Kolika let se asi dožijete? Zkuste naši kalkulačku

V médiích se často objevuje tvrzení, že populace stárne. Jednak proto, že jsou v seniorském věku početně silnější ročníky, takže se zvyšuje počet a podíl seniorů v populaci. A přispívá k tomu i skutečnost, že se lidé dožívají stále vyššího věku. Vychází se přitom ze statistických dat, která sledují takzvanou naději dožití neboli střední délku života. 

Toto číslo udává průměrný počet let života, které člověk v určitém věku může ještě do budoucna očekávat. Tedy pokud budou po celý zbytek jeho života platit nynější pravděpodobnosti úmrtí podle věku.

V naší kalkulačce stačí zadat váš věk a dozvíte se, kolika let se máte vy a vaši vrstevníci podle statistických údajů šanci dožít. Je to orientační údaj, odhad odpovídající statistikám.

Při stanovení naděje dožití se vychází z počtu zemřelých a z počtu obyvatel a z těchto údajů vypočtené pravděpodobnosti úmrtí.

„Na rozdíl od průměrného věku zemřelých osob není naděje dožití ovlivněna změnami v početnosti jednotlivých generací a je tak v čase srovnatelná,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jinými slovy, naděje dožití ukazuje, jak se v čase skutečně mění riziko úmrtí, zatímco průměrný věk zemřelých může růst jen proto, že v populaci přibývá starších lidí.

Štyglerová doplňuje, že úřad zpracovává úmrtnostní tabulky každoročně. „Aktuálně je k dispozici časová řada srovnatelných údajů již od roku 1920,“ dodává.

Od roku 1993 do roku 2024 naděje dožití při narození vzrostla u mužů o téměř osm let na 77,15 let a u žen o necelých sedm let na 83,14 let. 

Meziroční přírůstky naděje dožití může ovlivňovat epidemiologická situace daného roku, například propuknutí větší chřipkové epidemie. Když najednou zemře více lidí než obvykle, naděje dožití se krátkodobě sníží. V době pandemie covidu-19 byl výkyv opravdu výrazný, čísla naděje dožití se podle statistiků „vrátila“ asi o 10 let zpátky. Toto snížení však bylo jen dočasné a v dalších letech naděje dožití pokračovala v růstu.

Pokud by vás zajímalo, kolik let strávíte v důchodu, můžete vyzkoušet naši kalkulačku věku odchodu do důchodu a věk, který vám vyjde, odečíst od vaší naděje dožití.

Při porovnání s ostatními státy Evropské unie na tom Češi s délkou života nejsou nijak skvěle, jsme spíše v druhé polovině tabulky. Naděje dožití mužů v Česku je o zhruba 1,8 roku nižší než u průměrného Evropana, české ženy se dožívají asi o rok méně než průměrné obyvatelky Evropy.

Nejvyšší naději dožití mužů i žen mají podle dat Eurostatu z roku 2024 Lichtnštejsko, Švýcarsko a Španělsko, které jsou v průměru na 84 letech i více. Naopak nejnižší naději dožití má Bulharsko, v průměru necelých 76 let. Následují Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko, které se přehouply přes hranici 76 let. Češi se při započítání žen i mužů dohromady dožívají v průměru 80 let.

Řada analýz, které se nadějí dožití zabývají, zmiňuje jeden důležitý faktor, a tím je naděje dožití ve zdraví. Studie ministerstva zdravotnictví s názvem Zdraví 2035 z loňského roku připomíná, že život Čechů se sice prodlužuje, problém ale je, že průměrný Čech jako poměrně „mladý“ onemocní první vážnější nemocí. A následují zdravotní komplikace nebo další nemoci.

Podle oné studie byla naděje dožití při narození v roce 2023 u českých mužů 76,9 roku, avšak délka života ve zdraví dosáhla v témže roce pouze 61,5 let.

„U českých žen je tento rozdíl ještě patrnější. V roce 2023 byla u této populace naděje dožití při narození 82,9 roku, avšak délka života ve zdraví pouze 62,6 let,“ uvádí studie. Jsou to podle ní hodnoty nižší, než jaké jsou typické pro populace vyspělých zemí EU.

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI tvrdí, že Češi často umírají na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou.

„Česko má velké rezervy v prevenci onemocnění. Lidé jí nevěnují dostatečnou pozornost, někdy se jí dokonce přímo vyhýbají. Přitom úmrtnost na nemoci, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v Česku o 25 procent vyšší než evropský průměr,“ upozornila v tiskového zprávě už loni Dagmar Dzúrová, která v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Doporučuje lidem využívat screeningové programy z veřejného zdravotního pojištění například pro odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu, děložního čípku nebo plic.

Střední délka života se bude pravděpodobně dál zvyšovat. Ale cílem zároveň je, aby lidé žili delší část života ve zdraví a jen krátkou dobu ve zdravotní nepohodě. „Zlepšení zdravotního stavu českých obyvatel bude závislé nejen na osobní odpovědnosti jednotlivců, ale také na systematických změnách v oblasti prevence, ekonomiky a sociálních opatřeních,“ dodala Dzúrová.