Hlavní obsah

Projídáte budoucnost a jste populisté, vzkazují pojišťovny vládě

Rozhovor s generálním ředitelem Kooperativy Martinem Divišem o zdanění technických rezerv pojišťoven. (Video: Petr Novotný, Seznam Zprávy)

 

Reklama

16. 8. 2019 12:00

Česká asociace pojišťoven se pokouší zabránit dalšímu z řady pokusů, kterými chce vláda napustit miliardy navíc do státního rozpočtu.

Článek

Obvykle jsou bankéři a představitelé pojišťoven velmi zdrženliví a umírnění, pokud jde o výroky vůči vládě. Diplomacie jde ale stranou, když před nimi použijete výraz sektorová daň.

Další z vládních nápadů, kudy dodat do státního rozpočtu miliardy korun navíc, přiměl tuzemské pojišťovny k nebývalé ofenzívě.

„Vláda si velmi populisticky řekla, kam si má pro peníze sáhnout, kde to nejméně bolí, aby splnila sliby voličům,“ komentuje generální ředitel Kooperativy Martin Diviš návrh zákona upravujícího zdanění takzvaných technických rezerv pojišťoven.

Je to – zjednodušeně řečeno – verze sektorové daně pro pojišťovny. Zatímco bankám se podařilo domluvit s premiérem Andrejem Babišem přeměnu této daně v národní rozvojový fond, do něhož by měly banky dobrovolně přispívat už v příštím roce, pro pojišťovny se ve Sněmovně chystá nezvyklé zdanění peněz, které mají připraveny pro sebe i své klienty, až nastanou velké pojistné události.

„Pokud navíc zdaníme takzvané technické rezervy, jak se o tom uvažuje, půjde o osm až deset miliard korun. Nepůjde o zdanění zisků, ale zeslabí se finanční zdraví pojišťoven,“ tvrdí v rozhovoru pro Seznam Diviš, současně také prezident České asociace pojišťoven.

Už v červenci napsala asociace otevřený dopis poslancům parlamentu, který návrh zdanit dodatečně pojišťovny schválil v prvním čtení v rámci daňového balíčku ministryně financí Aleny Schillerové. „Projídání budoucnosti. Dopady na klienty a na rezervy vytvořené na jejich životní pojištění a pro případ velkých pojistných událostí. Odliv kapitálu z České republiky. To je jen zlomek problémů, které může přinést schválení návrhu zákona,“ píše se v dopise zaslaném do Sněmovny.

Pojištovny varují zejména před nesystémovostí této sektorové daně, která dopadne především na jejich klienty.

S nápadem zavést sektorovou daň na finanční sektor původně přišla sociální demokracie, koaliční partner premiéra Andreje Babiše. Sám Babiš poté vstoupil do jednání s bankami a modifikoval návrh na národní fond, z něhož by se měly financovat vládní investice (například stavba silnic, škol a další).

Zakladateli národního rozvojového fondu mají být čtyři největší tuzemské banky: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. Zpočátku se počítá, že by do něj přispěly šesti miliardami korun.

Babišův investiční plán zahrnoval původně zhruba 17 tisíc projektů v součtu za 3,5 bilionu korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované