Hlavní obsah

Že vám vodovod a studnu nemohou vzít? Sucho už pomalu mění i Ústavu. Experti se některých návrhů děsí

22. 7. 2019
Foto: Profimedia.cz

Vážně je ta studna vaše?

Ve Sněmovně jsou hned tři návrhy, jak ústavně zajistit ochranu vody. Jeden z nich sepsali komunisté.

Článek

Prázdné studny a vysychající půda otevřely v éře suchých let diskuzi, která může mít netušené důsledky. Politici se totiž kvůli obavám, že se situace bude zhoršovat, chystají chránit vodu Ústavou.

Ve Sněmovně leží s tímto deklarovaným cílem hned tři ústavní novely, jednu z nich – z dílny lidovců – bude v pondělí projednávat vláda.

Podle ústavních právníků, které Seznam požádal o zhodnocení novel, je na místě obezřetnost. Jde o to, že se místo toho, aby se k ochraně zdrojů využily stávající zákony, hned sahá do Ústavy, aniž by tyto kroky doprovázela větší odborná debata.

Upozorňují také, že minimálně dva z předložených návrhů mohou v důsledku otevřít cestu k vyvlastňování majetku.

Čtěte, co přináší sucho v Česku:

Největší kontroverze budí novela navržená komunisty – nejen kvůli navrhovanému obsahu, ale také proto, že díky politickému rozložení sil, kdy na hlasech komunistů závisí osud vlády, má paradoxně největší šanci hlasováním ve Sněmovně projít.

Píše se v ní mimo jiné, že „voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky”. Ta je má chránit a zvelebovat ve prospěch svých občanů a následujících generací.

„Znamená to, že každý pozemek na území České republiky by přijetím tohoto zákona byl zestátněn a byl by vlastnictvím České republiky,” upozorňuje však ústavní právník Jan Kudrna, který se vztahu životního prostředí a Ústavy věnuje.

„Plynou z toho pro stát určité povinnosti, jako náhrada škody,” připomíná k tomu Jan Kysela – ústavní právník, který se už na jaře účastnil kulatého stolu, jenž na toto téma organizovalo Ministerstvo zemědělství.

Z komunistického návrhu toho podle něho pro ochranu vody příliš neplyne, zato však spatřuje riziko v nejasných termínech, které komunisté volí a jejichž význam se může v čase měnit.

Například určení toho, co je přírodní zdroj. „Kdyby někdo řekl, že přírodním zdrojem je půda a že nesmí být ve vlastnictví nikoho jiného než České republiky, je to zcela absurdní, protože to je masivní vyvlastňování,” říká Jan Kysela.

Z návrhu komunistů:

Ústava České republiky, článek 7:

(1) Voda, jako i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.

Předseda komunistické strany Vojtěch Filip takový výklad odmítá.

„Znamená to, že přírodní zdroje budou mít sílu ústavní ochrany,” řekl Seznamu Vojtěch Filip. „Muselo by se s nimi nakládat tak, aby byly trvale udržitelné,” vysvětluje.

Podle očekávání Filip říká, že na vyvlastňování komunisté nemysleli. Jejich novela by ale prý mohla otevřít cestu k tomu, že stát, kraje nebo obce by mohly zřizovat podniky, které by mohly převzít správu přírodních zdrojů (tedy i vodních), pokud by se nimi nenakládalo podle pravidel.

„Potom by se případně vykupovaly akciové podíly firem, které se nezachovaly způsobem odpovídajícím modernímu hospodaření jednadvacátého století,” říká Filip.

Na přesném znění novely tak, jak ji sama navrhla, však strana podle Filipa nebazíruje. Komunisté prý jsou připraveni diskutovat ve Sněmovně o kompromisu – nicméně ten musí obsahovat to, že stát bude mít na přírodní zdroje zásadní vliv.

Návrh komunistů původně smetla vláda ze stolu, avšak minulý týden se komunisté s hnutím ANO dohodli, že by Babišovi poslanci novelu měli pustit přes první čtení ve Sněmovně a poslat ji do sněmovních výborů.

Čtěte o suchu v Česku:

Na úskalí komunistické novely upozorňuji i tvůrci opozičních návrhů.

„Je to znárodnění. Je to zákon, za který by se nemuseli stydět ani zákonodárci z roku 1949,” řekl Seznamu místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík, který je garantem lidoveckého návrhu.

Jak se politici hnutí ANO k návrhu komunistů zatím staví, lze vyčíst z reakce předsedy jejich poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka.

Na otázku Seznamu, zda bude ANO chtít komunisty přesvědčit, aby svůj návrh v některých pasážích přeformulovali, napsal předseda poslanců za ANO Jaroslav Faltýnek: „Neznám přesně znění zákona, až to bude na stole, budeme se tom bavit.”

Na zaslaný odkaz se sněmovním tiskem obsahujícím návrh komunistů pak už neodpověděl.

Čtěte, jak se mění klima v Česku:

Kriticky se vůči komunistické novele vymezují také zástupci hnutí Starostů, avšak podle ústavních expertů i jejich návrh cestu k vyvlastnění otevírá – i když v menší míře.

Jako problematickou vidí v jejich návrhu větu: „Zásobování pitnou vodou zajišťují obce na neziskovém základě.”

V současnosti vodovodní řady vlastní mnoho soukromých společností, avšak poslankyně STAN Jana Krutáková výhradu znalců odbývá argumentem, že většina vodohospodářské infrastruktury je ve veřejném vlastnictví obcí, měst a státu.

„Vodohospodářské společnosti si ji od nich pronajímají a provozují ji. Je pravdou, že zbytek bude potřeba zákonným způsobem vyřešit,” uvedla poslankyně Krutáková.

Z návrhu STAN:

Listiná základních práv a svobod, článek 31:

(1) Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

(2) Každý má právo na pitnou vodu.

(3) Vodní zdroje jsou statkem veřejného užívání a jsou ve správě státu.

(4) Zdroje pitné vody mají být využity prioritně a udržitelným způsobem k zásobování pitnou vodou ke spotřebě.

(5) Zásobování pitnou vodou zajišťují obce na neziskovém základě.

Na druhou stranu návrh hnutí STAN obsahuje i odstavec, který právníci velmi oceňují.

„Zavádí individuální právo na přístup k pitné vodě. To si myslím, že je myšlenka mimořádně zajímavá,” uvedl Jan Kudrna.

Co takové právo znamená? Že v době, kdy zemi ohrožuje sucho, by každý občan měl mít uzákoněné právo na dostatečné množství vody – k pití či k hygieně.

Tato myšlenka má podporu například i u lidovců, kteří jinak rovněž upozorňují, že vedle dobrého nápadu, jenž by neměli problém podpořit, se STAN pouští na tenký led zestátňování vodovodní infrastruktury.

Čtěte o suchu v Česku:

Třetí – lidovecký – návrh na ochranu vody pak ústavní odborníci a předkladatelé konkurenčních novel označují za spíše symbolický.

Změna navrhovaná KDU-ČSL má pouze pět slov – do odstavce, ve kterém se píše, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství, vložili formulaci „zejména vodních zdrojů a půdy”.

„Je to jen podtržení toho, co stejně všichni víme,” uvedl ústavní právník Kudrna. „Není tam ani naznačeno, že půdní zdroje by za určitých okolností mohly mít při své ochraně přednost před podnikáním,” dodal. „Z toho neplyne vůbec nic, je to čistě symbolická úprava,” myslí si shodně Kysela.

Podle místopředsedy KDU-ČSL Petra Hladíka, který má novelu na starosti, volili lidovci tuto formu záměrně. „Podle nás by se s Ústavou mělo nakládat opatrně a úpravy by měly být drobného charakteru,” řekl Seznamu.

Vážnost má podle něho návrhu dodat předpoklad, že z Ústavy se odvíjí běžná legislativa a tak i deklarativní forma může pomoci. „Právě tím zdůrazněním. V případě vzniku dalších zákonů by měli zákonodárci na to brát zřetel,” dodal.

Třemi poslaneckými zákony politický „boj o vodu” nekončí. Ministerstvo zemědělství chystá vlastní právní úpravu na ochranu vody a přírodních zdrojů. Na rozdíl od poslanců však nemá zatím jasno, jakým směrem se dát.

„Spolupracujeme s Právnickou fakultou UK na analýze problematiky, která by měla předcházet každé takovéto iniciativě novelizovat ústavní pořádek,” uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Hotovo by mělo být do konce září.

Doporučujeme

Další zprávy