Hlavní obsah

Pronájem skladu vlastní nemocnici vydělal Arenbergerovi přes milion ročně

Foto: vláda.cz

Petr Arenberger se po odchodu z ministerské funkce vrátil na ředitelský post ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Reklama

14. 6. 6:00

Areál ve středočeské vesnici Netřeba koupil Petr Arenberger v roce 2010 za necelé tři miliony korun. Jenom z nájemného od vinohradské nemocnice dostal dohromady skoro 8 milionů.

Článek

Petr Arenberger skončil ve funkci ministra zdravotnictví už po 48 dnech. Jedním z vícero důvodů bylo odhalení Seznam Zpráv a TV Seznam, že léta pronajímá svůj objekt vinohradské fakultní nemocnici, kde přitom byl a nyní opět je ředitelem.

Nemocnice od roku 2013 platí svému řediteli Arenbergerovi za pronájem skladů v obci Netřeba na Mělnicku, kde ukládá zdravotnickou dokumentaci.

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Když se v dubnu Petr Arenberger stal ministrem, snížil nájemné na symbolickou korunu, avšak po nedávném návratu na ředitelský post nejspíš znovu dostává za pronájem každý měsíc přes sto tisíc korun.

Seznam Zprávy se vinohradské nemocnice na aktuální podmínky smlouvy dotázaly, vedení nemocnice však na otázky k archivu odmítlo odpovídat. Zdůvodnilo to kontrolou Ministerstva financí, které právě nájemní smlouvu mezi Arenbergerem a nemocnicí prověřuje.

„Vzhledem k probíhající kontrole ministerstva se nebudeme až do jejího ukončení ve věci archivu nijak vyjadřovat,“ uvedla mluvčí vinohradské nemocnice Tereza Romanová, proč nechce sdělit, zda se nájemné u ředitele Arenbergera v Netřebi vrátilo ze symbolické koruny na dřívější úroveň.

Redakce Seznam Zpráv a TV Seznam získaly kopii nájemní smlouvy na prostory v Netřebi, jejích dodatků a další dokumenty, které upřesňují, za jakých podmínek ředitel Vinohrad k nemovitosti přišel a kolik na jejím pronájmu vydělal.

Podle těchto dokumentů Petr Arenberger od své nemocnice získal za uplynulých osm let ve formě nájemného zhruba 7,8 milionu korun.

Po celou dobu ředitel nechal jednotkovou cenu měsíčního nájemného na původní úrovni 79,16 koruny na metr čtvereční. Celková pronajímaná plocha se však postupem času téměř zdvojnásobila. Ve výsledku pak Petru Arenbergerovi šlo také více peněz.

Zatímco na začátku dostával každý měsíc od nemocnice zhruba 58 tisíc korun, v posledních dvou a půl letech to bylo 107 tisíc. Jen za loňský rok si tak přišel na téměř 1,3 milionu korun bez DPH. Nemocnice také řediteli Arenbergerovi hradí spotřebovanou energii a další služby.

Foto: Archiv, Seznam Zprávy

Přehled faktur z posledních dvou let, které vinohradská nemocnice zaplatila Petru Arenbergerovi ve spojitosti s pronájmem.

Arenberger v minulosti podmínky nájmu ve své nemovitosti hájil. Označil je za výhodné a zdůraznil, že do budovy v areálu bývalého statku musel předtím investovat.

„Pro Fakultní nemocnici Královské Vinohrady je tato nabídka objektivně přínosná, tak si myslím, že určitě se nejedná o nějaký etický problém, protože prostě nemocnice z toho profituje určitě víc než pronajímatel,“ řekl Arenberger ještě jako ministr 14. května po jednání vlády.

Z informací shromážděných redakcí nicméně vyplývá, že příjmy z nájemného od nemocnice už trojnásobně překročily cenu, za kterou lékař pořídil celý areál. A i díky tomuto pravidelnému přísunu peněz mohl hradit jeho pokračující rekonstrukci a rozšiřovat prostory k pronájmu (kromě archivu) i dalším uživatelům.

Foto: Obec Úžice, Seznam Zprávy

Budova bývalého špýcharu v obci Netřeba ve stavu z roku 2009.

Nákup od státu

Na Mělnicku, konkrétně mezi Kralupy nad Vltavou a Neratovicemi, vlastní Petr Arenberger desítky nemovitostí. Hlavně pole a vesnické domy. Základ tohoto majetku zdědil, další nemovitosti sám přikupoval.

To byl i případ bývalého statku v Netřebě, vesnici s asi stovkou obyvatel. Areál o rozloze téměř 12 tisíc metrů čtverečních koupil Petr Arenberger koncem roku 2010 od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Na něj statek předtím připadl po smrti restituentky bez dědiců a dermatolog vyhrál výběrové řízení s nabídkou bezmála 2,8 milionu korun.

Relativně nízká cena zřejmě odrážela špatný stav areálu. „Celý objekt je bez dlouhodobé údržby značně zchátralý s opadanými omítkami a děravými střechami,“ uvedl ÚZSVM v oznámení o vyhlášení veřejného řízení na prodej nemovitosti v říjnu 2010.

I když byla usedlost zaostalá, její poloha z ní dělala atraktivní investici. Z Netřeby do Prahy lze autem dojet za méně než půlhodinu, většinu cesty po ústecké dálnici.

Po nákupu areálu se Petr Arenberger pustil do jeho rekonstrukce. Podle lidí ze vsi nechal mezi prvními opravit právě objekt bývalého špýcharu, tedy skladu obilí, který začala od března 2013 využívat vinohradská nemocnice.

Foto: Tomáš Pergler, Seznam Zprávy

Současný stav areálu v obci Netřeba. Vpravo je budova bývalého špýcharu, kterou Petr Arenberger pronajímá nemocnici.

Skladování na půdě

V době uzavírání nájemní smlouvy s vinohradskou nemocnicí byl Petr Arenberger v tomto zdravotnickém zařízení náměstkem a také přednostou její dermatovenerologické kliniky.

Předběžná dohoda o tom, že si nemocnice pronajme prostory právě od svého náměstka, však padla už dříve, v roce 2012.

Aby se v budově mohly skladovat spisy, musel stavební úřad v nedalekých Kralupech nad Vltavou předtím schválit změnu jejího užití na „nebytový objekt se skladovými prostory“.

Otázkou však je, jak velká část z pronajímaných prostor byla opravdu zkolaudována pro ukládání spisů.

Podle informací Seznam Zpráv byla za tímto účelem schválena plocha necelých 280 metrů čtverečních.

To potvrzují i požární směrnice ke stavbě z prosince 2012, které byly přiloženy k nájemní smlouvě. Podle nich se budova bývalého špýcharu členila na tři tzv. požární úseky – „zázemí pro příležitostné zaměstnance“ s rozlohou 89 čtverečních metrů, „skladové prostory“ o velikosti 279 metrů čtverečních a „půda“ s rozlohou 487 metrů čtverečních.

Podle nájemní smlouvy si ovšem nemocnice v roce 2013 pronajala ke skladování písemností 734 metrů čtverečních. Kromě celého přízemí se čtyřmi sklady, šatnou, umývárnou a dvěma kancelářemi to byly také prostory v prvním a druhém podkroví označované jako první a druhá půda.

Od listopadu 2014 si pak pronajala dalších 311 metrů čtverečních, a to na druhém poschodí.

V původním rozhodnutí stavebního úřadu se přitom konstatuje, že „půdní prostor je bez využití“.

Závěrem roku 2018 se pak nemocniční archiv rozšířil i do protilehlé budovy a pronajímaná plocha se rozšířila o dalších 312 metrů.

Už v době, kdy Arenberger působil v ministerské funkci, se ho Seznam Zprávy ptaly, zda všechny prostory, které nemocnici pronajímal, byly k tomuto účelu zkolaudovány. Petr Arenberger však tuto záležitost nevysvětlil.

Posudky jako alibi

Když Petr Arenberger na podzim 2019 nastoupil na Vinohradech na ředitelský post, rozhodl se „pojistit“, že si nenechává od vlastní nemocnice platit příliš. Nemocnice si zadala dva externí posudky na výšku nájemného, a to od uzavření smlouvy v roce 2013.

První posudek vypracovala společnost Grant Thornton Vaulations, druhý firma IRA. Oba došly k závěru, že cena účtovaná Arenbergerem je nižší, než by nemocnice platila jinde.

Peníze z nájmu od nemocnice mohly dermatologovi pomoci při financování oprav dalších částí areálu. Ty se většinou rekonstruovaly až po bývalém špýcharu a jeho pronájmu nemocnici.

Údaje z živnostenského rejstříku vypovídají, že další části areálu se začaly využívat až několik let po pronájmu budovy nemocnici. Například provozovna e-shopu, který spadá pod pražskou firmu Rádio Plus, se na příslušné adrese v Netřebě datuje od června 2015.

Pro posouzení toho, do jaké míry byla nájemní smlouva pro ředitele nemocnice výhodná, je však třeba znát náklady spojené s rekonstrukcí areálu. Ani tuto informaci však Petr Arenberger neposkytl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované