Hlavní obsah

Fakticky už vypukla válka. Konflikt hraje do karet Netanjahuovi

Foto: Profimedia.cz

Izraelsko-palestinský konflikt eskaluje. O život přišly desítky lidí.

Reklama

13. 5. 12:00
Článek

Dlouhotrvající napětí, jež vyvrcholilo v protesty, násilí a nakonec v ozbrojený střet. Izraelsko-palestinský konflikt zažívá další důležitou kapitolu. Příčiny eskalace a kontext vysvětlujeme v aktuální epizodě podcastu Checkpoint s redaktorem Seznam Zpráv Milanem Rokosem.

Co se děje na Blízkém východě?

Napětí, které stoupá k úplné válce, varoval ve středu zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland. V posledních dnech se vyostřila situace mezi Izraelem a Palestinci. V pondělí, poté co se Palestinci střetli s izraelskými bezpečnostními složkami na Chrámové hoře v Jeruzalémě, se rozhořel ozbrojený konflikt.

Izraelská města se ocitla pod palbou raket ozbrojeného křídla radikálního Hamásu. Stovky raket míří z Pásma Gazy na Tel Aviv, Beer Ševu, Aškelon nebo Lod. Stejně tak izraelská armáda provedla odvetné letecké útoky na více než 500 cílů v Gaze. Zemřelo při nich nejméně 65 lidí, téměř 400 lidí bylo zraněno. Šest obětí a více než stovku zraněných hlásí izraelská strana.

Proč právě nyní?

Za aktuální vyhrocenou situaci mohou především události několika posledních týdnů. Jednou z nich byl očekávaný verdikt izraelského soudu v případu nuceného vystěhovávání palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Vypovězení se týkalo více než 70 lidí, do jejichž domů a bytů se mají nastěhovat židovští nacionalisté.

Foto: Seznam Zprávy

Mapa Jeruzaléma.

„V posledních letech se čtvrť stala předmětem mnoha soudních sporů, jsou to zejména izraelští nacionalisté, osadníci, kteří si nárokují majetek tamních palestinských rodin,“ vysvětluje v podcastu Milan Rokos. Vystěhovávání palestinských rodin nebo nucené demolice jejich domů jsou dlouholeté problémy.

Čtvrť Šajch Džarráh, jak připomíná Milan Rokos v podcastu, je asi dva kilometry vzdálená od Starého Města. Už v dobách osmanské říše ji obývaly hlavně muslimské elity. Nachází se ve východní části Jeruzaléma, kterou v roce 1967 anektoval Izrael. Anexi východní části města neuznává mezinárodní společenství.

Kvůli vystěhovávání palestinských rodin v Šajch Džarráhu protestovali Palestinci i řada Izraelců a nevládních organizací v Jeruzalémě několik dní, minulý čtvrtek došlo k prvním potyčkám s izraelskou policií. Vrcholil muslimský svátek ramadán a v neděli byl také izraelský státní svátek Den Jeruzaléma.

V ten den země slaví právě dobytí východní části města, izraelští nacionalisté vycházejí do ulic Jeruzaléma a slaví. To se setkává s odporem na straně Palestinců. Na Chrámové hoře se tradičně schází Palestinci a právě tam propukly první velké střety s izraelskými bezpečnostními službami. Izraelská policie nakonec vnikla i do mešity al-Aksá a provedla zásah pomocí slzného plynu a pogumovaných projektilů. Video z této akce se dostalo na sociální sítě a vzhledem k tomu, že jde pro muslimy o jedno z nejsvatějších míst vůbec, vyvolalo velké pobouření nejen Palestinců.

„Protestovali různí Palestinci, nebyla to akce Hamásu. Jsou to obecně Palestinci, kteří vystupují proti okupaci východního Jeruzaléma, a prostě obyvatelé města,“ říká Milan Rokos.

Hamás

Islamistická politická strana a také teroristická skupina. Hnutí vzniklo na konci osmdesátých let minulého století. Stojí na boji proti Izraeli, chce islamistický stát na území Palestiny. Jedno křídlo hnutí je politické, druhé militantní, které aktuálně ostřeluje izraelská města. V roce 2006 vyhrál Hamás palestinské volby.

Okupovaná území

Od roku 1967, kdy skončila šestidenní válka, Izrael okupuje arabská území. Konkrétně Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny. Z Pásma Gazy Izrael v roce 2005 vystěhoval osady.

Pásmo Gazy je ale od roku 2007 uzavřeno izraelskou blokádou: vzdušnou, námořní i pozemní. Na území asi 360 kilometrů čtverečních žijí zhruba dva miliony Palestinců. Mezinárodní a neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na tamní humanitární krizi. Palestinci v Gaze trpí například nedostatkem pitné vody. Zásobování včetně elektřiny je zcela závislé na Izraeli.

Foto: Seznam Zprávy

Mapa Izraele a okupovaných území.

Západní břeh Jordánu je součástí takzvaného Palestinského území, které však v rozporu s mezinárodním právem postupně osidlují židovští osadníci. Osad je na Západním břehu více než 200.

Peníze z Washingtonu

„Izrael je pro USA nejpevnějším spojencem v regionu. V posledních letech tam proudí pomoc ve výši asi 3,8 miliardy dolarů ročně,“ přidává další kontext sporu Milan Rokos. Americké finance jdou především do izraelské vojenské výbavy a obecně na obranu. Rekordně částku navýšil exprezident Barack Obama. Donald Trump dodal především politickou a symbolickou pomoc.

„Od Donalda Trumpa to byl bezprecedentní krok, kterým popřel několik desítek let trvající politiku mezinárodního společenství,“ naráží redaktor v podcastu na fakt, že bývalá americká administrativa uznala Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přestěhovala tam svoji ambasádu.

Aktuální vyhrocená situace také, zdá se, hraje do karet izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Izrael se potýká s vleklou politickou krizí, která vedla k sérii čtyř parlamentních voleb za dva roky.

Zatím poslední parlamentní volby se tam konaly 23. března a ani tentokrát nepřinesly jasný výsledek. Netanjahův Likud sice vyhrál, ale s třiceti mandáty nebyl schopný sestavit vládu. Před více než týdnem tak izraelský prezident Rivlin pověřil sestavením vlády centristu Jaira Lapida, na což bude mít šéf opozice necelý měsíc.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H), Evou Soukeníkovou (@eva_souk) a jejich kolegy ze zahraniční redakce. Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve SpotifyApple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované