Hlavní obsah

Putin má plán, jak dostat Rusko do jiné ekonomické ligy. Zatím ho brzdí sankce, korupce i cena ropy

Proč ruská ekonomika roste příliš pomalu, vysvětluje šéfreportérka Seznamu Zuzana Kubátová. (Video: Seznam.cz)

Co Rusku brání v rozletu? Závislost na vývozu surovin, špatná struktura jeho ekonomiky a zahraniční sankce. Kreml se chce pokusit o obrat, ten ale zatím na obzoru není.

Článek

Už od hospodářské krize, tedy deset let, ruská ekonomika stagnuje nebo jen mírně roste. Zatímco v Česku stoupl v loňském roce HDP ve srovnání s rokem 2017 o 3,1 procenta, Rusko dosáhlo pouze 1,8procentního růstu (v obou případech jde zatím o prognózy centrálních bank).

A zatímco Česko i přes lehce zpomalující ekonomiku čeká v letech 2019 a 2020 více než tříprocentní růst, Rusko se nad tři procenta v dohledné době nedostane.

Prezident Vladimir Putin si na své předvánoční tiskovce sice pochvaloval, že Rusko na rozdíl od řady západoevropských zemí drží svůj státní rozpočet v plusu, nezaměstnanost je tu rekordně nízká a loni Rusům dokonce poprvé od uvalení mezinárodních sankcí mírně stouply reálné příjmy (zhruba o půl procenta).

Na druhou stranu ale země stále dostatečně neinvestuje, nemodernizuje své hospodářství a masivně z ní odtéká kapitál do zahraničí. Ve státní kase i v guberniích začínají chybět peníze, ceny rostou a vláda ve snaze udržet státní finance v plusu přichází se škrty, které začínají zlobit dosud ke Kremlu vesměs loajální veřejnost.

Ruská stagnace má tři hlavní důvody. Za prvé, Rusko stojí a padá s vývozem surovin, jeho prosperita stále závisí na vývoji cen ropy a zemního plynu na světovém trhu.

Zemi se dařilo dobře před krizí, když barel ropy stál na komoditních burzách kolem stovky dolarů. K této hranici se ale ropa podívala v posledních letech jen občas a zpravidla nakrátko. Aby do ruské ekonomiky proudilo dost peněz, potřebuje cenu ropy nad 60 dolary, spíše ale kolem 80.

Na letošek sice předpovídá Reuters průměrnou cenu černého zlata na 69,3 dolary za barel, celkem ale ropa na burzách létá nevypočitatelně nahoru dolů a celkový trend moc optimistický není. A ve dlouhodobějším výhledu není šance na zásadní obrat, vyspělý svět pod tlakem klimatické změny masově investuje do nových technologií, které mají poptávku po fosilních palivech dál oslabovat.

Dalším faktorem, který Rusko sráží, jsou už čtyři roky trvající sankce, jež Evropa a Amerika na Rusko uvalila po anexi Krymu. Embargo na celou řadu zboží a finance ze zahraničí komplikují snahu o modernizaci ruské ekonomiky. „Dopad sankcí na ruský HDP je zhruba o 1 až 1,5 procenta HDP ročně, podvazují ale ekonomický růst,“ říká Jan Šír, který se na Institutu mezinárodních studí Univerzity Karlovy specializuje na východní Evropu a Rusko.

A pak je tu třetí důvod ruské stagnace: Politika, která stále podporuje spřátelené oligarchy, vede ke korupci a oslabuje přirozenou konkurenci.

Velkorysá Moskva, chřadnoucí venkov

Zatímco v metropolích jako je Moskva přituhující veřejné rozpočty zatím nejsou tolik vidět, stále se tu velkoryse staví a modernizuje se infrastruktura, na periferii je stagnace znát a lidem rostou životní náklady. Centrální banka počítá se čtyřprocentní inflací, už teď je ale zřejmé, že loni ceny rostly rychleji a zatím není tendence k ochlazení.

Sám prezident Putin si bobtnající problém zjevně uvědomuje. V bilančním projevu na své předvánoční tiskové konferenci prohlásil, že země musí „vstoupit do jiné ekonomické ligy“ a že potřebuje „dosáhnout průlomu“, aby si zajistila budoucnost.

Aby však Rusko začalo dohánět rozvinutý svět, musela by jeho ekonomika začít růst minimálně kolem šesti procent ročně. Zásadní obrat se ale v Putinově království zatím nerýsuje.

Doporučujeme