Článek
Publikace o více než šesti stech stranách přinese tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Loudy, který je mj. autorem návrhu českého státního znaku. ČTK to dnes sdělil ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.
Podvazkový řád byl založen v roce 1348 králem Edwardem III. V jeho čele nyní stojí britská královna, členem je také princ Charles. „Uvažovali jsme proto, jak královskou rodinu oslovit. Velmi nám pomohla prorektorka Univerzity Palackého Jitka Ulrichová, která zprostředkovala schůzku s Otakarem Fojtem, jenž působí na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat a je také místopředsedou Správní rady UP. Požádali jsme ho o radu a on nám předjednal u pana velvyslance Nicka Archera, bývalého sekretáře prince Charlese, že můžeme knihu prezentovat,“ uvedl Prstek.
Šlechtická hrobka na hřbitově v Rokytnici se stala památkou
Vydavatelství poté rychle připravilo věrnou maketu knihy včetně překladů životopisných částí. „Osobně jsme knihu předali na velvyslanectví i s průvodním dopisem. Před pád dny jsme dostali odpověď, která nás nesmírně potěšila. Panu velvyslanci přišel princem Charlesem podepsaný dopis, který můžeme v knize zveřejnit v nezměněné podobě jako předmluvu,“ dodal Prstek..
Princ Charles v dopise, který bude předmluvou knihy, ocenil odborné znalosti heraldika Loudy i úsilí, s jakým se tohoto tématu chopil. „Je možná poněkud nečekané, že se taková historická studie objevuje na Moravě, a je úžasným zjištěním, že tak daleko od domova, na Univerzitě Palackého v Olomouci, se v tichosti zrodily zájem a odborná erudice, jež daly vzniknout tak mistrovsky a elegantně zpracované studii,“ uvedl.
Louda považoval Erby Podvazkového řádu za své zásadní dílo, na kterém pracoval téměř až do své smrti v roce 2015. Kniha zachycuje i pozoruhodný život heraldika, který se za druhé světové války dostal přes Polsko a Francii do Velké Británie, stal se výsadkářem, ale kvůli zranění nakonec obsluhoval radiostanici. Zažil i těžkou dobu totality, v 50. letech byl zatčen Státní bezpečností a dva roky strávil na Mírově. Řadu let poté pracoval v olomoucké vědecké knihovně a naplno se věnoval milované heraldice.