Hlavní obsah

Proč videorozhodčí neohlásil penaltu na hrdinu Anglie? Není to jeho práce, říká expert

Šéfinstruktor českých videorozhodčích Roman Hrubeš vysvětluje i to, proč mimo jiné nekopala Anglie penaltu proti Tunisku.Video: David Janeczek

 

Reklama

Na právě probíhajícím mistrovství světa ve fotbale poprvé v historii pomáhají rozhodovat také asistenti u videa. Fanoušci se ale diví, proč pánové od obrazovek neřeší všechny sporné momenty během utkání. Tady je vysvětlení.

Článek

Fotbalový expert britské veřejnoprávní televize BBC Gary Lineker si během zápasu Anglie s Tuniskem na svém twitterovém účtu postěžoval na systém videorozhodčích VAR.

Sedmapadesátiletého bývalého fotbalistu zřejmě rozzlobily souboje tuniských obránců s kapitánem Albionu Harrym Kanem, po kterých se nekopala penalta. Naopak ve prospěch Tuniska rozhodčí po komunikaci s videoasistentem a zhlédnutí záznamu penaltu nařídil.

Na důvody, proč asistent u videa nerozhoduje všechny sporné momenty, se Seznam zeptal šéfinstruktora českých videorozhodčích Romana Hrubeše.

„Videoasistent má v prvé řadě pomáhat rozhodčímu na hřišti. Jeho práce není hledat lepší rozhodnutí než to, jak situaci vyřešil rozhodčí přímo na hřišti,“ vysvětluje Hrubeš.

Podle sudího, který se v Česku nejvíce zasloužil o zavedení videa, je u projektu videorozhodčího pro fanoušky největší neznámou vytyčení kompetencí asistenta u videa.

„Musíme rozdělit momenty během zápasů na subjektivní a faktické. Současné nastavení projektu je takové, že videorozhodčí má za úkol zasahovat do hry jen tehdy, když dojde k jednoznačnému pochybení rozhodčího na hřišti,“ říká Hrubeš.

K takovému momentu došlo na probíhajícím mistrovství v zápase Švédska s Jižní Koreou, kdy rozhodčí Joel Aguilar ze Salvadoru přehlédl penaltový zákrok na Švéda Viktora Claessona.

Hra chvíli pokračovala, ale videoasistent hlavního rozhodčího upozornil a poté, co sudí zhlédl videozáznam u hřiště, nařídil penaltu ve prospěch Švédska.

„Může jít o odpískanou, či neodpískanou penaltu, ale také třeba o udělené přímé červené karty. To jsou ta jasná a faktická rozhodnutí,“ pokračuje Hrubeš. A k takovému momentu na turnaji také už došlo.

V zápase Srbska proti Kostarice senegalský sudí Malang Diedhiou prozkoumával zákrok srbského útočníka Aleksandara Prijoviče, který zasáhl protihráče rukou do obličeje, ale útočník řeckého PAOKu dostal za úder do obličeje pouze žlutou kartu.

„Naopak zákroky z takzvané šedé zóny jsou vždy na rozhodčím na hřišti. Pokud rozhodčí rozhodne situaci a je si jistý, tak videorozhodčí mu sice může říct svůj názor, ale nemá pravomoc, aby do toho utkání zasáhl a třeba i změnil verdikt,“ pokračuje Hrubeš. „Hlavním důvodem zmíněného postupu je ochrana rozhodčích na hřišti, kteří by mohli přijít o respekt u hráčů, trenérů a fanoušků,“ dodává.

A co jsou to vlastně zákroky z šedé zóny? Zjednodušeně se dá říct, že jedna polovina fanoušků je vidí jako jasnou penaltu a druhá zase jako čistý zákrok. Může ale jít také například o vzájemné držení během standardních situací.

„Videoasistent si neklade otázku, zda jde, či nejde o penaltu. Videoasistent se sám sebe musí ptát, zda rozhodčí na hřišti udělal, či neudělal fatální chybu,“ vysvětluje Hrubeš na závěr.

Reklama

Doporučované