Hlavní obsah

Před 30 lety. Vzpomínky Josefa Janíčka z Plastic People a co psalo Rudé právo

Speciál Seznam Zpráv k listopadu 1989. Toto psal tisk před třiceti lety.

Reklama

Toto psal tisk před třiceti lety.

Článek

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.

Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Z domova:

Rok dobré práce vlády

Vláda ČSSR již potřetí v tomto roce předstoupila před Federální shromáždění, aby ukázala plnění svého programového prohlášení. Snaží se řešit ekonomickou situaci země, jež se potýká s nedostatkem nabídky spotřebního zboží. Vláda vyčleňuje zvláštní prostředky na nákup ze zahraničí. Další diskutované oblasti jsou ochrana životního prostředí a návrhy nových legislativ, mimo jiné nový zákon o právu shromažďovacím a sdružovacím (spolčovacím) právu.

Zasedání předsednictva ÚV KSČ

Předsednictvo se usneslo na organizaci 16. sjezdu ÚV KSČ, který se bude konat 14. a 15. prosince. Dále předsednictvo diskutovalo plnění přijatých plánů pro rok 1989, zabývalo se přípravami nových ústav ČSSR, ČSR a SSR. V rámci zahraniční politiky se shodlo na nutnosti stabilizace blízkovýchodního regionu, jenž představuje důležitý potenciál pro ekonomický rozvoj Československé socialistické republiky.

Sovětští generálové u Miloše Jakeše

Generální tajemník ÚV KSČ přijal hlavního velitele Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy spolu s náčelníkem štábu Spojených ozbrojených sil. Přítomni rozhovoru byli též ministr národní obrany a velvyslanec ČSSR v Moskvě. Rozhovory se zabývaly mezinárodní situací, Miloš Jakeš zdůraznil součinnost členských zemí pro obranyschopnost země.

Ocenění studentů vysokých škol

Ceny ministryně školství, mládeže a tělovýchovy byly předány vynikajícím studentům za výborné studijní výsledky, výzkumnou činnost či uměleckou činnost a společenskou angažovanost.

Vysokoškoláci a dnešek

Čtvrtletní setkání studentů pražských vysokých škol s Miroslavem Štěpánem bylo věnováno postavení studentů v přestavbě a demokratizaci, stejně jako dalším otázkám, jež trápí současné studenty vysokých škol.

Ne živelnost, ale socialistický trh

„Součástí příprav XI. sjezdu JZD i diskuze pracujících. Nikdo ji neorganizoval, nikdo k ní nedával žádné pokyny ani témata, a přesto svým bohatstvím námětů předčila očekávání.”

Dotazy čtenářů

Dotaz čtenáře

Proč nevychází týdeník Květy v termínu a v týdnu, na který je určen? Také kvalita neodpovídá ceně, za kterou Květy kupujeme. Nebo je to snad nový systém přestavby?

Týdeník Květy nyní dočasně vychází v omezeném rozsahu. Důvodem je oprava rotačky, jež by měla zajišťovat plynulou výrobu. Jenže 14. října došlo k havárii, která vyřadila stroj z provozu. Výrobu musela převzít tiskárna Svoboda, jež má k dispozici pouze rotačku, která má již odslouženo. Oprava rozbité rotačky bude trvat nejspíše do konce roku.

Ze zahraničí:

Zájem na obou stranách

Ve Washingtonu se v úterý konal československo-americký obchodní seminář, který se zabýval perspektivou čs.-amerických ekonomických vztahů. Obchodní rada velvyslanectví ČSR v USA při této příležitosti odpovídal na otázky Rudého práva. „Došlo k dohodě o výměně ekonomických informací, do Československa přijedou američtí odborníci, kteří se zabývají teorií řízení, a rozšíří možnosti studie tohoto oboru u nás.”

Neoprávněné útoky a obvinění

V polských podnicích v současné době sílí politický boj. Projevuje se v úsilí Solidarity zlikvidovat v nich základní organizace strany a také v neoprávněných útocích na ty řídící pracovníky, kteří jsou komunisté. Uvádí se to v prohlášení politického byra ÚV PSDS, které bylo uveřejněno ve čtvrtek.

Co Walesa neřekl

Předák polské Solidarity Lech Walesa vystoupil ve středu před členy obou komor amerického Kongresu. Asi v hodinovém projevu představil cestu Solidarity od jejího vzniku až po vítězství v nedávných parlamentních volbách a vytvoření vlády, jejíž předseda i většina ministrů je z jejich řad. Walesa v Kapitolu zapomněl nejméně na dvě věci. Ani slovem se nezmínil o podílu Solidarity a také vlády Spojených států na nynější „ekonomické katastrofě”. Dnes jako by už nebylo pravdou, že Solidarita, aby dosáhla politické moci, stávkami cílevědomě likvidovala národní hospodářství.

Počasí

Výhled na příští týden: Povětrnostní situaci ve střední Evropě bude ovlivňovat oblast vysokého tlaku vzduchu a my se budeme nacházet v jejím jihovýchodním proudění. Později k nám pravděpodobně pronikne brázda nižšího tlaku vzduchu od západu. Budeme počítat ráno místy s mlhami nebo nízkou oblačností, která se přes den bude protrhávat, místy je však možné, že se udrží i přes den. Srážky pravděpodobně žádné nebo jen ojediněle slabé mrholení. Noční teploty –5 st., odpoledne kolem 2 st. V druhé polovině týdne očekáváme přibývání oblačnosti od západu, postupně místy se srážkami a oteplování.

Na podzim 1989 pro Seznam vzpomíná:

Josef Janíček

Kapelník a klávesista skupiny The Plastic People of the Universe.

Co jste před třiceti lety dělal, jak vypadal váš život v té době?

Tou dobou jsme začali hrát jako Půlnoc, takže od toho 87. jsme měli takové koncerty, které byly většinou na Chmelnici. Měli jsme jich takhle pár po republice, byl tam i Mejla Hlavsa. Potom došlo k pozvání do Ameriky, to bylo v květnu 1989, takže ještě půl roku před revolucí, ale kupodivu nás tam pustili. Já si teda myslím, že to bylo z toho důvodu, že si mysleli, že tam zůstaneme a bude od nás pokoj. Byl to samozřejmě silný zážitek, ale vrátili jsme se během třech neděl zpátky, tak jsme možná tu garnituru zklamali. Mě vlastně nejvíc zajímá ta muzika, ale samozřejmě jsem tehdy také chodil do práce, to je jasné. Bavilo mě řemeslo, něco vyrábět nebo svářet, což mi teď trochu chybí. Dělal jsem zámečníka na Školské správě Prahy 3 a řidiče, kdy jsem rozvážel obědy.

Když jste tenkrát začali hrát jako Půlnoc, pocítili jste změnu ohledně koncertování, co se týče doby před rokem 1989 a doby po revoluci?

My jsme s Plastikama naposledy hráli v roce 1981, pak policajti podpálili Kerhartice, takže už jsme si řekli, že je škoda těch baráků, byl to asi pátý. Už jsme potom teda nehráli, jenom jsme nahráli Hovězí porážku a Půlnoční myš, to bylo hotové do roku 1985, potom se celkem nic nedělo. Půlnoc pak vznikla takovým podivným způsobem. Mejlu seznámil manažer Ivo Pospíšil – v podstatě náš kamarád, který zároveň hrál s Garáží – s nějakým člověkem z Ministerstva kultury, což musel být estébák a bolševik, a ten mu řekl, že s Plastiky si už nezahrajeme, že to ví každá bába, takže ať změníme název. Z toho vznikla ta Půlnoc, protože Mejla chtěl za každou cenu hrát, ale třeba Honzu Brabce už to namíchlo, že to byl podraz, a odešel. Nám se to také nelíbilo s Kabešem, že se ten název bude měnit, nicméně jsme se nechali ukecat.

Když jsme hráli s Plastikama, bylo to velmi zvláštní. Utajovalo se, že je někde koncert, pak se řeklo pár lidem, kteří měli auto: „Sebereš tyhle čtyři lidi, dáš je do auta a dovezeš je tam a tam.” To se jim ale řeklo den nebo dva předtím, bylo to takové partyzánské, obzvlášť po tom roce 1977, kdy nás zavřeli. Pak už to byly jen soukromé baráky a soukromé koncerty, stejně se to ale neobešlo bez nějakých problémů. Po tom roce 1989 už to byly normální koncerty. O tu kapelu Půlnoc byl dost zájem, byl tam Mejla, souviselo to s Plastikama…

Jak jste se poprvé dozvěděl o listopadu 1989 a dění na Národní třídě?

Já jsem o tom celkově věděl docela dost. Sice jsem byl v té době ženatý a bydlel jsem jinde, ale v mém bytě bydlel Petr Placák. To byl takový aktivista, který například 21. srpna vyvěsil dvě československé vlajky do okna a šel na demonstraci. Policajti a hasiči je pak ze třetího patra sundávali žebříky. Tak jako on jsem se tehdy ale neúčastnil, byl jsem jen v kontaktu s těmi lidmi, kteří ano. Přehled a informace jsem měl díky nim.

Jak vzpomínáte na tu dobu před třiceti lety?

Ta doba byla úžasná, jak se to postupně vyvíjelo během toho listopadu a prosince, potom také zvolení Havla. Jenže pak nastala ta zlodějská privatizace, o které jsme v té době nepřemýšleli, byli jsme hlavně rádi, že ten bolševik ztrácí moc. Neříkám, že teď je to nějak extra špatné, člověk se hlavně může sebrat a někam odjet. My jako Plastici máme furt ještě takovou výhodu, bych řekl, že i když se teď ta kapela trochu rozpadla, furt to má pro některé lidi význam, chodí na koncerty a my můžeme hrát. Stále ještě hrajeme s Vráťou (pozn. red.: Vratislav Brabenec) a hrajeme i Mejlovu muziku. Teď už je ta doba ale celkově jiná, obzvlášť když je tam ten Zeman a Babiš, radost z toho nemám.

Jak hodnotíte těch 30 let, co uběhlo? Naplnily se myšlenky listopadu 1989?

Něco se naplnilo a něco ne. Takhle je to asi vždycky, člověk si něco představuje a pak je to trošku jinak. Člověk měl představu, jak to bude fajn a všichni budou rádi, že ten bolševik vypadl, což se i na začátku projevilo, jak bylo to Občanské fórum. Postupně tohle ale vymizelo, Občanské fórum zaniklo a vznikla ODS, to už byl základ těch podvodníků, kteří to začali dělat pro sebe.

Vyzkoušejte si život v totalitě

K třicátému výročí 17. listopadu 1989 jsme připravili interaktivního průvodce předlistopadovou dobou.

Příběhy jsou založeny na reálných událostech, které se staly skutečným lidem. Jsou součástí archivů Post Bellum, Paměti národa a Archivu bezpečnostních složek. Data pocházejí z ročenek Federálního statistického úřadu, webu Českého statistického úřadu a dalších institucí.

Reklama

Doporučované