Hlavní obsah

Proč zemi trápí sucho, i když prší? Česko je jako střecha a voda z něj stéká

28. 7. 2019

Ve třech z uplynulých šesti měsíců pršelo průměrně nebo nadprůměrně. Přesto téměř dvě třetiny Česka bojují se suchem. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Ani letos se Česko nevyhne boji se suchem. Na vině přitom není nedostatek srážek, ale neschopnost krajiny vodu zadržet, zdůrazňují odborníci.

Článek

Téměř dvě třetiny Česka bojují už teď s půdním suchem. A tropický konec července tomu rozhodně nepomůže. Méně vody je i ve většině tocích a pod normálem jsou i stavy podzemních vod.

Srážek přitom u nás napadne každý rok dostatek. I když jich v posledních letech oproti průměru ubylo. Nejdůležitější ale je, že se česká krajina dosud výrazněji neproměnila a funguje v podstatě jako střecha, ze které voda pouze stéká. Projekt InterSucho například upozorňuje, že voda v hlubší vrstvě půdy do jednoho metru se v řadě míst doplnila jen v jedné z posledních tří sezón.

„Žádný katastrofický scénář nepočítá s tím, že by nad Českou republikou přestalo pršet. Stále je to tak, že na naše území ročně napadne asi 55 miliard kubíků vody, což je asi třicetinásobné množství toho, co spotřebujeme jak na pitné účely, tak v zemědělství a průmyslu,“ říká agrární analytik Petr Havel.

Nejhorší je aktuálně situace v nížinách ve středních, severních a východních Čechách a na severní Moravě. Na Vysočině zase chybí od roku 2015 dokonce tři čtvrtiny ročních srážek. Kraj proto tento týden vyzval obyvatele a podnikatele, aby s vodou šetřili.

České domácnosti ale patří v hospodaření s vodou k jedněm z nejšetrnějších v Evropě. Průměrně spotřebují zhruba 90 litrů denně. Na Vysočině se vytočí dokonce jen 81 litrů.

Lépe na tom jsou z evropských zemí jen Estonci, Malťané a Slováci. Sousední Němci spotřebují 122 litrů, Portugalci 204 a Italové dokonce 245 litrů denně. Vychází to z dat vodohospodářů EurEau, která představil odborník ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Filip Wanner.

„Recepty směřující k tomu, aby občané šetřili s vodou, mají svůj určitý smysl, ale nejsou podstatou věci. Co Česko skutečně potřebuje, je zadržet vodu v krajině,“ dodává Havel.

A to se Česku stále nedaří. Pokud už tolik potřebné srážky přijdou, voda se nevsákne a z krajiny pouze odteče.

„Za posledních 50 nebo 60 let se změnilo rozložení srážek z celého roku do krátkých časových úseků, zejména na jaře. Pokud chceme zadržovat vodu v krajině, bojujeme tak s deseti až dvaceti dešti ročně,“ vypočítává hydrolog Petr Máca z České zemědělské univerzity, co Česku musí stačit na doplnění zásob vody během roku.

To je velký úkol především pro zemědělce, kteří se na podobě krajiny podílí zcela zásadně. Jak ale upozorňuje Havel, zemědělská výroba v Česku je stále orientovaná hlavně na výnos.

„Zásady dobrého zemědělského a enviromentálního stavu půdy jsou velmi formální a splňuje je prakticky každý a krajině to nepomůže,“ komentuje Havel standardy, na základě jejichž plnění má zemědělec nárok na dotace.

Ověřené způsoby šetrného, jednoduchého a zároveň levného hospodaření přitom existují.

„Český člověk si celou řadu věcí zjednodušuje, využívá těch tradičních způsobů. Je pštros, nechce vidět to, co všude v okolních zemích běží,“ popisuje přístup většiny českých zemědělců pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Nejde přitom o jedno opatření. Podle Vopravila se musí kompletně změnit způsob chování k půdě – nepodnikat na nekonečných lánech, střídat plodiny a bránit erozi – třeba využíváním meziplodin.

„Pokud srovnáme konvenční hospodaření s půdoochranným, tak se ztráta půdy snížila o více jak 90 procent, a co se týče odtoku vody, tak je většinou snížen o více než polovinu,“ přibližuje konkrétní výsledky změn Vopravil.

Ten přitom nepředpokládá, že by se v důsledku sucha do budoucna zásadně proměnilo složení plodin na českých polích. I když třeba čirok, který není tolik náročný na vodu, může částečně nahradit krmnou kukuřici. Zemědělci ale budou muset počítat s tím, že se sušší roky stanou pravidlem.

„Nedá se očekávat, že by se úplně změnila skladba plodin, už z hlediska výkupu a využití v praxi. Spíš jde o to, umět plodiny pěstovat v nových podmínkách. To znamená využívat technologie, které udrží vodu, a tím pádem plodina odolá i v období většího sucha,“ dodává Vopravil.

Doporučujeme

Další zprávy