Hlavní obsah

Připravme se, že přísnější opatření potrvají ještě šest až osm týdnů, říká virolog

Foto: Ceitec.cz

Virolog Pavel Plevka.

Reklama

31. 10. 2020 15:30

Pavel Plevka v rozhovoru pro Seznam Zprávy odhaduje, že počty mrtvých vystoupají mezi tři sta až pět set za den - s tím už se nedá nic dělat. Navrhuje odebrat trasování hygienám, které to podle něj už 2× nezvládly.

Článek

Cesta ven z opakujících vln epidemie koronaviru vede jen přes vylepšení trasování a vakcínu. „Získat kolektivní imunitu znamená, že by se v populaci muselo nakazit šedesát procent lidí. Po podzimní vlně bude infikovaných okolo dvaceti procent lidí v Česku. To by znamenalo, že co jsme zažili doposud, musíme zvládnout ještě dvakrát,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy brněnský virolog Pavel Plevka.

Vědec se vzděláním ze Švédska i Spojených států je nově zástupcem ředitele ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC v Brně. K vylepšení trasování přikládá překvapivý návrh. „Aby se odebralo hygienickým stanicím a zřídil se systém hodný 21. století,“ popisuje.

Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl, že vidí světlo na konci tunelu. Už jej z pohledu virologa vidíte také, když reprodukční číslo podle informací ústavu zdravotnických statistik kleslo na hodnotu 1,1?

Pořád vidím problém v tom, že je to číslo, které počítá Ústav zdravotnických statistik a není úplně jasné, jak k výsledkům přichází. Potřebujeme, aby se reprodukční číslo snížilo pod jedna, aby počty nově infikovaných skutečně klesaly. Dobrou zprávu vidím v tom, že počet evidovaných nakažených v pátek byl nižší než před týdnem (číslo kleslo z 15 253 na 13 605 nakažených - pozn. red.) To nám dává naději. Je dobrá zpráva, že momentálně čísla identifikovaných nakažených nenarůstají.

Spolu s kolegou Robertem Váchou jste uvedli, že reálně nakažených, které systém testování neumí zachytit, je až čtyřikrát víc, tedy okolo 700 tisíc. K těmto závěrům jste dospěli na základě analýzy počtu úmrtí na covid-19. Jak si tedy Česko vede nyní?

Počty úmrtí mají problém v tom, že rozšíření infekce dokládají se tří- až čtyřtýdenním zpožděním. V počtech úmrtí zatím zlepšení vidět není. A ty počty se bohužel ještě tři týdny budou zhoršovat. Mohou jít až k pěti stovkám denně. V naší analýze jsme chtěli zdůraznit, že údaje o počtu covid pozitivních dost podhodnocují reálné množství infikovaných v populaci.

Ministerstvo zdravotnictví i vedení ÚZIS mluví o tom, že je třeba, aby reprodukční číslo kleslo na hodnotu 0,8. Bude to stačit? A jak dlouhá cesta ke snížení vede?

Odpověděl bych komplexněji. Pokud reprodukční číslo klesne pod jedna, znamená to, že bude ubývat nově infikovaných. Protože jich nyní máme obvykle třináct až patnáct tisíc za den, potrvá velmi dlouho, než se dostaneme ke třem tisícům nově nakažených denně. Může to být šest až osm týdnů. Teprve potom bude znovu spolehlivě fungovat trasování a bude možné rušit karanténní opatření.

Takže nás vláda jen nechce dostat do deprese a musíme se připravit na to, že opatření budou platit i na přelomu roku?

Minimálně těch šest až osm týdnů určitě. Věřím, že nynější karanténní opatření jsou dostatečná, aby počty nových infekcí začaly klesat. Bohužel nic nezaručuje to, že když je uvolníme, tak čísla opět nezačnou narůstat. Potřebujeme se dostat do stavu, kdy se zlepší způsob trasování. Pak můžeme rušit plošná karanténní opatření i s vyhlídkou, že je nebude třeba za dva měsíce zavádět znovu.

K vývoji epidemie se ještě dostaneme. Víte, která opatření dosud nejvíc zafungovala?

Jsou to jednoznačně opatření z minulého týdne, tedy zavření restaurací, znemožnění setkávání lidí v odpočinkových zónách nákupních center a také uzavření škol.

Takže ta společensky bolestivá opatření skutečně pomáhají?

Jsou nejúčinnější, ale myslím, že třeba zákaz nočního vycházení má minimální efekt. Stejně tak uzavření obchodů v neděli možná dokonce může ublížit v tom, že lidé se v obchodech více potkávají v ostatních dnech. Motivaci pro tato opatření jsem nepochopil.

Vláda podle vás nedokázala spolehlivě vysvětlit, z jakých dat při zavádění opatření vychází?

Vláda nezveřejňuje analýzy, na jejichž základě nastavuje karanténní opatření. Podle mého názoru navíc dostatečně nevysvětluje veřejnosti, proč daná omezení zavádí. Dle mého by bylo příjemnější i efektivnější, kdyby vláda mnohem víc vysvětlovala a doporučovala, než vyhlašovala zákazy. Jsou to ale politická rozhodnutí a není na mě posuzovat, jak je možné ovlivnit chování veřejnosti. To je otázka pro politology a sociology.

Jste virolog, v čem je SARS-CoV-2 odlišný od jiných druhů viru? Od primářů na ARO slýchávám, že je především nakažlivější, souhlasíte?

Každý virus má nějakou základní hodnotu reprodukčního čísla (R0) charakterizující rychlost, kterou by se šířil v případě, že by se společnost před infekcí vůbec nebránila. Chřipka má reprodukční číslo někde mezi 2 a 3, kdežto nový koronavirus mezi 5 až 6. Maximální rychlost jeho šíření je mnohem vyšší.

Problematická je skupina bezpříznakových nakažených a také infekční perioda před projevením symptomů.

Hodně se také mluví o tom, že o síle, s jakou nás virus postihne, rozhoduje virová nálož, kterou dostaneme do těla. Řekněte laikovi, kde taková velká virová nálož hrozí nejvíc, budou to logicky nemocnice, ale jaké další prostory?

Záleží množství uvolňování viru u lidí, kteří o vlastní infekci nemusí ani vědět. Rizikové jsou uzavřené prostory, kde se hlasitě mluví, křičí, zpívá. A také prostory, kde lidé zhluboka dýchají, protože dělají namáhavou fyzickou aktivitu. Třeba masozpracující provozy nebo skupinová cvičení v nedostatečně větraných místnostech.

Mluvíte o uzavřených prostorách. Mediálně se minulý týden hodně rozebíraly trhy na pražské náplavce a davy lidí. Je to kontroverzní téma, ale hrozí i tam nákaza?

Samozřejmě, že záleží na koncentraci lidí. Vzhledem k tomu, že u řeky fouká, tak mi to při nasazených rouškách nepřijde primárně nebezpečné.

Takže ve vládních vyjádřeních vidíte spíš prevenci?

Přesně tak. Myslím, že to má za cíl spíše ovlivnit celkové chování lidí. Na trzích se lidé nepotkávají na dlouhou dobu, prostřídávají se.

Ale když se na třicet minut zaseknou ve frontě a povídají si, už je to problém?

Když si budou dlouho povídat tváří v tvář, samozřejmě nebezpečí nákazy roste. Když se ale na chvíli zastavíte a jdete dál, šance infekce není z mého pohledu vysoká.

Když se tedy míjíte s lidmi před domem na chodníku, není třeba u toho mít roušku?

Zastávám pravidlo, že nařízení se mají dodržovat. Ale samozřejmě – když se procházíme v lese a míjíme skupinu lidí, s nimiž se nebavíme, tak bych to neřešil.

Naznačoval jste, že rozvolňování opatření musí být velmi obezřetné. Jsou v Česku nevyhnutelné další vlny epidemie?

Naše analýza počtu úmrtí na covid-19 ukázala, že v polovině srpna trasovací a testovací systém zkolaboval ve chvíli, kdy byla tři procenta pozitivních PCR testů a denně začalo být víc než 250 infekcí. Ukazuje to, jak omezená byla schopnost našeho trasovacího systému zamezit šíření viru. Do budoucna nám to říká, že je třeba navýšit testovací kapacitu a zároveň ponechat karanténní opatření do doby, než podíl pozitivních testů poklesne pod tři procenta. Ze současných více než třiceti procent to bude dlouhá cesta.

Je třeba také adekvátně navýšit trasovací kapacitu. Reálně budeme moci znovu začít efektivně trasovat, až počet denních identifikovaných infikovaných poklesne pod tři tisíce za den. Trasovací systém musí mít kapacitu a schopnosti dohledat jejich kontakty během jednoho dne. Hygienické stanice nezvládly zabránit rozšíření koronaviru ani na jaře, ani v srpnu. Je třeba se zamyslet nad tím, jestli je rozumné dát jim třetí šanci, aby prokázaly svoje schopnosti, nebo by trasování koronavirových infekcí měla převzít jiná instituce.

Když tedy děti v lednu znovu pustíme do škol, máme problém opět na stole?

Školní docházka mnohonásobně zvýší množství sociálních kontaktů dětí, což přispěje k šíření koronaviru. Ale společenská cena za to, že by děti tak dlouho nechodily do škol, je podle mě ještě vyšší než cena na zvýšený počet onemocnění a úmrtí na koronavirus. Ztráty na vzdělání dětí jsou velmi těžko vyčíslitelné. Kvůli přerušené výuce budou mít současné děti horší vzdělání, což se v budoucnu projeví omezeným pracovním uplatněním a nižším příjmem.

To jsou faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu a délku života. Tohle doléhá na děti od základní školy až po vysokoškoláky.

Jsou to hodně ošemetné volby. Jak z celé pandemie ven, abychom se s ní buď naučili žít, nebo abychom šedesáti procenty nakažených v populaci dosáhli kolektivní imunity?

Šedesáti procent se v lednu rozhodně nedočkáme. Je třeba masivně navýšit trasovací systém. Jak už jsem uvedl, ke zvážení je odebrat trasování koronavirových infekcí hygienickým stanicím a zřídit systém, který půjde mimo ně. Bude z 21. století a zvládne kontaktovat lidi dostatečně rychle.

Je podle vás takový krok v současné situaci reálný?

Trasování se u nás prezentuje jako něco ohromně složitého. Vedoucí hygienických stanic zpočátku trvali na tom, že kontakty musí dohledávat personál s lékařským vzděláním. Když se situace zhoršila, ukázalo se, že to není třeba. V zahraniční to také nedělají jen lékaři. Musejí to být lidé schopní profesionálně komunikovat. Hygieny už situaci nezvládly dvakrát a dávat jim třetí šanci představuje značné riziko.

Takže byste navrhoval nějaká velká call centra?

Ano, call centrum s vyškolenými operátory. A odbornost vyžadovaná pro trasování není až tak vysoká.

Říkali jste, že do skupinové imunity je třeba nějakých šedesát procent nakažených. Reálně tak hrozí až 45 tisíc úmrtí. Momentálně na covid oficiálně v Česku zemřely přes tři tisíce lidí. Jaký scénář tedy vidíte?

Ještě tři týdny bude situace špatná. Počty mrtvých pravděpodobně vystoupají mezi tři sta až pět set za den. Počet zemřelých se skoro jistě zdvojnásobí. S tím už se nedá nic dělat. To jsou lidé, kteří už jsou infikovaní a jejich stav se zhorší.

Další vývoj bude záležet, jak efektivní budou karanténní opatření.

Kdy se podle vás epidemie můžeme zbavit a co rozhodne?

Je to vakcína, jiné možné způsoby moc nevidím. Skupinová imunita, jak jsme se bavili, znamená nějakých šedesát procent populace, co si nemocí projde. Po podzimní vlně bude infikovaných okolo dvaceti procent lidí v Česku. To by znamenalo, že co jsme zažili doposud, bychom museli zvládnout ještě dvakrát.

Také se hodně diskutuje o tom, jak dlouho vydrží imunita na koronavirus. V časopisu Science tento týden vyšla studie, které naznačuje, že imunita vydrží alespoň pět měsíců. Na delší dobu není zatím možné data mít, protože tu virus není tak dlouho. Ale máme naději, že imunita po přirozené infekci nějakou dobu vytrvá.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované