Hlavní obsah

Před 25 lety padl apartheid, JAR přesto zažívá největší společenskou nerovnost na světě

Nerovnost v Jihoafrické republice trvá i 25 let po konci politiky apartheidu. (Video: Martin Zíta, Reuters)

8. 5. 15:00

Před pětadvaceti lety skončila v Jihoafrické republice politika apartheidu. Společenské problémy to ale nevyřešilo, podle Světové banky je tomu po více než dvou dekádách spíš naopak. Tamní obyvatelé se potýkají s největší mírou společenské nerovnosti na světě.

Článek

Změny přišly pouze na papíře. Bílá menšina už Jihoafrické republice nevládne pomocí rasově motivované legislativy, ale černošskou většinu si nadále drží pod palcem. Zejména z ekonomického pohledu. Vyplývá to ze zprávy Světové banky.

Světová banka ve své zprávě o společenské nerovnosti za rok 2018 došla k závěru, že ve skutečnosti je nepoměr mezi jednotlivými skupinami obyvatel výraznější než v roce 1994, kdy režim zavedený britskými kolonizátory padl. Zatímco v roce 1994 ohodnotila organizace zemi indexem nerovnosti v hodnotě 59, v roce 2018 hodnota stoupla na 63. Hodnoty indexu se pohybují od 0 do 100, přičemž čím vyšší číslo, tím větší nerovnost v zemi panuje.

Černošské obyvatelstvo, které tvoří přibližně 75 procent populace Jihoafrické republiky, má nadále horší vzdělání, nižší platy, menší majetek a je u něj větší pravděpodobnost nezaměstnanosti. V tomto ohledu se tak oproti době před „svobodou“ nic nezměnilo, okomentovala zprávu americká CNN.

Společenský nepoměr dopadá nejtvrději právě na černošské obyvatelstvo země. Lépe si vedou všechny ostatní větší skupiny obyvatel. Vyšší plat než průměrný černošský obyvatel země (305 dolarů měsíčně) tak mají podle CNN například lidé s etnicky smíšeným původem (334 dolarů měsíčně), asijským původem (823 dolarů měsíčně) a konečně také lidé s bělošskými kořeny (844 dolarů měsíčně).

Deset procent nejbohatších Jihoafričanů pak vlastní 75 procent bohatství, zatímco 60 procent nejchudších obyvatel země vlastní jen 7 procent. Průměr demokratických zemí s tržním hospodářstvím pod hlavičkou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, se kterými Jihoafrická republika spolupracuje, činí 50 procent bohatství v rukou nejbohatších a 13 procent v rukou nejchudších.

Podle manažera jihoafrické pobočky Oxfam Mthandazoa Ndlovua je situace důsledkem řady systematických selhání na vládní úrovni. Podle něj ale nejde jen o nerovnost v ekonomické rovině. „Člověk by si myslel, že po pětadvaceti letech demokracie bude mít větší část společnosti přístup k vlastnění půdy nebo k základní lékařské péči. Místo toho děti padají do latrín v provizorně zřízených hygienických centrech,“ řekl pro CNN.

Zlepšení Ndlovu vidí jen v přístupu k elektřině nebo pitné vodě, což ve zprávě potvrzuje i Světová banka.

Doporučené