Hlavní obsah

Ekonomiku jsme už měli vypnout. Následky poneseme déle, říká ekonom

Foto: Seznam Zprávy

Kdybychom dobudovali za pár miliard testovací a trasovací kapacity, nebyly by náklady, které teď poneseme tak vysoké, říká Daniel Münich. (Ilustrační foto)

Reklama

19. 9. 10:31

Koronavirovou nákazu řešíme systémem brzda-plyn. Jen teď se bojíme tu brzdu sešlápnout, upozorňuje Daniel Münich.

Článek

„Český trh práce je hodně lenivý. Velice pomalu reaguje na šoky, ať už negativní nebo pozitivní. Je to pravý opak Spojených států, kde s každým negativním šokem jde nezaměstnanost prudce nahoru a při každém zlepšení prudce dolů,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy přední český ekonom Daniel Münich.

Proto zatím nezaměstnanost nevyletěla do závratných výšin a drží se na úrovni, kterou Česku mohou jinde závidět. „Jenže to není pozitivní zpráva. Jak se to u nás táhne jako želé, tak dopady jsou rozložené do mnohem delšího časového úseku. Takže až se bude už všude situace zlepšovat, tak u nás ještě stále budou dobíhat ta negativa. A pozitivní oživení uvidíme mnohem později,“ dodává Münich v první části víkendového interview Seznam Zpráv.

Vy jste při vypuknutí koronakrize už na jaře napsal, že jsou tři scénáře, jak se k ní postavit. Je to funkční chytrá karanténa, promoření anebo systém brzda-plyn. Každý z nich má své ekonomické důsledky a také svá ekonomická řešení. V této chvíli vidíme, že jedeme brzda-plyn…

My jsme se rozhodli pro scénář brzda, pak plyn a teď váháme, kdy dáme druhou brzdu…

Jaký k tomu tedy přináleží ekonomický scénář nákladů a řešení?

V zásadě je situace stejná jako na jaře. Je v sázce fungování ekonomiky, další hluboký pokles hrubého domácího produktu, propouštění, pád lidí do exekucí a chudoby, další zadlužení státu. Nové je to, že veřejné rozpočty už jednou zchudly v první vlně. Zadlužení se výrazně zvýšilo a ještě se zvýší. Bude to sekera dalších 500 miliard korun?

A pak jsou tu neviditelné náklady, jako je ztráta budoucího HDP kvůli poklesu vzdělanosti budoucích zaměstnanců v důsledky současné školní výluky.

A ta řešení?

Stejně je to s náklady, jsou to podobná řešení, která jsme navrhovali i jako ekonomický poradní tým Ústředního krizového štábu. Nejdříve to byla opatření zmrazit a pak postupně chytře rozmrazovat. K tomu přidat klíčovou pomoc, ať už to bylo dočasné pozastavení insolvencí nebo programy typu Antivirus.

Jenže ty už skončily nebo skončí…

Ale máme ta opatření alespoň zákonně podchycená, takže se dá schválit jen posun platnosti. Samozřejmě debata bude ostřejší, protože jde o hodně peněz v řádu stovek miliard, které bychom nemuseli hledat, kdyby se od dubna za diametrálně méně peněz dobudovaly trasovací a testovací kapacity.

Foto: archiv Daniela Münicha

První pokus jsme promarnili. Potřebujeme druhý pro dobudování kapacit trasování a testování, abychom nákazu zvládali držet na uzdě, míní přední český ekonom.

Daniel Münich

- Teoretický ekonom, který se dlouhodobě zabývá výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce, vzdělávání a školství.

- Působí na společném akademickém pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky CERGE-EI a vede think-tank IDEA.

- Je mimo jiné odborným členem Výboru pro rozpočtové prognózy a poradní komise pro hodnocení dopadů regulace při Legislativní radě vlády.

- Na jaře působil v poradním ekonomickém sboru Ústředního krizového štábu.

Takže jiná cesta než karanténa nebo uzavření ekonomiky?

Co přesně je tou plošnou uzávěrou ekonomiky? Když uzavřeme polovičku krajů a zbylé necháme fungovat v dnešním režimu, protože v nich situace není tak špatná, bude to uzávěra, nebo ne? Vládní reprezentace určitě bude říkat, že to rozhodně plošná uzávěra není, protože jarní scénář byl aplikován úplně na všechny. Ale bude to tomu hodně blízké. Už jen proto, že uzávěra se bude muset týkat Prahy a Středočeského kraje, kde má velká část firem včetně mezinárodních své centrály. Myslím, že bez další uzávěry to nepůjde.

Nedojde k ní i samovolně, bez nějakého oficiálního vyhlášení? Neboli lidé sami od sebe ze života vyřadí určitá odvětví nebo typy provozů?

Od určité úrovně šíření nákazy, a tu přesnou hranici nemáme definovanou, protože je částečně individuální, se lidé začnou řídit svými pocity a chránit se. To znamená, že přestanou chodit do práce, přestanou se sdružovat, omezí na minimum i nákupy a tak dále, aniž by vláda musela vyhlašovat nějaké oficiální uzavření ekonomiky.

Vy jste před pár dny na sociální sítě napsal: „Zahraj to znovu, Andreji.“ Neboli vyzval jste premiéra a vládu k tomu, aby k uzávěře sáhli. Měl podle vás přijít tento krok už dřív?

Podle mého názoru měl přijít už teď. Spíše již před týdnem, kdy jsem to psal. A to proto, že to jednou budeme muset stejně udělat a každý den váhání nás bude stát obrovské náklady a všechno bude mnohem obtížnější. Bude to nákladnější pro stát i pro jednotlivce.

Nic jiného nám nezbývá. První pokus jsme promarnili. Potřebujeme druhý pro dobudování kapacit trasování a testování, abychom nákazu zvládali držet na uzdě.

Vy jste před chvílí v rámci úvah zmínil cifru, že bude potřeba dalšího půl bilionu. Bude to stačit, nebo to bylo jenom číslo, které vám vytanulo na mysli?

Jen myšlenkové spojení s plánovaným schodkem, nic přesného. Byť původně si vláda dělala finanční polštář a možná ani nechtěla vše utratit. Teď to bude vydávat za úspěch, že neutratila všechno. Jak velkou sekeru bude třeba zatnout do budoucna, dnes nikdo nespočítá. A do toho všeho vláda tlačí zrušení daně z nabytí nemovitosti nebo zrušení superhrubé mzdy.

To by byl mimochodem obří zásah do státního rozpočtu. Ale mám pocit, že nikdo z těch, kteří se pod to podepsali, to nemyslí vážně. Že je to jen předvolební tahák, který už ostatně jednou vytáhli a pak z toho zase tiše vycouvali. Tehdy před dvěma a půl lety ovšem nemělo jít o tak razantní snížení sazby, takže by to nebyl takový zářez do příjmů rozpočtu. Ostatně jde o variantu, ke které se i dnes mohou vrátit, že to nakonec udělají tak, jak kdysi plánovali. Ale především je to něco, co dnes vůbec nemáme řešit, když je tu mnohem palčivější problém s koronavirem.

Nedávno Ivan Pilný, člen dobrovolného sdružení ekonomů KoroNERV, jehož se také účastníte, apeloval na poslance, aby přistoupili k sestavování rozpočtu odpovědně a nepropadli populistickým opatřením. Jde to ale dnes udělat, když je tolik neznámých kvůli scénáři brzda-plyn?

Zodpovědný rozpočet se dá plánovat vždycky. I deficitní a velmi deficitní rozpočet může být zodpovědný. Jde o to, jakým způsobem alokujete peníze. Na jedné straně se tu vážně diskutuje o zrušení superhrubé mzdy, což je díra 80 miliard korun, která zdánlivě nikomu nevadí. Na druhé straně se tu do nekonečna licituje o pár miliard korun, které by pomohly nejchudším nebo nejslabším a jsou prezentovány jako velká částka. Mluvím třeba o penězích na inkluzi ve školství. Přitom se v součtu u podobných opatření bavíme o deseti nebo 15 miliardách. Je to absurdní.

Pro ten nejbližší rozpočet bude jistě zásahem i podstatný růst nezaměstnanosti. Dá se již odhadnout, kdy přijde největší vlna propouštění?

Velice těžko. Nejdříve se čekal výraznější růst nezaměstnanosti od května nebo června. Pak s příchodem prázdnin, pak na konci prázdnin. A pořád žádný velký výkyv nepřišel. Stále máme ve srovnání se světem mizivou nezaměstnanost. Zásluhu na tom mají opatření, která jsme si za ten vysoký schodek koupili. A je teď otázkou, zda v nich budeme schopni pokračovat, nebo se již munice vystřílela.

Kromě toho je tu jedna zajímavá zkušenost z minulosti. Vidět to bylo při minulé krizi po roce 2008. Český trh práce je hodně lenivý. Velice pomalu reaguje na šoky, ať už negativní, nebo pozitivní. Je to pravý opak třeba Spojených států, kde s každým negativním šokem jde nezaměstnanost prudce nahoru a při každém zlepšení prudce dolů. A dynamika je u nás velmi pomalá i ve srovnání se západní Evropou.

U nás se vše roztahuje do mnohem delšího časového úseku. Takže až se bude jinde situace zlepšovat, u nás ještě stále budou dobíhat ta negativa. A oživení u nás uvidíme až mnohem později. Postupně proto směřujeme k na české poměry vysoké nezaměstnanosti. Ale není to výraznější hrozba nejbližších měsíců. Což možná také trošku ukolébává vládu a brzdí politická rozhodnutí ohledně opatření vůči koronakrizi.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené