Hlavní obsah

Původní Stonehenge stál jinde, lidé ho přenesli 240 kilometrů, tvrdí vědci

Foto: Profimedia.cz

Naleziště Waun Mawn ve Walesu. Podle britských archeologů přesně tady stál původní kamenný kruh, který dnes tvoří část legendární památky Stonehenge.

Reklama

15. 2. 6:30

Britští archeologové přišli s novým objevem, který naznačuje, že část kamenů megalitické stavby Stonehenge původně tvořila kamenný kruh tyčící se na 240 kilometrů vzdáleném místě ve Walesu. Lidé ho pak měli rozebrat a přenést.

Článek

Nová teorie se zakládá na objevu, který učinili britští archeologové a BBC o něm natočila dokument „Stonehenge: Ztracený kruh nalezen“. Vědecký tým se domnívá, že našel místo, kde původně stála část dnešního Stonehenge na nalezišti zvaném Waun Mawn ve Walesu.

Mělo jít o kruh postavený z tzv. bluestone kamenů, tedy těch menších, než jsou takzvané sarsen kameny, které pochází z bližšího okolí Stonehenge. Původní velšský kruh měl průměr 110 metrů, což je stejně jako příkop obklopující Stonehenge a oba monumenty byly pečlivě nasměrovány na východ slunce při letním slunovratu.

Že některé bluestony pochází z velšského pohoří Preseli, vědci vědí už od objevu z roku 2015. Nově ale archeologové ve Walesu objevili zbytky starého kruhu v podobě několika kamenů a mnoha děr, odkud podle nich byly kameny lidmi odneseny na Salisburskou pláň, kde dodnes tvoří součást Stonehenge.

Svou teorii vědci z londýnské univerzity UCL opírají kromě stejného průměru kruhu a příkopu o to, že odkryté díry po kamenech tvarem odpovídají bluestonům ze Stonehenge. Jedna z děr má na sobě dokonce křížový otisk, který prý se základnou jednoho z kamenů do sebe zapadá jako „klíč do zámku“.

Než ho přenesli, stál ve Walesu 400 let

Dodnes už ve Waun Mawn zůstaly jen čtyři kameny. Už v roce 2018 ale archeologové vykopali množství děr, které tam zůstaly po dalších kamenech, jichž bylo asi 30 až 50. Podle datování sedimentů a nalezeném dřevěném uhlí byl původní kamenný kruh vztyčen asi 3400 let před naším letopočtem, tedy 400 let před tím, než se začal stavět Stonehenge.

Význam objevu spočívá v tom, že zřejmě posouvá dál chápání motivů pravěkých lidí, co Stonehenge stavěli. Dosud vědci prakticky netušili, proč byly bluestony z Walesu do Salisbury přeneseny.

Nyní vědci ví alespoň to, že balvany nebyly odneseny hned po vytěžení z tamního lomu a měly pro pravěké obyvatele z okolí pohoří Preseli svůj význam přímo na jejich původním místě. Fakt, že původně tvořily jiný kamenný kruh podle archeologů napovídá, že lidé monument přenesly jako znak své původní identity.

Větší kameny pochází z 25 kilometrů vzdáleného lesa

Jde o další velký posun ve výzkumu původu kamenů Stonehenge od léta loňského roku.

Tehdy britští vědci ohlásili, že s velkou pravděpodobností vědí, odkud je 50 velkých sarsen kamenů. Přivedl je k tomu nečekaný dar muže, který si desítky let schovával vzorek z jednoho z kamenů. Tyčovitý kus kamene získal, když se v rámci rekonstrukce do balvanů vrtaly díry a instalovaly se do nich kovové tyče, které měly zamezit zřícení vertikálně stojících megalitů.

Vědci díky vzácnému vzorku mohli využít jinak zapovězených destrukčních metod analýzy kamene a začali je srovnávat s vytipovanými místy. Shodu objevili překvapivě velmi brzo v lese West Woods asi 25 kilometrů od Stonehenge. Podle povrchové analýzy zbylých sarsen kamenů jsou si vědci údajně jisti, že mají stejné složení a nejspíš tak pochází ze stejného místa.

Kromě původů kamenů zůstává ale záhadou celá řada otázek, které Stonehenge budou doprovázet nejspíš navždy. Stále se navíc nachází nové a nové archeologické objevy v jeho okolí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované