Hlavní obsah

Sněmovna schválila zvýšení daní. Útok u Ústavního soudu opozici nevyjde

Foto: Profimedia.cz

Premiér Babiš

6. 11. 2019 14:13
aktualizováno • 6. 11. 2019 21:11

Téměř osmnáct hodin v pěti dnech. Podobně jako v minulosti Ústavní soud, Seznam propočítal, kolik času strávili poslanci schvalováním daňového balíčku. Ve středu odpoledne ho schválili a poslali do Senátu.

Článek

*článek jsme aktualizovali podle středečního vývoje, kdy Sněmovna daňový balíček odpoledne schválila

Ve středu večer to bylo bezmála 18 hodin, co poslanci odhlasovali daňový balíček.

Vládní poslanci sice ve středu proti obstruující opozici použili těžký kalibr – hlasování zařadilo napevno na 10. hodinu. Ani tak ale nedosáhli svého a opozice zařídila, že na závěrečné hlasování opět nedošlo. Její poslanci s přednostním právem projednávání protáhli přes druhou odpolední, kdy už sněmovna o zákonech ve třetím čtení rozhodovat nemůže. Těsně před závěrečným hlasováním si vzal slovo Miroslav Kalousek a mluvil až do doby, kdy vypršela možnost zákon schválit. Pokračovat se mělo v pátek, koalice ale nakonec dostala balíček znovu na program a odhlasovala jej ještě ve středu v podvečer.

Už minulý týden přitom právě opoziční poslanci v čele s Miroslavem Kalouskem avizovali, že se kvůli projednávání daňového balíčku obrátí na Ústavní soud. Podobně jako před třemi lety u projednávání EET chtějí napadnout to, že diskuze byla na půdě sněmovny ukončená předčasně.

Podle oslovených ústavních právníků by pak Ústavní soud měl postupovat nejspíš podobně jako právě u posuzování průběhu schvalování elektronické evidence.

„V zásadě jde o mustr EET. Soud by při řešení této stížnosti postupoval stejně,“ řekl Seznamu expert na ústavní právo Jan Kysela.

Ústavní soud, kterému předsedal Pavel Rychetský, tehdy pečlivě prozkoumal, kolik času schvalování elektronické evidence tržeb zabralo a zkoumal, jestli měla opozice dostatek prostoru se vyjádřit. Výsledek – soud sice uznal, že došlo k procedurálnímu pochybení, ale poslanci měli zároveň dostatečný prostor.

„Pro tento závěr hovoří nejen počet dní, kdy se rozprava ve třetím čtení konala, ale také její celkové časové rozložení počínající prosincem roku 2015 a končící únorem 2016,“ píše se v rozsudku.

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse přitom nejde přímo o poměr kolik času dostali vládní a opoziční poslanci, ale spíše o vytvoření dostatečného prostoru k projednání.

„Vyjádřily se k tomu desítky poslanců včetně řady poslanců s přednostním právem. Aby to bylo protiústavní, tak by tam musel být nepoměr, například situace, kdy by se vyjádřilo jen několik málo poslanců,“ shrnuje Ondřej Preuss, v jaké situaci by se podle této logiky dalo dojít k názoru, že byla opozičním poslancům upřena jejich práva.

Seznam se proto rozhodl postupovat podobně u současného daňového balíčku a rozebrat kolik dní, kolik hodin se téma probíralo a kolik poslanců se k danému tématu vyjádřilo.

Daňový balíček se probíral ve třetím čtení celkově sedmnáct a půl hodiny než došlo k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Dvakrát na něj došlo v rámci 35. schůze – celkově šlo ale jen o bezmála dvě hodiny času. Daně se paralelně řešily také na mimořádné schůzi, která probíhala ve třech dnech: v pátek 25. října, ve středu 30. října a pátek 1. listopadu. Celkově šlo o více než třináct a půl hodiny času. Hlasování, které se nakonec nestihlo dokončit, pak připadlo na 6. listopadu.

Tři hodiny a patnáct minut strávil v kuse u řečnického pultu Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09. V průběhu projednávání vystoupil statisticky třináctkrát. Mnohokrát také vystoupil například Vojtěch Munzar či Zbyněk Stanjura, oba z ODS. Za piráty byl aktivní Mikuláš Ferjenčík, vystoupil ale například i Jan Hrnčíř z SPD či Václav Klaus mladší.

Daňový balíček několikrát hájila ministryně financí Alena Schillerová a například šestkrát vystoupil poslanec Patrik Nacher z vládního hnutí ANO.

Žádný nepoměr v tom, kolik času dostala opozice, či hmatatelné upření práva se vyjádřit se tedy nekonalo. Naopak opozice ovládla většinu času, kdy se novelizované zákony projednávaly.

Poslanci zvažující ústavní stížnost kvůli řádnému neprojednání daňového balíčku by se tak například podle Ondřeje Preusse měli snažit použít jiné argumenty než právě v tomto ohledu neúspěšné stížnosti na průběh schvalování EET.

Až daňový balíček, o který se opírá státní rozpočet na příští rok, definitivně projde Sněmovnou, zamíří ještě do Senátu. Lze očekávat, že i v horní komoře nebude hladký průběh schvalování. Senát má na projednání 30 dnů a následně může vrátit zákon do Poslanecké sněmovny.

Vládní poslanci tak už otevřeně mluví o možnosti, že svolají mimořádnou schůzi mezi vánočními svátky. S navýšenými příjmy se totiž počítá ve státním rozpočtu, který zatím prošel prvním čtením.

Reklama

Doporučené