Hlavní obsah

Jak na Nový rok, tak už napořád? Británie vstoupila do své pobrexitové éry

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson na Štědrý den, kdy došlo k dojednání brexitové obchodní dohody.

Reklama

1. 1. 9:00

Po čtyřech a půl letech se Britové probudili do nové reality. Brexit, který si těsně odhlasovali v roce 2016 v celostátním referendu, mají se vším všudy za sebou. A přinesl očekávané změny – od pravidel obchodu až po cestování.

Článek

Podle britské agentury Reuters jde o největší historickou událost od rozpadu britského impéria po druhé světové válce. Brexit, který se stal prvního ledna z představy s nejasnými konturami realitou, otřásl základy všech vrstev života v Británii. Od nejvyšších pater politiky až po britskou každodennost v podobě cestování i dodávek potravin.

Britský premiér odchod z Evropské unie slíbil už v předloňských prosincových volbách, do kterých šel se svými konzervativci s heslem „Dokončíme brexit“. To se mu skutečně podařilo a Brity teď čekají velké změny.

Foto: Profimedia.cz

„Dokončíme brexit“. To Johnson slíbil v parlamentních volbách na konci roku 2019. Hlasování mu přineslo pohodlnou většinu v Dolní sněmovně, díky níž parlamentem mohla projít jeho brexitová dohoda a Británie na konci ledna 2020 mohla vystoupit z EU.

Pořád jsou nicméně minimální oproti těm, které v uplynulých týdnech reálně hrozily. Budoucnost Velké Británie byla totiž prakticky do poslední chvíle nejistá, a to kvůli stále prodlužovaným termínům ve vyjednávání brexitové dohody 2.0. Tedy té zaštiťující zejména obchodní vztahy s EU.

Dohoda o 1 246 stranách s dalšími 800 stranami příloh

Podle původních plánů mělo být o obchodní dohodě jasno už v říjnu, aby zástupcům Spojeného království i Evropské unie zbyl dostatek času na ratifikaci a případné úpravy vyjednané smlouvy. Vyjednavači ale výrazně přetáhli. A s dokumentem o více než dvou tisíc stránkách přišly týmy Michela Barniera za EU a Davida Frosta za Británii s vypětím všech zbývajících sil až na Štědrý den.

Dohoda se věnuje zmiňovanému vzájemnému obchodu – cílem rozhovorů bylo zajistit nerušenou obchodní výměnu, kterou by nezatížila cla a kvóty. A vyjednavači se nakonec smluvili i na problematické otázce spravedlivé hospodářské soutěže. V sektoru finančních služeb se obě strany dohodly na utvoření „příznivého prostředí pro rozvoj obchodu a investic mezi stranami“.

Přečtěte si, na čem se Britové s Evropskou unií dohodli:

Podrobně se dohoda věnuje pohybu zboží a osob letecky i po zemi, léčivům, chemikáliím, obchodu s vínem i rybolovu, který patřil mezi nejpalčivější témata rozhovorů. Nakonec mohou v britských vodách rybařit i evropští rybáři. Dokument ale také obsáhl otázku jaderné energie pro civilní a vojenské účely i výměny utajovaných informací.

Hned na začátku posledního týdne roku 2020 dali velvyslanci členských států dohodě zelenou. Unie tak odstranila poslední překážku v cestě za hladkým dokončením několikaleté patálie. Evropský parlament, jehož formální souhlas je ve věci dohody potřeba, bude smlouvu moci ratifikovat až zpětně v lednu.

O obchodní dohodě se ve středu jednalo i v Dolní sněmovně ve Westminsteru. Vyjednanou podobu budoucích vztahů Británie s Evropskou unií schválili britští poslanci drtivou většinou 521 hlasujících oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Mezi těmi, kteří dohodu podpořili, byli i opoziční labouristé v čele s Keirem Starmerem. Ten smlouvu vyjednanou premiérem Johnsonem označil za slabou a nedokonalou. „Máme ale do konce přechodného období jen jeden den a je to jediná dohoda, kterou máme,“ řekl před hlasováním.

O podobě obchodní dohody se vedly náročné rozhovory od konce ledna, kdy Británie opustila v rámci brexitu EU. Šlo ale víceméně pouze o papírové rozpojení vazeb s jedenáctiměsíční brzdnou dráhou, během níž se Britové stále řídili unijními pravidly a vyjednavači měli čas na domluvení budoucích obchodních vztahů. Přechodné období skončilo 31. prosince a Velká Británie jede od Nového roku takzvaně „sama na sebe“.

Tarify jsou ze hry, překážkou bude byrokracie

Změn, kterých se nyní Velká Británie dočká, je mnoho. Ačkoliv obchodní dohoda zajistila, že i letos může trh mezi Británií a EU v hodnotě stovek miliard liber dále vzkvétat, neobejde se to bez komplikací. Ty nebudou mít podobu tarifů, ale byrokracie.

Poslechněte si díl podcastu Checkpoint o brexitu:

„Ačkoliv ve hře nejsou žádná cla uvalená na zboží převážené mezi Británií a Evropskou unií, objeví se nové překážky – kontroly a papírování. Ty vzájemný obchod znesnadní,“ uvedla pro zpravodajský web Al-Džazíra britská odbornice na brexit Maddy Thimontová Jacková z britského think-tanku Institute for Government.

Nová pravidla by mohla (minimálně zpočátku) pohyb zboží zbrzdit, což by mohlo způsobit problémy zejména podnikům, které se na pravidelné a včasné dodávky spoléhají. Tedy například supermarketům. Nejhorší scénář ostatně naznačuje, že Británie možná bude v nějakém bodě trpět nedostatkem potravin, dojde-li k „ucpání“ hraničních přechodů.

Obchody se už ke konci loňského roku snažily vytvořit zásoby zboží s delší trvanlivostí, což vedlo (spolu s dalšími okolnostmi) k dlouhým kolonám například u přístavního města Dover v hrabství Kent.

Foto: Profimedia.cz

Situace u přístavního města Dover, jemuž se přezdívá „vstupní brána do Evropy“.

Končí Erasmus a volný pohyb osob

Odchod Spojeného království z evropského bloku zasáhne velkou měrou i do zažitých pravidel cestování a pohybu po Evropě. S brexitem skončil i volný pohyb občanů členských států po Británii (a naopak i Britů v EU), nebude tedy možné se do země jen tak přestěhovat a usadit se v ní.

Evropané s takovými úmysly nyní budou muset projít imigračním bodovým systémem, který představila britská ministryně vnitra Priti Patelová a jenž dává přednost zejména odborníkům s vyššími akademickými tituly a finančně dobře ohodnocenou pracovní nabídkou.

Jednou z dalších dílčích změn je i vznik stipendijního Turingova programu, jenž nahradí tradiční Erasmus+. V rámci něj Britové dokončí nasmlouvané cesty na akademický rok 2020/2021, letos už nicméně další programy s partnerskými školami na starém kontinentu neuzavřou.

Britským turistům také přibude na seznamu povinností například vyřízení cestovního pojištění, protože to evropské již pro ně platit nebude, a také držení platného cestovního pasu – na občanku už cestovat nepůjde. I evropský roaming zdarma se stane minulostí.

Nejvýraznější změnou je však ohraničení doby, kterou Britové mohou v členských zemích EU a v Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a na Islandu strávit. Za období 180 dní kdykoliv v roce, tedy zhruba šest měsíců, mohou být v evropském zahraničí bez víza 90 dní. Takové opatření rozhořčilo zejména ty, kteří mají v nějaké z jihoevropských zemí druhý domov, kde jsou zvyklí trávit třeba polovinu roku v kuse, a také britské penzisty.

V praxi v roce 2021:

Prodloužený dubnový víkend (4 dny) ve Španělsku a dva týdny v Itálii na dovolené v červnu znamenají osmnáct dní z celkových devadesáti, které si mohou Britové v první polovině roku „vybrat“.

To není vše – od roku 2022 přijde i podobná povinnost elektronické autorizace při cestování do zemí schengenského prostoru, jako nyní funguje při cestování například do Spojených států, tedy ESTA. Stejně jako v Americe i v Evropě bude tato služba za poplatek. Co se zemí mimo EU týče, princip bude totožný, jen s variacemi závislými na jednotlivých zemích.

Úspěšné dokončení brexitu? To se teprve ukáže

Britové vstoupili na nové území svých dějin a podle mnohých jde o oblast stále neprobádanou. Dohoda například ztížila existenci sektoru služeb, zejména těch finančních. Ten přitom na rozdíl od zboží v loňském roce podle dostupných statistik skončil v roce 2019 v plusu asi 18 miliard dolarů, což v kontextu britské ekonomiky o něco snížilo několikanásobný schodek z obchodu se zbožím. Výhod, které Británie dosud při obchodu v EU měla a z nichž profitovala, Britové pozbyli.

Některé body obchodní smlouvy mají navíc jen dočasné trvání – například dlouho neprolomitelná otázka rybolovu, která skončila u kompromisního snížení unijního výlovu o 25 procent. Za pět a půl roku budou britské vody plně v britských rukách. A bude se znovu jednat o tom, jaké podmínky Britové unijním státům nabídnou, což může nakonec dopadnout pro obě strany všelijak. Pokud Británie unijní rybáře ze svých vod v roce 2026 zcela vykáže, Unie může na britské ryby a rybí produkty uvalit clo.

Mít kontrolu nejen nad vlastními vodami, ale i vlastními zákony a svrchovaností byl ostatně cíl více než čtyřletého hledání neznačené únikové cesty z Evropské unie. Zainteresovaní politici teď mají tendenci komunikovat události posledních dnů jako úspěšné dokončení náročného úkolu, jímž bylo rozvázání skoro padesátiletých vazeb Británie na Evropskou unii. Dohoda, kterou oslavují, k tomu má ale daleko. A to, zda se brexit vyplatil a šlo tedy o úspěšný „deal“, se ukáže až za mnohem delší dobu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené