Olomouc

Možnost vyjednávat o spolupráci s vlivným miliardářem Sekyrou od počátku táhne olomoucké arcibiskupství Jana Graubnera. Naopak pražská arcidiecéze kardinála Domika Duky se k takovému nápadu staví kriticky.

„ČBK se ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým ujala aktivity ve věci společného investování všech biskupství do koupi celého nebo ucelené části investičního projektu nemovitosti. ČBK poptala společnost Sekyra Group a obdržela nabídku (pozvánku) ke společným projektům. Takové společné investování by spočívalo v modifikaci již založeného Nemovitostního podfondu NEKAF Katolického fondu,“ stojí v interním e-mailu jednoho z pracovníků ČBK z loňského dubna.

Z výše uvedeného vyplývá, že ČBK byla v kontaktu se Sekyrou déle, než se doposud vědělo. Výběrové řízení poradní komise ČBK přitom proběhlo až na podzim, na konci loňského listopadu zvítězila skupina Sekyra Group o jeden bod před Raiffeisenbank.

Pražská arcidiecéze loni na jaře spolupráci ČBK s developerem Sekyrou konzultovala se svým někdejším ekonomem a bývalým šéfem privatizačního Fondu národního majetku Romanem Češkou. Ten uvedl, že osobně proti Sekyrovi nic nemá, ale že spolupráci s ním arcidiecézi nedoporučuje.

„Když jsem byl já na jaře dotázán, co si o připravované spolupráci s panem Sekyrou myslím, tak jsem to označil za další pokus, jak svést církev na falešnou cestu, a za vykročení směrem, kterým by se církev vydávat neměla. A vyjádřil jsem názor, že neexistuje jediný rozumný důvod, proč si skupinu Sekyra Group vybírat jako exkluzivního partnera,“ uvedl Češka v předvánočním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Spojenec liberálů

Luděk Sekyra se řadí k vlivným tuzemským finančníkům, jeho skupina zejména v Praze chystá velké developerské projekty na Smíchově, Žižkově či Rohanském ostrově. Skloňují se některé jeho podnikatelské kontakty na kontroverzní lobbisty z minulosti - například Marka Dalíka či Romana Janouška - jak zachycují i dobové fotografie.

Na druhé straně se Sekyra již několik let věnuje filantropii v nadaci Sekyra Foundation, financuje projekty na podporu liberalismu a právního státu.

Spor o Sekyru může podle zdrojů Seznam Zpráv souviset také s jeho podporou osobností, které v církvi reprezentují liberálnější postoje, jmenovitě kněze a profesora Tomáše Halíka. Kardinál Duka je naopak považován za představitele konzervativního proudu.

Postavení olomouckého arcibiskupství, které má k Sekyrovi blízko, oslabuje skutečnost, na kterou Seznam Zprávy upozornily před Vánocemi. Zjistili jsme, že hanácká arcidiecéze má obavu o svých 100 milionů korun, které loni na jaře investovala do finančně kolabující skupiny Arca Capital. Její manažeři na sebe navíc podávají trestní oznámení a budoucnost skupiny je nejistá.

Podobně jako olomoucká arcidiecéze u ní investovalo ostravsko-opavské biskupství, to má ve fondu Arca Capital CEE přes 17 milionů korun.

Takové operace špičky katolické církve přiměly ke změně strategie: investiční peníze stáhnout z jednotlivých diecézí a centrálně se rozhodnout, kde a jak peníze uložit a zhodnotit.

Restituční fantom

Dalším momentem, kdy pražská buňka katolické církve nenalézá příliš pochopení s jinými diecézemi, je působnost někdejšího hlavního ekonoma pražské arcidiecéze a architekta modelu církevních restitucí Karla Štíchy.

Na začátku roku 2020 jej kardinál Dominik Duka stáhl z pozice poradce generálního vikáře pražské arcidiecéze Zdenka Wasserbauera a zrušil jeho konzultantské místo. Vypadalo to, že jedna z nejvlivnějších figur české katolické církve v posledních dvou dekádách se definitivě stáhne ze scény. Avšak nestalo se.

Pohled do obchodního rejstříku ukazuje, že Štícha je od letošního září předsedou představenstva firmy Agricola Isidor, která má ve správě část církevních pozemků.

Zdroj Seznam Zpráv blízký vedení pražské arcidiecéze Štíchovo setrvání v církevních strukturách vysvětluje tak, že Štícha si v jednotlivých diecézích vytvořil během svého dlouholetého angažmá v církvi silnou pozici.

„Praha ho poté, kdy se ho zbavili na arcibiskupství, chtěla odvolat i z této společnosti, ale ostatní diecéze jim to neschválily a Karla ve funkci podržely. Myslím, že to souvisí s tím, že Karel Štícha si v době vyjednávání restitucí vybudoval nenahraditelnou pozici,“ komentoval zdroj pod příslibem anonymity.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené