Hlavní obsah

Příští léto už bude normální, věří český vědec z Oxfordu

Foto: Profimedia.cz

„Je zjevné, že vakcína bude mnohem bezpečnější než chytit ten virus. To bude platit pro naprostou většinu lidí,“ říká Jan Kulveit.

Reklama

22. 9. 17:53

Rychlé a dostupné testy. Čím dál lepší léčba lidí s těžším průběhem covidu. A účinné vakcíny. Český vědec Jan Kulveit, který se zabývá zkoumáním pandemie, vysvětluje, z čeho je možné v čase koronaviru čerpat optimismus.

Článek

Český vědec Jan Kulveit se na oxfordské univerzitě zabývá modelováním vývoje celosvětové pandemie a navzdory nynějším rostoucím číslům vidí v nynější situaci příznivé okolnosti.

„Je tu řada faktorů, které tu situaci od jara zlepšily,“ říká v další části rozhovoru pro Seznam Zprávy s vědomím, jak je aktuální stav pandemie vážný.

První část rozhovoru s Janem Kulveitem jsme vydali včera, hovořil mimo jiné o zásadní chybě Babišovy vlády nezavést povinné roušky už od 1. září.

Čím dál víc lidí propadá dojmu, že nakazit se koronavirem vlastně není nic strašného. A naopak - když někdo popisuje nepěkné scénáře, prý podle nich jen straší. Říkají to dokonce i někteří politici a někteří lékaři. Co si o tom myslíte?

Vzkázal bych jim, že tohle je opravdu středně velký problém, který opravdu nemusí mít nějaké zásadní následky, když ho zvládneme dobře. Ani pro jednotlivé lidi, ani pro společnost. Ale když covid zvládneme špatně, následky to bude mít opravdu velké. Stačí se podívat do zahraničí, do evropských zemí, kde měli vysokou smrtnost a zároveň vysoký propad ekonomiky. Já si myslím, že my to máme pořád ještě šanci zvládnout ne na výbornou, ale ještě na dobrou – za tři.

A teď ten podstatný detail: kudy vede ta dělicí čára mezi dobrým a špatným zvládnutím? Říkáte „za tři“, ale už to nezvládneme „na výbornou“.

To půjde zhodnotit za rok, za dva. Osobně mě ve výsledku zajímá ukazatel roků kvalitního života. Podle něj má smysl ve zdravotnictví řídit spoustu věcí. Je schopný zahrnout třeba to, kolik ti mrtví ztratili let života, ale i to, kolik ztratili lidé, kteří mají nějaké následky, kolik ti, co jsou úplně zdraví, ale byli omezení karanténou a tak. To mi přijde jako možné měřítko, kterým se dá na ten výsledek dívat.

Foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy

Jan Kulveit, český vědec působící na oxfordské univerzitě. Zabývá se existenčními a globálními riziky. Posledního půl roku se podílí na epidemiologickém modelování vývoje koronavirové pandemie v projektu EpidemicForecasting.org. V České republice je členem skupiny COVID19.cz.

Jenže to jste říkal, že bude za rok, za dva. V čem do té doby hledat nějaký důvod k optimismu?

Jednoznačně v rychlosti vývoje vakcín. Několik jich je už ve třetí fázi klinických zkoušek. Ono se to nedá moc urychlit, protože ty vakcíny se musí otestovat. Odhaduji, že i u nás se začne očkovat na jaře. A to bude nejlepší funkční ochrana rizikových skupin. Doufám, že příští léto už bude normální.

I když proočkovanost populace bude v létě minimální?

V létě, i když neděláme nic, je přirozené reprodukční číslo nižší než v zimě. Nevíme přesně proč, ale je. Je na to řada hypotéz, z různých modelů je patrné, že léto nám pomáhá. Už třeba proto, že lidé tráví víc času venku. A není důvod, aby se to šíření příští léto znovu neomezilo.

A navíc se to potká s rozjíždějící se vakcinací…

Doufám, že vakcinace začne nabíhat výrazně dřív než v létě. Další věc, která nám v příštích měsících pomůže a je už na spadnutí, jsou rychlejší a levnější testy. Vývoj vakcín a testů je mimochodem jeden z důvodů, proč si nemyslím, že je dobrý nápad nechat to rozjet.

Čemu konkrétně pomohou rychlejší, dostupnější testy? Že se lidé budou třeba sami denně testovat a následně se případně vyhnou nějakému setkání?

Tak jednou denně je extrém. Ale pokud budou rychlé levné testy, které se dají rovnou vyhodnotit, může se podle toho každý zařídit. Třeba při vstupu na hromadnou akci se prostě všichni otestují. Nebo se uvolní omezení cestování s tím, že se všichni na letišti otestují. Pokud cena bude třeba 200 korun, je to relativně málo peněz, aby to umožnilo zachovat spoustu věcí z normálního života. Potlačit infekci testováním by bylo docela levné, technologie už existuje. Zásadní je, aby se rychlé levné testy podařilo schválit v USA, protože to je ohromný trh. Když se to podaří, věřím, že se začnou masivně vyrábět.

A dostupné by mohly být kdy? Předpokládám, že mnohem dřív než vakcína.

To určitě. V Británii se spekuluje, že by se začalo testovat na letištích v polovině října.

Až bude dostupná vakcína, necháte se očkovat?

No jasně.

Nebudete pochybovat, jestli jste ta správná skupina, nebo jestli vakcína nemá být spíš pro lidi rizikové? Mířím k tomu, zda je žádoucí, aby se nechal naočkovat úplně každý.

Takhle, nebudu se snažit dostat k vakcíně první, to je skutečně lepší pro ty rizikové skupiny. Ale až bude vakcína dostupná, očkovat se vhodné je. Musíme porovnávat rizika vakcíny s riziky koronaviru. Rizika vakcíny se odhalí při testování. Než bude jakákoliv vakcína schválená, testuje se na desítkách tisíc lidí. Pokud by byla nebezpečná, neuspěje, neschválí se, a uspěje nějaká jiná. Vakcín se vyvíjí hodně. To, co bude schválené, bude otestované tak, že má malou úroveň rizika. Riziko viru je relativně známé a je zjevné, že vakcína pro mne bude mnohem bezpečnější než chytit ten virus. To bude platit pro naprostou většinu lidí.

Takže jste pro plošné očkování?

Nejsem vakcinolog, k tomu se nechci vyjadřovat. Závisí to taky na tom, jakou váhu kdo dává kvalitě života a jaké. Část lidí, kteří měli lehčí průběh nemoci, má různé prapodivné vedlejší následky, které zatím nejsou moc známé. Já mám rád čaj a dost by mě mrzelo ztratit čich. A pracuju v oboru, kde by mě dost omezovala třeba horší schopnost soustředění.

I na současnou neradostnou situaci se tedy dá podívat s jistým optimismem. Je to tak?

S optimistickými očekáváními. Můj odhad je, že příští léto by už mohlo být relativně normální. Do té doby snad budou i vakcíny, dostupné levné testy – a možné je taky další zlepšení léčby. Přece jen o tom viru víc víme a i u pacientů s horším průběhem se daří péči zlepšovat. Také máme už dostatek roušek a respirátorů a ochranného materiálu. A je dost možné, že roušky samotné, pokud nezabrání přenosu, mohou snížit virovou dávku, kterou člověk chytne. Čili je tu řada faktorů, které tu situaci od jara zlepšily. To je zjevné.

Jakých aktivit se vy sám zřeknete dejme tomu do příštího léta, prostě proto, že víte, že je s tím spojené větší riziko a vám nestojí za to ho podstoupit?

Záleží na tom, jak se bude epidemie vyvíjet. Tedy kolik odhaduju, že je aktuálně nakažených mezi lidmi, které potkávám.

Když tedy vyjdeme ze současné situace: do čeho byste teď opravdu nešel?

Obecně bych nechtěl být v uzavřených prostorách, špatně větraných prostorách, kde je hodně lidí. Není problém osobní kontakt, pokud je venku a mezi lidmi jsou dostatečné rozestupy. A taky si vybírám, s kým se potkám.

Brzy bude zima, venku už to nepůjde. A jsou akce, například v divadle, kde je třeba tisíc lidí s rouškou. Šel byste tam?

To bych potom musel rozlišovat třeba to, jestli je to koncert klasické hudby, kde lidé sedí, mají roušky, nemluví a jsou mezi nimi rozestupy. Nebo koncert rockové kapely, kde se skáče pod pódiem a všichni začnou zpívat. Doporučuju takový intuitivní odhad - představte si, že někdo kouří. Jako by ten nakažený kouřil a to, do jaké míry bych cítil cigaretový kouř, zhruba odpovídá míře rizika. Platí to i pro situace typu stojím na zastávce MHD. Kouří někdo pět metrů vedle? To asi spíš necítím. Fouká mi někdo kouř do obličeje? Nepomůže ani, že jsem venku. Ta představa je obvykle lepší než nějaký seznam stovek situací.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené