Hlavní obsah

Komunisté zvažují, že se kvůli církevním restitucím obrátí na Evropský soud pro lidská práva

Brífink po rozhodnutí Ústavního soudu o církevních restitucích. (Video: ČTK, ČTK)

Reklama

15. 10. 2019 14:01
aktualizováno • 15. 10. 2019 14:29

Zpětné zdanění církevních restitucí byla podmínka KSČM, pod kterou byla ochotna podpořit současnou koaliční vládu

Článek

Ústavní soud (ÚS) zrušil daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. „Bylo porušeno legitimní očekávání církví, které se státem smlouvy uzavřely,“ vysvětlil soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Podle Jirsy restituce měly mimo jiné odškodnit církve za restrikce, které na nich spáchal minulý režim. Zrušený zákon by je o peníze připravil. „Jediným cílem této úpravy bylo faktické snížení restituční finanční náhrady,“ vysvětlil Jirsa.

„Napadenou právní úpravou zákonodárce nepřípustně retroaktivním způsobem nerozhodl o zdanění, nýbrž o faktickém snížení finanční náhrady,“ píše se v odůvodnění nálezu.

Členové pléna nebyli ve verdiktu jednotní. Odlišná stanoviska zaujali Josef Fiala a Radovan Suchánek.

Na svém facebookovém účtu se k verdiktu vyjádřil arcibiskup Dominik Duka. „Jsem rád, že třicet let po pádu komunismu to nejsou komunisti, kdo určuje meze působení církví v naší společnosti. Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci právo, svoboda a demokracie. Oceňuji, že Ústavní soud nepodlehl populismu, odvolávajícímu se na společenskou poptávku. Věřím, že společnost rozhodnutí ocení,“ uvedl.

KSČM se už nechala slyšet, že zváží možnou stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva a také sepsání nového zákona o zdanění církevních restitucí. „Poradíme se s experty,“ řekl Seznamu šéf poslaneckého klubu Pavel Kováčik.

Zůstala ostuda, vzkázal Kalousek

Rozhodnutí soudu v Poslanecké sněmovně na plénu hbitě okomentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. „Vám, kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda,“ pronesl a sklidil potlesk od části přítomných.

„Já jsem do budoucna podporovala zdanění církevních restitucí. Je potřeba si uvědomit, že to osvobození církevních restitucí se děje na základě selektivní výjimky, já jsem podporovala, aby ta tady nebyla,“ reagovala následně ministryně financí Alena Schillerová.

„Mně nezbývá než respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Měl jsem v ruce různé názory. Nakonec vrcholný verdikt ÚS budeme respektovat,“ vyjádřil se k rozhodnutí soudu ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Rozhodnutí soudu pobouřilo předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. „Nastuduji si nález a vyjádřím se přesně. Teď mi to připomíná jen to, že občan pro Ústavní soud nic neznamená, když se dodatečně měnily smlouvy o stavebním spoření. Ústavní soud se lidí nezastal, když poškození občané z družstva Svatopluk žádali spravedlnost poté, kdy byli poškozeni H-Systemem, tak se jich také nezastal, ale v případě církví klidně udělá výjimku a dary státu nechá bez daně,“ napsal Seznamu v SMS zprávě.

Předseda lidovců Marek Výborný je naopak s rozhodnutím soudu spokojený. „Dnešní nález je skvělým vzkazem občanům, že právo tady platí. Pokud jsou podepsané smlouvy, tak ty smlouvy platí, dokud se obě dvě strany nedohodnou na jejich změně,“ uvedl.

Napadený zákon měl jen tři stručné články, jejichž účinnost se měla projevit 1. ledna 2020 v zákonech o daních z příjmu a majetkovém vyrovnání s církvemi. Kdyby ÚS nezasáhl, náhrady by podléhaly 19procentnímu zdanění. To by do státní kasy vrátilo zhruba 380 milionů korun.

První návrh na zrušení kontroverzního zákona podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy poslanců, opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.

Podle první skupiny senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Vláda podle senátorů ani netvrdila, že jde o daňový zákon v ústavněprávním smyslu, jediným cílem bylo snížit restituční finanční náhrady považované některými politiky za nepřiměřeně vysoké.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Zpětné zdanění církevních restitucí byla podmínka KSČM, pod kterou byla ochotna podpořit současnou koaliční vládu. Premiér Babiš na ni v kývnul.

Církve měly od příštího roku hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené