Hlavní obsah

Místo prázdnin škola. Třetina rodičů by to podpořila

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

13. 5. 15:45

Podle průzkumu společnosti Nielsen Admosphere se většina rodičů domnívá, že se toho jejich děti naučily distančně méně než prezenčně. Část z nich by také chtěla, aby školní docházka byla povinná ještě v červenci.

Článek

Rodiče často vnímají dopady koronavirových opatření a výuky negativně, jak ukazuje průzkum Nielsen Admosphere.

Většina rodičů (67 %) v průzkumu uvedla, že jsou spokojeni s podobou distanční výuky v rámci školy, kam jejich dítě dochází. Zároveň si však většina z nich (65 %) myslí, že se toho žáci naučili méně než při běžné prezenční výuce. Distanční výuka také podle nich dětem vyhovovala méně než prezenční, myslí si to zhruba 54 procent.

Největšími problémy byla podle respondentů například nízká soustředěnost dítěte na výuku, nedostatečná motivace, ale také špatné internetové pokrytí.

Více než třetina rodičů (36 %) by vítala řešení v podobě prodloužení školního roku až do období letních prázdnin. Konkrétně by jim nejvíce vyhovovalo, kdyby děti chodily do školy o 4 týdny déle.

Anketa

Pomohlo by dětem, kdyby do školy chodily i v červenci?
Ano
31,7 %
Ne
68,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 12829 čtenářů.

Zbylých 64 % se mimořádné prodloužení povinné školní docházky nezamlouvá. Narušilo by podle nich plánované aktivity na léto, jako jsou například letní tábory. Také si myslí, že by děti měly v této době trávit více času venku a sportovat.

Drtivá většina rodičů (75 %) by také byla pro to, aby učitelé věnovali celé září opakování a dohánění neprobrané látky. Myšlenka doplnění neprobraného učiva během září se nelíbila jen 11 %.

„Ministerstvo školství školy vyzývá a bude opakovaně vyzývat i v metodických pokynech před startem nového školního roku, aby školy věnovaly první týdny k doplnění chybějícího učiva a opakování,“ uvedla k zářijovému fungování škol mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Foto: Nielsen Admosphere

Nejvíce rodičů by bylo pro prodloužení školního roku o 4 týdny.

„Zajímalo by mě, jaký je důvod pro návrh zkrácení prázdnin. Jestli rodiče mají pocit, že jejich děti učivo dostatečně neprobraly – je to podle mě celé dost založené na pocitech,“ míní předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

„Neříkám, že by mělo být dohánění výuky špatné, ale rozhodně by nemělo být plošně pro všechny děti. Museli bychom identifikovat ty děti, které to potřebují. Určitě by to nemělo vypadat tak, že by měly výuku uvnitř čtyři hodiny denně – češtiny, matematiky, cizího jazyka a pak třeba další češtiny. Otázka je, jestli bychom to uměli udělat nějakou hravější formou venku,“ dodává Mazancová.

Podle ní by také pouze v ojedinělých případech mohlo být možné řešit nedostatky opakováním ročníku: „Pokud by to škola dobře uchopila, pak by se tak v konkrétních případech dalo dětem pomoci a dalo by se to určitě provést nějakým nestigmatizujícím způsobem.“

Rodiče však vnímají i pozitivní přínos distanční výuky v podobě lepší zdatnosti dítěte při práci s digitálními technologiemi nebo taky větší míry samostatnosti. Naopak jako nejzávažnější negativní důsledek uvádějí chybějící sociální kontakt, shodlo se na tom 75 % dotazovaných.

Podle průzkumu jsou také skeptičtí, co se týče dalšího vzdělávání dětí. Víc než polovina (64 %) si myslí, že distanční výuka bude mít na další vzdělávání do budoucna negativní dopad. Z toho čtyři pětiny se domnívají, že tyto dopady budou dlouhodobé.

Ministerstvo školství zároveň už v dubnu avizovalo, že vyčlení 250 milionů korun na podporu cíleného doučování žáků tam, kde bude potřeba. Dalších 100 milionů pak půjde na realizaci letních kempů, kde by na dobrovolné bázi žáci doháněli potřebné učivo.

Výzkumu se účastnilo celkem 1 011 respondentů z řad rodičů děti od 6 do 19 let. Průzkum kromě výše zmíněných závěrů ukázal, že drtivá většina rodičů přišla nějakým způsobem do kontaktu s distanční výukou. Pouhá 3 % z nich uvedla, že s online vyučováním nemá žádné zkušenosti. Nejvíce se během distanční výuky aktivizovali rodiče dětí na prvním stupni ZŠ (77 %), naopak nejméně to byli rodiče středoškoláků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované