Princ Charles napsal předmluvu k stěžejnímu dílu heraldika Loudy

Publikace o více než šesti stech stranách přinese tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Loudy, který je mj. autorem návrhu českého státního znaku. ČTK to dnes sdělil ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Podvazkový řád byl založen v roce 1348 králem Edwardem III. V jeho čele nyní stojí britská královna, členem je také princ Charles. „Uvažovali jsme proto, jak královskou rodinu oslovit. Velmi nám pomohla prorektorka Univerzity Palackého Jitka Ulrichová, která zprostředkovala schůzku s Otakarem Fojtem, jenž působí na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat a je také místopředsedou Správní rady UP. Požádali jsme ho o radu a on nám předjednal u pana velvyslance Nicka Archera, bývalého sekretáře prince Charlese, že můžeme knihu prezentovat,“ uvedl Prstek.

Vydavatelství poté rychle připravilo věrnou maketu knihy včetně překladů životopisných částí. „Osobně jsme knihu předali na velvyslanectví i s průvodním dopisem. Před pád dny jsme dostali odpověď, která nás nesmírně potěšila. Panu velvyslanci přišel princem Charlesem podepsaný dopis, který můžeme v knize zveřejnit v nezměněné podobě jako předmluvu,“ dodal Prstek..

Princ Charles v dopise, který bude předmluvou knihy, ocenil odborné znalosti heraldika Loudy i úsilí, s jakým se tohoto tématu chopil. „Je možná poněkud nečekané, že se taková historická studie objevuje na Moravě, a je úžasným zjištěním, že tak daleko od domova, na Univerzitě Palackého v Olomouci, se v tichosti zrodily zájem a odborná erudice, jež daly vzniknout tak mistrovsky a elegantně zpracované studii,“ uvedl.

Louda považoval Erby Podvazkového řádu za své zásadní dílo, na kterém pracoval téměř až do své smrti v roce 2015. Kniha zachycuje i pozoruhodný život heraldika, který se za druhé světové války dostal přes Polsko a Francii do Velké Británie, stal se výsadkářem, ale kvůli zranění nakonec obsluhoval radiostanici. Zažil i těžkou dobu totality, v 50. letech byl zatčen Státní bezpečností a dva roky strávil na Mírově. Řadu let poté pracoval v olomoucké vědecké knihovně a naplno se věnoval milované heraldice.