Hlavní obsah

Příprava na revakcinaci a spolehlivost. Co vede EU k veleobchodu s Pfizerem?

Foto: Profimedia.cz

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Reklama

14. 5. 6:30

1,8 miliardy dávek vakcín. Tolik Evropská komise domluvila v nové smlouvě s firmou Pfizer/BioNTech. Z jakých důvodů chce EU do budoucna tak obrovské množství očkovacích látek a proč vsází zrovna na tuto značku?

Článek

Hned na první pohled kontrakt zaujme obrovským množstvím smluvených dávek. Proč si EU, která má dohromady asi 450 milionů obyvatel, nasmlouvala 1,8 miliardy dávek? Má k tomu nejméně dva dobré důvody. Zaprvé je čím dál zřejmější, že dvě dávky vakcíny nemusí dlouhodobě stačit. To ostatně avizovala samotná společnost Pfizer v půlce dubna, kdy se už dohoda domlouvala.

Množství dávek naznačuje budoucí nutnost revakcinace

„Pravděpodobný scénář je ten, že lidé budou potřebovat třetí dávku vakcíny někdy v období mezi šesti a dvanácti měsíci od ukončení původního očkování,“ řekl tehdy ředitel Pfizeru Albert Bourla s tím, že přeočkovávat se „pak zřejmě bude třeba každý další rok“.

Stejně jako například americká Moderna, která už dokonce zveřejnila výsledky první studie efektu tzv. „booster“ neboli dodatečné třetí dávky na imunitu, Pfizer možnou potřebu dalších dávek vysvětluje dvěma obavami. Jednak tím, že ochrana vakcíny může po čase celkově oslabit, a zadruhé tím, že ji může prolomit nějaká nová varianta viru.

Pfizer už rovněž aplikace třetí dávky testuje. Zatím ale firma nepublikovala žádné výsledky. Podle všeho alespoň prozatím nehodlá podobně jako Moderna používat vlastní upravené verze vakcíny na míru novým variantám. A to proto, že Pfizer zatím ani na rozdíl od Moderny u své očkovací látky nenašel nic, co by nasvědčovalo nižší efektivitě proti některé z variant.

Už od začátku vývoje vakcín se nicméně mluví o tom, že u RNA vakcín by tyto modifikace neměly být technologicky a časově náročné, což je i jedna z největších výhod, jakou tento druh vakcín proti ostatním má. Kromě Pfizeru a Moderny je na této bázi postavená například i látka od společnosti CureVac.

A jak zní druhé vysvětlení obřího objemu smluvené objednávky? EU s dávkami může naložit, jak uzná za vhodné, a poslat je i jinam. To Bruselu podle The New York Times dává možnost „přeprodávat nebo darovat vakcíny svým zahraničním partnerům“, což z ní může udělat silného hráče tzv. „vakcínové diplomacie“.

Premiant s dobrou pověstí

To bylo vysvětlení, proč dává smysl kupovat tak obrovské množství vakcín. Důvodů, proč si je nasmlouvat zrovna od Pfizeru, je mnohem víc. Vakcína, která vzešla ze spolupráce Pfizeru a německé firmy BioNTech, je totiž už od začátku premiant.

V mnoha státech byla tato vakcína díky rychlému vývoji a dobrým výsledkům testů povolena k užití jako úplně první. Od té doby na rozdíl od ostatních technologických gigantů nemusel Pfizer řešit žádné větší problémy.

Zatímco pověst některých vakcín utrpěla například při nutnosti přezkumu výše účinnosti po dokončení testování, problémů s dodávkami nebo vzácných krevních sraženin, Pfizer nic takového nepotkalo. S přibývajícím časem se naopak především díky zdařilé očkovací kampani v Izraeli Pfizer mohl chlubit stále víc a víc přesvědčivými daty o funkčnosti a bezpečnosti své vakcíny z reálné populace.

Trumfy v podobě dobrých výsledků studií a „laboratoře Izrael”

S židovským státem ostatně Pfizer už v lednu sjednal dohodu, podle které se ze země stane pomyslná „očkovací laboratoř“. Ve stručnosti šlo o to, že Pfizer výměnou za dodatečné dodávky vakcín dostal slíbený balík velice cenných dat od izraelských zdravotních pojišťoven o efektivitě vakcíny v reálném prostředí. Ta se začala v Izraeli prokazovat velmi rychle, takže zatímco většina ostatních výrobců teprve očekávala či slavila první čerstvá schválení vlastní vakcíny k užití, Pfizer už mohl vedle ukazování vysoké procentní sazby účinnosti vypočítané z klinických testů říct: „Podívejte se do Izraele, jak jdou případy díky naší vakcíně dolů.“

Dalším důležitým plusem této vakcíny je fakt, že ji zatím podle nejnovějších studií neumí obejít žádná ze známých nových variant viru. K takovému závěru došla zrovna tento týden spolčená firma BioNTech, která se snažila ověřit, zda už vakcína nepotřebuje upravit. „K dnešku neexistuje jediný důkaz, že by adaptace naší vakcíny byla kvůli některé z dosud identifikovaných variant nutná,“ prohlásil BioNTech v pondělí. I přesto nicméně firma pro případ, že by se na tom něco změnilo, první upravenou verzi vakcíny má a od března ji testuje.

Minulý týden časopis Nature publikoval rovněž příznivé výsledky efektivity Pfizeru proti tzv. britské a jihoafrické mutaci z reálné populace v Kataru a takhle by se dalo pokračovat dál a dál, přičemž první zemí, o kterou se Pfizer v této otázce mohl opřít, byl opět Izrael, kde všechny klíčové ukazatele pandemie klesly dolů už zhruba před měsícem, a to i přesto, že i tam se nové varianty hojně rozšířily.

Je pravdou, že podobné výsledky jako Pfizer mají i ostatní vakcíny, případně mají účinnost jen o málo nižší a zároveň jsou řádově levnější. Pfizer ale zatím byl a dosud je ve všech klíčových faktorech vždycky první.

Spolehlivý dodavatel

Dalším důvodem, proč EK nakonec vsadila na Pfizer, může být i čistě logistická stránka věci. Pfizer/BioNTech totiž patří i k premiantům dodavatelským.

Farmaceutické společnosti se povedlo dodat více dávek a dříve, než si původně s EK domluvila, a v kontrastu s „problémovou“ AstraZenecou a později i s Johnson & Johnson (J&J) tak zapůsobila jako zodpovědný partner na další roky. Evropská komise naopak s AstraZenecou a J&J další smlouvy již neuzavřela.

Problém s dodávkami AstraZenecy se považuje za hlavní příčinu ze začátku pomalého očkování v evropských zemích. Prozatím dodala britsko-švédská firma asi 50 milionů dávek vakcín, to však měla stihnout do konce ledna. Na konci druhého čtvrtletí to mělo být 300 milionů dávek. Evropská komise na firmu podává již druhou žalobu za nedodržení smluvních podmínek.

U vakcín americké společnosti Johnson & Johnson zase došlo ke zpoždění kvůli přezkumu možné spojitosti mezi podanou vakcínou a velmi vzácnými případy krevních sraženin. Podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) však přínos vakcíny převládá nad riziky. Dodávky do evropských zemí se ale zdržely.

Oproti tomu Pfizer slíbil do EU dodat do konce června celkem 250 milionů dávek, což je víc než reálné dodávky ostatních firem dohromady. Šéfka Evropské komise potvrdila, že EK uzavře další kontrakty. Vzhledem k tomu, že již dříve uvedla, že upřednostňuje spíše takzvané RNA vakcíny, pravděpodobně se schyluje k podpisu smlouvy s Modernou, která takovou očkovací látku vyrábí.

Dražší než minule

Komise nezveřejnila, jakou cenu za dávku se jí s Pfizerem podařilo vyjednat. Není ale pochyb o tom, že jde o jednu z nejdražších, ne-li tu úplně nejdražší vakcínu. Už od začátku je jasné, že RNA vakcíny, tedy právě ta od Pfizeru nebo například od Moderny, jsou a budou drahé.

Ceny nejsou jednotné a kontrakt od kontraktu se liší. Bulharský premiér Bojko Borisov už dříve tento měsíc uvedl, že se v nové dohodě EU s Pfizerem nepovedlo vyjednat nižší cenu než u starších dohod. Naopak je podle něj cena ještě o něco vyšší a pohybuje se kolem necelých 20 eur za dávku (u starších kontraktů se podle Deutsche Welle hovořilo asi o 15,5 eura). Podle uniklých informací ze smluv uzavřených Evropskou komisí na konci minulého roku byla cena za vakcínu Pfizer/BioNTech 12 eur. Pro srovnání – vakcíny AstraZenecy se podle těchto informací pohybují na ceně 1,78 eura.

Pfizer tak zůstává čistě v ceně za dávku druhou nejdražší vakcínou proti covidu-19 na světě po výrobku od firmy Moderna. Ta má ale zase příznivější skladovací nároky. EMA sice na konci března povolila skladovat i Pfizer v obyčejných mrazácích, ale jen po dobu 14 dnů.

Riziko jednoho dodavatele

„Dohoda není bez rizika a kritiky,“ napsal deník The New York Times v článku rozebírajícím plusy a minusy gigantické evropské dohody. Kromě vysokých nákladů vyzdvihuje i nebezpečí, že by se Unie mohla stát až příliš závislou na jediném dodavateli.

„Chci varovat, abychom se nespoléhali jen na Pfizer a BioNTech,“ cituje deník Petera Piota, mikrobiologa, který pracuje jako poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „To by podle mě bylo z vědeckého hlediska až moc riskantní,“ dodal. Nic takového se ale podle Leyenové nechystá a dveře k dohodám s dalšími firmami zůstávají otevřené.

Velikost kontraktu zároveň vzbouzí dojem, že by se EU mohla přidat k notorickým „hromadičům“ vakcín. Ty opakovaně napomíná například Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo státy, které trpí akutní potřebou a zároveň nedostatkem vakcín, momentálně v čele s Indií.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované