Hlavní obsah

Krok za krokem: Jaký průběh má onemocnění a kdy se dá poznat

Rychlotesty se vyplatí použít pouze u nemocných osob, které už mají klinické příznaky.

22. 3. 20:00

Rychlotesty na koronavirus se vyplatí jen u pacientů s příznaky. Ostatní mohou být falešně negativní.

Článek

COVID-19 je v první fázi nenápadným onemocněním. Zároveň je ale vysoce nakažlivý. Proto se tak rychle přelil do světové pandemie. K přenosu dochází prostřednictvím kapének šířených při mluvení, kýchání nebo kašlání. Člověk se ale může infikovat i z předmětů, kterých se nakažený dotýkal.

Inkubační doba nemoci se pohybuje od 2 do 14 dnů. Průměrně pak trvá 5 až 7 dní. Nemocný ale může virus roznášet i po odeznění příznaků. Jím vylučované kapénky jsou infekční i 37 dní. V případě stolice až pět týdnů.

To je ale problém pro testování na koronavirus. Jak ukazuje graf, o kterém jako první informoval slovenský Denník N, nové rychlotesty, které Ministerstvo vnitra dopravilo také do Česka, nemusí nákazu odhalit. Tento test se vyplatí použít pouze u nemocných osob, které už mají klinické příznaky. U nich se zjistí, jestli jde o onemocnění způsobené koronavirem nebo jiným původcem nemoci. Smysl tedy má až osm dní od nakažení, jinak by mohl být výsledek falešně negativní.

Prostudujte si, kdy a jak je vhodné se nechat otestovat na koronavirus.

Lidé bez příznaků tak sice mohou mít negativní výsledek rychlotestu, ale není u nich vyloučeno nakažení a mohou tak představovat potenciální zdroj nákazy pro své okolí. Stejně jako u pozitivně testovaných je ale nutné ověřit výsledek klasickým PCR testem.

Nejčastějšími příznaky u potvrzených případů COVID-19 jsou podle zkoumání Světové zdravotnické organizace horečka (88 %), suchý kašel (68 %), dýchavičnost (18 %), únava, bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %). Mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). Naopak rýma příznakem nákazy koronaviru není.

Asi 80 % hlášených případů v Číně mělo mírné až střední onemocnění, 13,8 % případů mělo závažné onemocnění a 6,1 % bylo kritických. Nejohroženější jsou staří lidé. U pacientů ve věku 70 až 79 let se uvádí smrtnost 4 % a nad 80 let poté již přes 8 %. Naopak u lidí pod 50 let je smrtnost výrazně pod 1 %.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené