Hlavní obsah

Před měsícem vypukly boje o Náhorní Karabach. I přes příměří pokračují

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

27. 10. 2020 18:44

I přes příměří, které ve Washingtonu vyjednali zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států, se Baku a Jerevan obviňují z útoků. V úterý uplynul přesně měsíc od počátku nejvážnějšího konfliktu v oblasti za posledních 25 let.

Článek

Humanitární klid zbraní měl platit od pondělního rána. Již v pondělí ale obvinilo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí arménské síly z ostřelování města Terter. Ministerstvo neuznávané karabašské republiky to popřelo a obvinilo z útoku na arménské pozice Baku. Ázerbájdžán rovněž popřel, že by porušoval příměří dojednané v pátek.

Sporadické střety pokračují v Náhorním Karabachu mezi armádou separatistické enklávy a ázerbájdžánskými ozbrojenými silami i nadále, uvedla v úterý agentura TASS s odvoláním na prohlášení Informačního střediska arménské vlády.

Podle Jerevanu bombardovalo Baku v úterý kolem desáté ráno arménské území poblíž íránských hranic. Na svém Facebooku o tom informovala mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová.

„Asi v 10:00–10:15 v úterý ráno ázerbájdžánská strana znovu porušila příměří. Použila drony (jeden z nich havaroval na arménském území) a dělostřelectvo k bombardování arménské armády poblíž íránských hranic,“ napsala Stepanjanová. „Ministerstvo obrany Arménské republiky zaregistrovalo další porušení příměří a bombardování na státní hranici a varuje, že bude muset provést odvetné útoky proti ázerbájdžánským silám.“

Arménie později připustila stažení jednotek ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters. Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan na tiskové konferenci uvedl, že etnické arménské síly ustoupily z města Kubatly, „aby se vyhnuly zbytečným ztrátám“. Situace podle něj není „kritická“. Ázerbájdžánská média jásají nad osvobozením oblasti, kterou po 27 let „okupovali Arméni“.

Ázerbájdžánské vojenské úspěchy na bojišti by podle Reuters mohly ztížit diplomatické urovnání konfliktu. Baku spolu s Ankarou odmítá jakékoli navrhované řešení, které by umožnilo Arménům zachovat si kontrolu nad Karabachem. Arménie se naopak odmítá stáhnout z území, které považuje za součást své historické vlasti a kde tamní krajané potřebují ochranu. Obě strany už přitom dříve porušily předchozí dvě příměří dojednaná za ruského zprostředkování.

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu by se měli ve čtvrtek zúčastnit v Ženevě jednání Minské skupiny, která se podílela i na nedělních vyjednáváních. Minská skupina vznikla v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, předsedají jí Rusko, Francie a USA.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá již desítky let. Ázerbájdžán, spojenec Turecka, se od 27. září snaží znovu dobýt Náhorní Karabach. Boje jsou nejkrvavější za více než 25 let a panují obavy ze zatažení Turecka a Ruska do konfliktu. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si konflikt vyžádal už skoro 5000 mrtvých.

Spor vypukl ještě za éry Sovětského svazu v roce 1988. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované