Hlavní obsah

Přehlížená oblast zdravotnictví: Hospice se bojí úbytku peněz

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

29. 11. 2020 17:15

Hospicová v Česku se potýká s problémy. Kvůli pandemii covidu-19 je k dispozici méně zaměstnanců a ubylo i finanční pomoci od dárců.

Článek

Zdravotnictví po celé zemi zažívá nelehké období, do služby v nemocnicích byli povoláni i studenti lékařských oborů a dobrovolníci. Koronavirus však zásadně zkomplikoval provoz také odvětví, které je dlouhodobě spíše na okraji zájmu veřejnosti. Zařízení poskytující odbornou péči umírajícím a jejich blízkým musí řešit nedostatek zaměstnanců, ale i výpadek zdrojů.

V České republice se podle portálu umírání.cz nachází přes 80 hospiců. Ať už lůžkových nebo mobilních – tedy domácích. Tento typ hospiců umožňuje pomoc lékařů, zdravotních sester, sociálních pracovníků, psychologů nebo i duchovních v domácím prostředí. Pokud to podmínky dovolí, může díky této službě nemocný strávit poslední chvíle ve společnosti svých blízkých.

Čemu se věnuje hospic

- V hospicu je poskytována tzv. paliativní péče neboli péče o těžce nemocné či nevyléčitelné osoby.

- Péče spočívá v tišení fyzických, psychických i duchovních obtíží.

- Nemocní mohou mít díky hospicům intenzivní kontakt s rodinou a blízkými.

- Péče se nevztahuje jen na nemocné, ale také na jejich blízké, kterým pomáhají například poradci nebo psychoterapeuti.

- V poslední fázi nemoci hospice umožňují důstojný odchod.

- Interaktivní mapu hospiců si můžete prohlédnout zde.

„Současná situace není jednoduchá. Pro nikoho z nás,“ říká vedoucí služeb přímé péče a zástupkyně ředitele domácího hospice Cesta domů Karolína Pochmanová. Jak ale dodává, oproti jaru nemá pocit, že se život zastavil. Snaží se fungovat v co možná nejnormálnějším režimu, který ale ovlivňují opatření.

Například intervence (psychologická pomoc člověku v krizové situaci, pozn. red.) se proto snaží řešit telefonicky častěji, než bylo běžné dříve. Poradna poskytující odborné sociální poradenství jinak než po telefonu nefunguje.

Bez darů by to nešlo

Cesta domů se momentálně stará o 18 pacientů. Mezi nimi jsou dvě děti. Každý den potřebuje hospic na péči o každého z nich zhruba 2500 korun. „Tato částka se rok od roku liší,“ vysvětluje Pochmanová. Upozorňuje však, že zdravotní péče je jen jedním z výdajů. Celkové náklady na komplexní hospicovou péči jsou ještě vyšší. Dohromady za rok 2020 jejich péčí dosud prošlo 466 lidí.

O jednoho nemocného se tady stará celá skupina lidí. „Každý pacient má svou zdravotní, tzv. kmenovou sestru, lékaře a psychosociálního pracovníka, kteří se o něj a jeho rodinu v průběhu péče starají. Psychosociální pracovníci nabízejí svou podporu pozůstalým i po úmrtí pacienta,“ vypočítává zástupkyně ředitele. „Péči mohou doplnit také odlehčovací asistenti nebo dobrovolníci, pokud rodina potřebuje s péčí pomoci.“

Cesta domů je zároveň specifická v tom, že její aktivity jdou za běžné hranice podobných organizací. Krom péče o umírající, asistenci blízkým a půjčování potřebného vybavení pro domácí opatrování se podílí na výcviku a vzdělávání dobrovolníků a odborníků v oblasti paliativní péče. Vydávají publikace, spravují informační a poradenský web nebo provozují dobročinné obchody. Jejich rozpočet proto není srovnatelný s jinými hospici.

Příjmy Cesty domů z hlavní části tvoří dary od jednotlivců a firem. Současné utlumení ekonomiky by proto mohlo mít na zdroje neblahý vliv. „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vidíme nyní ve firemních darech propad. U individuálních dárců zatím pozorujeme stagnaci,“ popisuje Pochmanová.

Jak dodává, ve společnosti je zřejmá vlna solidarity, zároveň však hrají roli i obavy a finanční nejistota dárců: „Nyní se dá těžko říct, jak tento mix nakonec dopadne. Jako organizace jsme přijali úsporná opatření, šetříme zejména na benefitech pro zaměstnance a připravujeme úsporný rozpočet.“

Nové výzvy pro lůžkové hospice

Pandemie zkomplikovala činnost také lůžkovým zařízením. V hospici Anežky České v Červeném Kostelci se například neobešli bez pomoci dobrovolníků.

„V momentech, kdy nám po plošném testování zaměstnanců zbývalo jen několik sester, které mohly pracovat, nám byla z několika míst nabídnuta pomoc. Jednalo se o sestřičku na mateřské dovolené, o studentky zdravotních škol a další dobrovolníky,“ popisuje vedoucí zařízení Jitka Pichová. Od začátku epidemie si koronavirovou nákazou prošlo – nebo ještě prochází – přibližně 65 procent zaměstnanců.

Hospic byl proto donucen snížit počet přijímaných pacientů a vytvořit oddělenou infekční část s kapacitou pro čtyři terminální pacienty. V této části jsou lidé, kteří krom nevyléčitelné nemoci mají také covid-19. V nejhorší době hospic pečoval o osm pozitivně testovaných. Situaci zvládl, podle vedoucí to však bylo velmi náročné.

Protiepidemická opatření navíc výrazně omezila možnost kontaktu mezi nemocnými a jejich blízkými. „I když jsme v druhé polovině října s ohledem na situaci plošně zakázali návštěvy, individuální návštěvy k terminálně nemocným za dodržení všech hygienických podmínek probíhaly a nadále probíhají,“ říká Pichová.

Hospic Svaté Anežky se v současné době stará o 20 pacientů, dva z nich jsou pozitivně testovaní na koronavirus. Péče o každého z nich denně vyjde zhruba na čtyři tisíce korun.

Pojišťovny, nadace, dotace

Prostředků, ze kterých lze péči v hospicech hradit, je více, hlavní ale často zůstávají dary. Mobilní hospice se mezi zdravotní péči hrazenou pojišťovnami dostaly až v roce 2018. Za první rok od nich získaly na svůj provoz celkem 17 milionů korun. Například Cesta domů touto cestou dostala přes šest milionů korun, tedy 12 procent příjmů v daném období.

Naopak v případě lůžkového hospice v Červeném Kostelci pojišťovny zajišťují téměř polovinu příjmů. I tady by však výpadek darů znamenal zásadní problém. „Obavami nás naplňují předpovědi ekonomické recese, při které by pravděpodobně došlo k omezení dárcovské podpory neziskového sektoru jak od firem, tak od jednotlivců,“ popisuje Pichová.

Přibližně 70 % nákladů hospice představují náklady na zaměstnance. „Necelou desetinu nákladů uhradí platby od pacientů, zdravotní pojišťovny pokryjí náklady zhruba ze 45 procent, dotace z kraje přibližně 35 procent, ostatní tvoří příspěvky měst a obcí, dary firem i jednotlivců a podobně,“ vypočítává vedoucí.

Horší je to s tvorbou finančního polštáře. „Tvorba rezervy je velmi problematická. Jako nezisková organizace vynakládáme svoje příjmy na pokrytí provozních nákladů, případně další rozvoj,“ vysvětluje Pichová. „Na nečekané výdaje se snažíme shromažďovat finanční prostředky z různých zdrojů. Máme fundraisingové oddělení, které vyhledává možnosti dotací a příspěvků. Lidská solidarita se projevuje i v době koronavirové.“

Letos se prý dokonce objevilo několik zdrojů zaměřených konkrétně na náklady s ochranou proti covidu-19. „Další zvýšené náklady hradíme z neúčelových darů a doufáme, že všechno nakonec dobře dopadne,“ drží si optimismus vedoucí.

Dostupná péče

Prostředky různým hospicům rozděluje například Nadační fond na podporu rozvoje hospicového hnutí v ČR.

Služby si mohou platit také pacienti, kteří nesplňují požadavky pro hrazení pojišťovnou. Jde však o příspěvky spíše symbolického rázu. Například denní poplatek za péči multidisciplinárního týmu u Cesty domů stojí 200 korun.

Dostupné je tady i nájemné kompenzačních pomůcek. Elektrické polohovací lůžko v hodnotě 30 tisíc korun platí zákazníci po složení třítisícové kauce pouhých 40 korun za den. Poradenství pro pozůstalé zase vyjde na 300 korun za hodinu, první tři setkání jsou navíc zdarma.

České Ministerstvo zdravotnictví navíc získalo na rozvoj domácí paliativní péče 54 milionů korun z fondů EU v dotačním období 2014–2020. Dalších 46 milionů korun poputuje z fondů na podporu péče v nemocnicích.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené