Hlavní obsah

Příběh zkázy, který Moravu připravil o Epopej. Teď jej desítky milionů mají přepsat

Zámek v Moravském Krumlově je proslulý renesančními arkádami i dlouhým chátráním. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

30. 7. 2019 21:00

Jeden z nejzchátralejších zámků v Česku se dočká první velké rekonstrukce od druhé světové války. A mezi politiky stále pokračují zákulisní jednání o umístění Slovanské epopeje.

Článek

Nebýt druhé světové války, možná by Český a Moravský Krumlov pojilo víc než název. První z měst třicet let po revoluci získalo punc turistického klenotu, jeho moravský jmenovec se stále vzpamatovává z krutých poválečných osudů. Českokrumlovský zámek patří k nejvyhledávanějším památkám Česka, tomu moravskému ještě před třemi lety hrozila úplná zkáza.

V roce 2011 navíc přišel o poslední velké lákadlo. Pracovníci Galerie hlavního města Prahy postupně odvezli dvacet pláten Alfonse Muchy. Na světové dílo, kterým Slovanská epopej bezesporu je, se turisté půl století jezdili dívat právě na jižní Moravu.

Praha pro plátna i po letech hledá umístění. Tak, jak se zavázala slavnému secesnímu malíři. „Jsme připravení Epopej vrátit do Moravského Krumlova,“ zopakoval ve čtvrtek místní starosta Tomáš Třetina (TOP 09).

Na zámku s kořeny ve dvanáctém století začaly opravy jižního křídla za 135 milionů korun, stavební práce dělníci zahájí v srpnu. Potrvají tři roky. „Díky tomu ožije zámecká věž, první, druhé patro a také průjezd,“ popsal kastelán zámku Jiří Všetula.

Pod křídlem zámku celá staletí projížděly povozy mířící do Moravského Krumlova i okolních sídel. Po rekonstrukci vznikne poblíž nové turistické informační centrum. „V opraveném křídle plánujeme výstavy i další kulturní akce. Do několika místností vrátíme mobiliář a vytvoříme prohlídkovou trasu,“ popsal Třetina. Část nábytku, který ušel válečné zkáze i rabování, je uložená v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Znovu přístupná bude také hranolová věž se širokým výhledem do okolí, v mezipatrech mohou vzniknout výstavní prostory.

Symbolicky tak začíná nová éra renesančního skvostu, který od druhé světové války chátral. Město bylo v roce 1938 přičleněno k německé říši, v posledních měsících války čelilo mohutnému bombardování Rudé armády.

Monumentální sídlo s arkádami, stovkami pokojů i rozlehlým anglickým parkem museli v roce 1945 opustit poslední majitelé z rodu Kinských. „Dopadli velmi špatně. Na poslední chvíli, pár dní před koncem války, naložili všechny cennosti na vozy a chtěli utéci do Vídně. Rudá armáda jim všechno vzala, do Rakouska přijeli jako úplní chudáci. Prý je tam zpočátku živila jejich komorná,“ popsala pro Paměť národa místní pamětnice Růžena Zouharová.

Stále měla v hlavě rozlehlý skleník se žlutými růžemi. „Zahradník byl členem NSDAP. Chodil s nosem nahoru, ale nikomu neublížil. Jako jeden z mála služebnictva zůstal. Pak se s manželkou zastřelil, stejně jako hrbatý starosta města,“ vzpomínala.

Zámek po válce čekal podobný osud jako mnoho jiných šlechtických sídel v Československu. „Nejdřív jej využívala armáda a policie. V šedesátých letech sem přišlo Železniční stavitelství Brno, které tu provozovalo učiliště,“ upřesnil Všetula.

Na konci padesátých let se místní zasadili o přivezení Slovanské epopeje a díky restaurátorským zásahům dílo zachránili od zničení.

Zámek paradoxně dostal další těžkou ránu až po sametové revoluci a privatizačních tunelech. „V roce 1992 město mohlo zámek symbolicky odkoupit za jednu korunu. Nejspíš se velké budovy zaleklo a odmítlo,“ popsal Všetula.

Zaměstnanci stavitelství narychlo založili akciovou společnost Zámek. Slibovali obnovu a velké kongresové centrum. „Šest let tady kopali, zámek zničili, od bank dostali velké peníze a zmizeli,“ dodal kastelán.

Právě z tohoto období pochází největší šrámy, včetně vytrhaných podlah nebo zničených rozvodů.

Zámek s areálem pak pendloval mezi různými společnostmi a jejich věřiteli, teprve před třemi lety se začala psát jeho světlejší budoucnost. Město areál v elektronické dražbě koupilo za 14 milionů korun.

Největší poválečné opravy v jižní části zámku sice až na jednu místnost nesouvisí s možným umístěním Epopeje, nicméně mohou pomoci. „Je to zásadní signál, že nenecháme zámek chátrat,“ uvedla krajská radní Taťána Malá.

Východní část zámku, kde má Epopej najít své místo, je už opravená. Na stole leží také memorandum města kraje a státu, které zajistí dalších třicet milionů korun. Ty jsou potřeba na správnou klimatizaci a osvícení děl. „Jsme připravení prostory nachystat do půl roku,“ uvedla Malá.

Záleží jen na souhlasu pražských radních a zastupitelů.

Právě Malá s nimi za kraj vyjednává. Její kolegové z hnutí ANO v Praze návratu Muchových děl na Moravu paradoxně nejsou naklonění. Opakovaně kritizovali magistrátní koalici, že chce Epopej z Prahy pustit. „Věřím, že je přesvědčíme,“ dodala Malá.

Krumlov má na své straně i Muchova potomka Johna, který se s Prahou soudí o vlastnictví děl. Hlavní město totiž ani po devadesáti letech nenašlo pro plátna stálé prostory. „Epopej je doma tady v Krumlově. Je to taky cesta, jak oživit zámek a region. Zámek musíme zachovat dalším generacím,“ zdůraznil Třetina.

Praha však dále hledá i místa v hlavním městě a okolí. Jasněji má být na podzim. „Pokud bychom získali dílo k zapůjčení na pět let, co bude dál? Nechávám tři tečky,“ pousmál se Třetina.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Třetina

Doporučované