Hlavní obsah

Prymula: Největším problémem není PES, ale lidé

Foto: Profimedia.cz

Roman Prymula očekává, že v lednu bude muset vláda znovu zpřísnit opatření proti epidemii.

Reklama

9. 12. 2020 18:18

Postup proti pandemii ztěžují obavy z karantény. Lidé se zdráhají chodit na testy a nechtějí hlásit všechny rizikové kontakty. Podle Romana Prymuly se pak o to hůř rozhoduje, jaké kroky zvolit.

Článek

Šíření koronaviru v Česku opět sílí, statistiky potvrzují návrat vyšších čísel nakažených. Velkou část kritiky za to schytává protiepidemický systém PES.

S jeho nastavením nesouhlasí ani epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, avšak největší problém je podle něj jinde - v neochotě a obavách lidí. „PES opatření zreguloval do jednoho balíku, který je velmi komplexní. On se to snažil provázat z hlediska jakési pseudospravedlnosti horizontálně i vertikálně, ale to také znamená, že se hned záhy dostal do problémů. Protože ono platí, že buďto všechno budete zavírat, nebo zase všechno otevírat, což je nepředstavitelné,“ řekl Prymula.

Bývalý ministr zdravotnictví v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornil na to, že se mnozí lidé vyhýbají testům na covid-19. „Z řady důvodů. Hlavně ekonomických, protože v karanténě dostávají méně peněz,“ řekl.

Pokud se totiž u pracujícího člověka prokáže nákaza, musí minimálně na deset dnů do izolace a má nárok jen na nemocenskou ve výši 60 procent mzdy.

V pondělí měla vláda projednat návrh, aby se náhrada dorovnala na plnou mzdu. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka o tom ale nakonec nejednala. Kvůli dorovnání by se totiž musel měnit zákon, navíc by to podle ministra znevýhodňovalo ostatní lidi na nemocenské.

„Netvrdíme, že to definitivně je v tuto chvíli jaksi nerealizovatelné, ale spíše budeme hledat asi jiné řešení. Tento týden se ještě kvůli tomu potkáme,“ řekl Havlíček po pondělní schůzi vlády.

Velký rozhovor s Romanem Prymulou:

Romana Prymulu, který po odchodu z ministerstva kývl na funkci poradce premiéru Andreji Babišovi, tento postoj vlády překvapil. Obavy lidí se totiž podle něj promítají také do neochoty nahlašovat další osoby s možnou nákazou. Hygienici pak nemají šanci dostatečně zmapovat a zachytit šíření viru.

„Můžete nakrásně udělat super opatření, můžete super trasovat, ale v trasování je největší problém, že máme minimum kontaktů. I v době, kdy byl život mnohem omezenější, bylo víc kontaktů, než je teď. Nikdo nechce hlásit své příbuzné, lidi z práce, aby neměli problém,“ řekl Prymula.

Ministři si přitom problém uvědomují a připouštějí, že zdráhání lidí by mohlo snížit zájem o předvánoční testování zdarma antigenními testy, které vláda nabízí všem občanům.

„Máme určitou obavu, že se lidé nebudou chtít nechat testovat, a to proto, že by poté byli na nemocenské doma v případě pozitivního testu a měli by 60 procent,“ uvedl Havlíček.

Stejné obavy sdílí i Roman Prymula, který odhaduje, že se k antigenním testům odhodlá jen něco málo přes třetinu obyvatel. „Na základě nějakých předběžných odhadů se ukazuje, že by to mohlo být kolem 35 procent populace. Což samozřejmě znamená, že tu nálož touhle cestou neodstraníte, ale mohla by teoreticky klesnout asi o třetinu,“ řekl epidemiolog.

Nejde ale jenom o testování nebo hlášení kontaktů. Podle Prymuly může za zhoršující se situaci celková neochota lidí dodržovat předepsaná omezení. Zároveň to komplikuje další boj s epidemií.

„Vy nakrásně můžete vymyslet nějaké nové opatření, které bude mít teoreticky vliv na reprodukční číslo 30 procent, ovšem v reálu to bude třeba jen 12, pokud to velká část lidí nebude dodržovat,“ zdůraznil bývalý ministr, který očekává, že vláda bude muset v lednu zareagovat dalším zpřísněním opatření.

Podle Prymuly může za současné problémy i národní mentalita.

„My sice máme nějaká restriktivní opatření, ale nárůst kontaktů a všeho je enormní. Lidé často dělají, jako kdyby se do hospody neměli už nikdy dostat. Takže tam všichni naběhnou,“ posteskl si.

Za příklad Prymula dává přístup Němců. „Oni byli v těch opatřeních mnohem střízlivější a ti lidé je také téměř bezezbytku dodržují. Tam ani o prázdninách neexistovalo, že by člověk přišel na benzinovou pumpu bez roušky,“ podotkl expert.

Zároveň však chápe, že lidé už jsou z koronavirové krize unavení.

„Teoreticky by to mohlo vyvolávat i nějaké nepokoje, to je jasné. Ta dlouhá doba, po kterou žijeme v opatřeních, už samozřejmě vyvolává i velmi negativní nálady,“ dodal Prymula.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené