Francouzské jednotky definitivně opustily Niger

Francie v pátek dokončila stažení svých jednotek z Nigeru poté, co ji k tomu vyzvala vojenská junta, která před několika měsíci svrhla demokraticky zvoleného prezidenta země a uzurpovala si veškerou moc v zemi, informovala agentura AP.

Odchodem francouzských jednotek ze země končí několikaletá vojenská podpora africké země, jež se projevovala hlavně v boji s islámskými radikály, kteří jsou v oblasti Sahelu velmi aktivní. Odborníci se obávají, že se jejich aktivita s ohledem na odchod francouzských jednotek zvýší.

Paříž v tomto týdnu oznámila také to, že z Nigeru stáhne svůj diplomatický sbor a na nespecifikovanou dobu uzavře svou ambasádu. Během návštěvy na vojenské základně v Jordánsku francouzský prezident Emmanuel Macron ujistil zbylé regionální spojence, že Francie Sahel neopustí, jen změní způsob, jakým je v oblasti aktivní. „Dál budeme bránit naše zájmy v regionu,“ řekl Macron.

V Nigeru bylo situováno okolo 1500 francouzských vojáků. Kromě operací proti islamistickým militantům pomáhali také s výcvikem nigerské armády. V minulých letech byly francouzské jednotky umístěné také v Mali a Burkina Fasu. Nicméně i odtamtud byly nucené odejít poté, co se v těchto zemích ujmuly vlády vojenské junty stejně jako v Nigeru.

Podle Oluwole Ojewale, výzkumníka senegalského Institutu bezpečnostních studií, lze negativní dopad na bezpečnostní situaci v regionu vnímat už nyní. V samotném Nigeru se zvýšil počet teroristických útoků. Nedostatečné schopnosti nigerské armády umožňují teroristům a militantním skupinám se bez větších problémů pohybovat po zemi a páchat násilnosti. „Niger není schopný svými vlastními silami vyplnit vakuum po Francii,“ řekl Ojewale.

Mocenské a silové vakuum chce nigerské juntě pomoci vyplnit Rusko. Ruská polovojenská uskupení napojená na Kreml a ruské oligarchy jsou v Sahelu už nějakou dobu aktivní. Jde například o vagnerovce. Niger se ale snaží vzniklý problém řešit i iniciací regionálních vojenských paktů, uvedl web France24. Společně s Mali a Burkina Fasem vytvořila země bezpečnostní alianci s cílem koordinovat protiteroristické operace v regionu.

Junta se v Nigeru chopila moci poté, co v červenci sesadila z funkce demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, který je od té doby v domácím vězení. Vlády se chopil generál nigerské armády Abdourahmane Tchiani. Násilný převrat odsoudila většina evropských zemí, včetně právě Francie nebo Velké Británie, Spojené státy, ale i státy Hospodářského společenství západoafrických států ECOWAS, jehož součástí je například Nigérie. V regionu po převratu panuje stále napětí, členské státy ECOWAS uvažovaly i o vojenské intervenci.