Hlavní obsah

První měsíc mají Britové za sebou. Co jim přinesla pobrexitová realita?

Foto: Profimedia.cz

První měsíc od brexitu znamenal pro spoustu dopravců a firem výpadky a zpoždění dodávek zboží nejrůznějšího charakteru, a to oběma směry – do i z Británie. To vyústilo mimo jiné v poloprázdné regály v britských supermarketech.

Reklama

31. 1. 16:52

Papírování, zpožděné dodávky zboží i vyostření diplomatických vztahů. Britové za sebou mají první měsíc od finálního rozvázání vazeb na Evropskou unii.

Článek

Do nové fáze svých dějin vstoupilo Spojené království v náročném období. Kromě změn, které konečné rozvázání vazeb s Evropskou unií přineslo, se Británie podobně jako zbytek světa potýká s koronavirovou pandemií. V evropském prostředí Britové evidují nejvíce obětí covidu-19.

Změny s brexitem spojené tak britská veřejnost možná momentálně nestaví mezi své priority. „Myslím si, že brexit je něco, co většina Britů už z hlavy vypustila. I s ohledem na to, že teď mají větší každodenní starosti, s nimiž se musí vypořádávat. Tedy covid-19, koronavirová opatření i boj o vakcíny. V tomto ohledu se brexit dostává na druhou kolej, přinejmenším ve vnímání veřejnosti,“ okomentoval pro Seznam Zprávy Kryštof Kruliš, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky a předseda správní rady Spotřebitelského fóra.

„Jablko sváru“ ve vztahu k EU

Ačkoliv se Britové potýkají s jinými, v každodenním životě naléhavějšími problémy, rozvod s evropským blokem do chodu Spojeného království zasáhl. A to významně. Podle agentury Reuters se jedná o nejvýznamnější změnu v britském obchodu od doby, kdy Británie do EU vstoupila. Tedy za posledních 48 let.

Nové hranice si ale musí Britové nastavit i na politickém hřišti, a to zejména ve vztahu k Evropské unii. Před zhruba týdnem a půl upřela Británie diplomatický status velvyslancům evropského bloku se vzkazem, že „EU není stát“. Brusel podle britského deníku The Guardian opáčil s varováním, že takový krok by mohl „otrávit diplomatické vztahy v dalších letech“.

Do toho se v posledních dnech řešil i boj o koronavirovou vakcínu od britsko-švédského výrobce AstraZeneca. „To je typická ukázka toho, že ty ekonomiky byly několik dekád integrované a že firmy využívaly přechodů přes hranice. A proto existují britsko-švédské farmaceutické firmy. Dosud to bylo něco přirozeného. Teď přišla EU se sjednocením nákupu vakcín, ale Británie už nebyla členem Unie a vypadla z toho. Poptávka je velká a nutně to muselo způsobit problémy,“ shrnul odborník Kruliš.

Právě půtky kvůli očkovací látce mohou mezi evropským blokem a Británií působit jako „jablko sváru“. „Dá se říci, že po té diplomatické stránce se vlastně ještě drží na uzdě,“ uvedl analytik AMO.

Neřeší cla, ale překážek je plno

Britové za sebou teď mají měsíc, během něhož se snažili na nový režim postupně adaptovat. Nevyšlapané cesty zatím vedou k mnoha překážkám. Britský premiér Boris Johnson, který Británii z EU vyvedl, to označil ve čtvrtek jako „problémy s přezubováním“, tedy že jde o novou věc, která se musí teprve usadit.

S odchodem z evropského bloku ztratili Britové přístup do unijního jednotného trhu. Brexitoví vyjednavači loni na poslední chvíli, tedy týden před koncem roku a též i přechodného období, dohodli mezi EU a Británií zónu volného obchodu. Odpadla tedy hrozící bariéra cel a tarifů, která by s výměnou zboží oběma směry drasticky zahýbala.

Foto: Profimedia.cz

Kolony nákladních vozů směřujících do Evropy v doverském přístavu.

To, že firmy obchodující s EU (a naopak) nemusí řešit samotná cla, ale neznamená, že do hry nevstoupily celní kontroly a byrokracie. Volný pohyb zboží se proto týká pouze produktů, které splňují takzvaná pravidla původu. Tedy že byly vyrobeny převážně v Evropské unii nebo Británii. Problémy nastávají v momentě, kdy je zboží sestaveno ze součástek z jiného regionu.

První měsíc od brexitu znamenal pro spoustu dopravců a firem výpadky a zpoždění dodávek zboží nejrůznějšího charakteru, a to oběma směry – do i z Británie. Problémy zaznamenali například britští rybáři. Kvůli byrokracii spojené s novými pravidly se export mořských plodů, u nichž obzvlášť záleží na čerstvosti, prodloužil i prodražil.

Protože neobchodují v rámci jednotného trhu, bojují rybáři v přístavech s papírováním, které se týká třeba zdravotní nezávadnosti nebo původu jejich zboží. A to může trvat i několik dní. „Všechna ta administrativa vede k tomu, že zákazník na kontinentu už nemusí rybu považovat za čerstvou. U tohoto zboží hrají dny velkou roli,“ uvedl Kruliš.

Proti důsledkům pobrexitových změn, jež pro ně znamenají menší výdělek, protestovali – zejména skotští – vývozci čerstvého zboží před necelými dvěma týdny v Londýně. Podle veřejnoprávní BBC se předseda britského kabinetu zavázal, že podnikatelům, jimž byrokracie zasáhla do podnikání, poskytne vláda finanční kompenzace. Celkem pro tyto účely vyhradí 23 milionů liber, v přepočtu více než 675 milionů korun.

Produkty s krátkou trvanlivostí obecně byrokatické překážky podle Kruliše zasáhnou nejdříve. „U jiného zboží se to ani do budoucna nemusí tolik projevit, záleží spíš na tom, jak si to firmy samy vyhodnotí. Jestli se jim obchod se ztíženou administrativou vyplatí,“ doplnil analytik.

Některé oblasti britského obchodu brexit ještě naplno nepocítily. „Existují různé přechodné instrumenty, které pozvolna nastupují do praxe. Například fyzické celní kontroly zavedli Britové pouze na zboží, které může způsobit škodu na zdraví, tedy například na potraviny,“ popsal Kruliš.

„Co se týče oděvů a elektroniky, panuje v zásadě jistota, že nějaký celník nepřijde s tím, že chce zboží přepočítat nebo překontrolovat,“ uvedl Kruliš s tím, že britská vláda zavedla pozvolný nástup fyzických celních kontrol až na období prvního půl roku po opuštění vnitřního trhu EU. Zjednodušený režim platí v současné době i pro supermarkety v Severním Irsku.

Foto: Profimedia.cz

Supermarkety napříč Spojeným královstvím řeší opoždění dodávek potravin – například ovoce či masa. A to právě kvůli novým obchodním pravidlům.

Rozvod s evropským blokem se podepsal i na chodu britského finančního sektoru, který dosud v této oblasti působil pro světové investory jako vstupní brána do kontinentální Evropy. „Investoři z USA nebo třeba Indie si před tím, než udělali akvizici na pevninské Evropě, založili dceřinou společnost v Británii. A tam se chvíli rozkoukávali,“ popsal Kruliš.

Londýn dosud fungoval jako finanční centrum, kde sídlily i poradenské a advokátní firmy. I díky angličtině a dříve volnému pohybu osob šlo o ideální prostředí, kam globální investoři před vstupem na kontinent zamířili.

„Nějakým způsobem to teď ještě bude ze setrvačnosti fungovat. Ale s omezením volného pohybu osob bude ono know-how ve vztahu k Evropě postupně oslabovat a cesta přes Londýn už bude méně atraktivní,“ vysvětlil předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kruliš. V posledních letech proto posiluje v tomto sektoru irský Dublin.

Kladná čísla klidně až za 10 let

Otázky, jak brexit ovlivní britskou ekonomiku a zda se nakonec vyplatil, si Britové v příštích měsících spíše nezodpoví. A možná ani v příštích letech ne. Do nynějších ekonomických prognóz zasahuje i koronavirová pandemie, která má vliv na globální trhy a ekonomiku.

„Odizolovat při posuzování výsledků brexitu koronavirovou pandemii od vlivu samotného odchodu z EU bude těžké. Záležet bude na mnoha faktorech – třeba na tom, jakým způsobem naloží Británie s nově nabytými pravomocemi v případě nezávislé obchodní politiky. Třeba ambice přistoupit k Transpacifickému partnerství by mohla být významná,“ podotkl Kruliš.

„Do kladných čísel se ale pobrexitová Británie může dostat až tak po první dekádě. Je jasné, že z krátkodobého hlediska bude v minusu,“ dodal pro Seznam Zprávy Kryštof Kruliš.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené