Hlavní obsah

Prymula: S rouškami jsme na maximu, budeme řešit omezení shromažďování

Foto: Profimedia.cz

Vládní zmocněnec pro zdravotnictví Roman Prymula.

Reklama

9. 9. 13:43

Podle vládního zmocněnce pro zdravotnictví Romana Prymuly se nyní zaváděná opatření projeví nejdříve za dva týdny. Je podle něj namístě bavit se i o tom, zda neomezit možnosti setkávání se. Je si však vědom dopadů na ekonomiku.

Článek

Nemusí zůstat jen u plošného nařízení nosit roušky uvnitř všech budov, říká vládní zmocněnec pro vědu a také člen Centrálního řídícího týmu Roman Prymula. Uvažuje se také nad opatřením ohledně počtu lidí na hromadných akcích.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy pak epidemiolog Prymula popisuje, jaké jsou další scénáře průběhu epidemie na podzim. Podle něj bude počet nakažených dále narůstat, a proto je potřeba přijít s novými opatřeními. Odmítá ale, že by se „vypnula“ ekonomika, jako tomu bylo na počátku epidemie.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil nové plošné opatření: povinnost roušek uvnitř všech budov v Česku. Přijdou k tomuto opatření ještě nějaké výjimky?

Ráno jsme nad tím seděli s premiérem, takže nové nařízení bude skutečně platit od půlnoci ze středy na čtvrtek. A to faktické sdělení je jednoduché – roušky ve všech vnitřních prostorách po celé republice. Ještě se ale skutečně dolaďují a sepisují různé výjimky. Jedna z nich by měla být věková kategorie a pro koho by případné opatření nebylo povinné.

Počet nakažených každým dnem roste, početně je situace horší než na jaře. Jak to bude podle vás dále gradovat?

Číslo počtu nakažených je problém, není to malé číslo. A počet nakažených ukazuje na to, že začíná exponenciální přenos, takže už teď musíme udělat opatření, abychom nárůst zbrzdili. Opatření, která ale teď uděláme, se ještě následující dva týdny neprojeví.

Jaká další opatření se plánují? A je v plánu „vypnout“ ekonomiku jako na počátku epidemie?

Ekonomiku vypínat nikdo nechce, takže opatření s rouškami je skoro maximum, co se dá dělat, pokud nechceme zařízení dramaticky ekonomicky poškodit. Otázkou jsou opatření ohledně shromažďování lidí. V okolních státech vidíme, že když jim narostla čísla nakažených, tak zařadili přísná opatření ohledně hromadných akcí a shromažďování se. Například Británie má zákaz akcí, kde je více než šest lidí. To už je ale opatření, které by systém v Česku dramaticky poškodil, protože by tím odpadly koncerty a další hromadné akce. Takže určitě se budeme bavit o tom, jaká by měla být ta hranice pro shromažďování.

Problémem je i trasování. Řada hygien nestíhá kontakty nakažených obvolávat a hlavní hygienička proto avizovala, že bude nový systém trasování – tedy že se hygieny zaměří na trasování rizikových kontaktů.

Tak to nebude, to jsou zatím nějaké vize, které se dostávaly do médií. Snaha bude, aby se trasovali všichni jako dosud, hygieny se budou posilovat. Takže to není tak, že by se netrasovali všichni, ale pouze je snaha zrychlit navolávání lidí.

Ve zrychlení navolávání by mělo hygienám pomoci takzvané samošetření, kam by nakažený vepsal své kontakty?

Kdo bude pozitivní, tak by se měl přihlásit na portál a tam by v podstatě vyplnil tabulku, kam by napsal kontakty, o kterých si myslí, že jsou významné. Ty potom hygiena obvolá. Ušetří se tak řada minut, protože teď si člověk během hovoru s hygienou vzpomíná, s kým se vlastně viděl a kde byl.

Podle řady expertů se chování viru změnilo a není tak „agresivní“ jako na začátku epidemie. Zároveň ale někteří říkají, že chladnější počasí a snížená imunita nás přivede do stejného stadia jako na jaře. Co si myslíte vy jako epidemiolog?

Situaci, kterou máme před sebou, ještě nikdo nezažil, takže to jsou spekulace. Ale spekulace, které jsou oprávněné, jsou ty, že s chladnějšími podmínkami se to může vrátit do podoby, která byla na jaře. Takže obava, že průběh nemoci může být opět závažnější, je namístě. Teď to například vidíme i na počtech hospitalizovaných osob, kterých je více než před třemi týdny.

Co teď mohou Češi v následujících týdnech čekat?

Nedá se předjímat, ale bude skutečně docházet k nárůstu nakažených.

Jedná se o znovuobnovení Ústředního krizového štábu, když jsou vyšší čísla než na jaře a v tu dobu už fungoval?

Je sice pravda, že čísla by tomu odpovídala, ale zatím se o tom nemluvilo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené