Hlavní obsah

Uzavření ekonomiky přijde. I když ho vláda nevyhlásí plošně, říká expert

Foto: Shutterstock.com

Lidé se budou sami izolovat, aby neohrozili sebe nebo své blízké. A tím dojde k podstatnému uzavření ekonomiky, byť nebude oficiální, míní přední český ekonom.

Reklama

15. 9. 15:37

Největší dopady budou mít neviditelné náklady, které nás doběhnou až v budoucnu. Například ztráta vzdělanosti se bude počítat na stamiliardy, popisuje Daniel Münich.

Článek

Musíme udržet v chodu školy, prohlásil nejnověji epidemiolog Roman Prymula, který už připustil, že aktuálně čelíme druhé vlně koronavirové nákazy. Potřebujeme znovu aktivovat Ústřední krizový štáb, abychom předešli nouzovému stavu, burcuje v tiskové zprávě vládní ČSSD. Koaličního partnera, hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše, ovšem nepřesvědčila.

Hrozí nám izraelský scénář, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy jeden z nejuznávanějších českých ekonomických teoretiků Jakub Steiner, jenž působí na Curyšské univerzitě a na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy, který předpovídal nynější rychlé šíření viru už v červenci.

A odhady expertů se pohybují od dvou tisíc nových nakažených denně v nejbližších týdnech až po několik tisíc, pokud se vývoj nezmění.

Je tedy uzavření ekonomiky nevyhnutelné?

„Vláda to tak nebude chtít prezentovat, ale bez toho to nepůjde, byť se to třeba bude týkat jen části krajů. A každý den zdržení nese obrovské náklady pro ekonomiku i jednotlivce,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI a také člen již rozpuštěného ekonomického poradního sboru Ústředního krizového štábu.

Podle něj navíc dojde k „neoficiální“ uzávěře i bez přičinění vlády, protože se lidé budou chtít chránit sami.

Když vidíme aktuální čísla a také propočty, jak se to může vyvíjet dál, je jiná cesta než totální karanténa ekonomiky?

Je to tak trochu jako s druhou vlnou koronavirové nákazy. Mediálně jsme se bavili, zda tu je, nebo není. Až jednoho dne přišel epidemiolog Roman Prymula a řekl: Teď je to ona. Přitom ještě pár dní předtím říkal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, že ještě ne.

A podobné je to s tím, co jste nazval karanténa ekonomiky, já bych asi ten anglický výraz lockdown počeštil jako uzávěra nebo uzavření. Neboli, co přesně je tou plošnou uzávěrou ekonomiky? Když uzavřeme polovičku krajů a zbylé necháme fungovat v dnešním režimu, protože v nich situace není tak špatná, je to uzávěra nebo není? Vládní reprezentace určitě bude říkat, že to rozhodně plošná uzávěra není, protože jarní scénář byl aplikován úplně na všechny. Ale bude to tomu hodně blízké. Už jen proto, že částečná uzávěra se bude muset týkat Prahy a Středočeského kraje, kde má velká část firem včetně mezinárodních své centrály. A můj pocit je, že bez toho to zkrátka nepůjde.

Foto: Profimedia.cz

Nic jiného, než nějaká forma uzavření ekonomiky, nám nezbývá. První pokus jsme promarnili, říká Münich.

Nedojde k ní samovolně, bez nějakého oficiálního vyhlášení? Neboli lidé sami od sebe ze života vyřadí určitá odvětví nebo typy provozů?

Od určité úrovně šíření nákazy, a tu přesnou hranici nemáme definovanou, protože je částečně individuální, se lidé začnou řídit svými pocity a chránit se. To znamená, přestanou chodit do práce, přestanou se sdružovat, omezí na minimum i nákupy a tak dále, aniž by vláda musela vyhlašovat nějaké oficiální uzavření ekonomiky.

Dochází k tomu už teď. Lidé starší nebo ti, kteří jsou potenciálně zranitelnější v případě nákazy, se brání už teď. My ostatní si toho nevšímáme, ale více se drží doma, méně se sdružují, méně nakupují. My zatím vnímáme jen ty, kteří se moc nebrání a dál fungují, ale brzy to přejde i na ně. Budou se snažit svým chováním ochránit své blízké, ať už půjde o seniory, nebo nemocné příbuzné. V podstatě si postupně nařídíme jakousi, nechci říct karanténu, ta je pro nakažené…

Samovazbu…

I tak by se to dalo říct. Je to psychologická věc. Kdy k tomu dojde, bude záležet na tom, jak věrohodná, nebo naopak nevěrohodná budou prohlášení vlády. Když budou ve stylu „odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil“, tak to moc nepřispěje. A od toho se bude odvíjet mediální debata, která ovlivní to, jak moc se budou lidé bát. Což může přispět k tomu, že samovolná uzávěra přijde rychle.

Vy jste před pár dny na sociální sítě napsal: „Zahraj to znovu, Andreji.“ Neboli vyzval jste premiéra a vládu k tomu, aby k uzávěře sáhli. Měl podle vás přijít tento krok už dřív?

Podle mého názoru měl přijít už teď. Možná i ten minulý týden, kdy jsem to psal. A to proto, že to jednou budeme muset udělat, a každý den, kdy váháme, nás bude stát obrovské náklady a bude to všechno mnohem obtížnější. Bude to nákladnější pro stát i pro jednotlivce.

Nic jiného nám nezbývá. První pokus jsme promarnili. Potřebujeme druhý pokus pro dobudování kapacit trasování a testování, abychom nákazu zvládali držet v mezích.

Dnešní situace je v řadě věcí podobná prvnímu kolu boje s koronavirem z jara. Je tu ovšem základní odlišnost. Společnost už vládě tolik nevěří. Proto je i laxní v přístupu k obnovovaným nařízením, což snižuje jejich funkčnost.

Jak to vypadá s testováním, se podívejte v galerii.

Zmínil jste náklady. Předpokládám, že vyčíslit je v tuto chvíli je obtížné. Dá se ale říct, kde budou dopady nejcitelnější?

Nechám stranou zdravotní důsledky, případně ztráty na životech, protože to jsou věci, které se v principu nedají finančně jednoduše měřit, takže skončím u věcí ekonomických.

Některé věci se měří snadno a na nich se bude ukazovat, že třeba ten dopad nebyl tak silný. To je například okamžitý pokles hrubého domácího produktu.

Jenže je tu řada neviditelných nákladů, které si poneseme po desetiletí a ty jsou mnohem zásadnější. Zejména ztráty na vzdělání. Děti, žáci, mladí studenti byli při jarní vlně podrobeni něčemu, čemu říkáme distanční výuka. Jenže já mám zásadní pochyby, že u velké části žáků docházelo vůbec k nějakému vzdělávání.

A nyní se postupně dostáváme do stejné situace. Školy se po desítkách postupně částečně nebo zcela uzavírají a napůl fungují prezenčně, napůl distančně. Navíc v mnoha případech se musí soustředit víc na to, aby děti měly roušky, tam, kde je mají mít. Nepohybovaly se tam, kde nemají být. A výuka je až na nějaké třetí koleji.

V dlouhodobém horizontu to bude mít nedozírné důsledky. Nižší vzdělanost znamená význačné dopady pro ekonomiku. Sníží to výkon lidí, jejich produktivitu a tím HDP. Existují na to přibližné výpočty. Vychází se ze zkušeností s krátkodobějšími lockdowny například kvůli počasí nebo stávkám, což ale byly skutečně otázky několika týdnů. Když jsem to počítal pro tu jarní uzávěru dle metodiky Světové banky, tak v té nejhorší variantě byl dopad do budoucího hrubého domácího produktu propad o 500 miliard korun.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené