Článek
Průměrný starobní důchod je nyní skoro 22 tisíc korun. Nejvíce lidí, zhruba milion z celkových 2,3 milionu starobních důchodců, pobírá penzi v rozmezí od 16 do 21 tisíc korun měsíčně. V důchodové statistice České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je ale možné najít i „snové“ penze.
Ke konci roku 2025 vyplácela sociální správa 102 lidem měsíční důchod vyšší než 70 tisíc korun. Z toho je jeden mimořádný – kolem čtvrt milionu korun. Zjišťovali jsme u ČSSZ, jak se dá k tak vysokému důchodu dopracovat, a zda je to v současných podmínkách ještě vůbec možné.
Jak se počítá důchod
Abychom na tyto otázky mohli odpovědět, musíme znát alespoň orientačně způsob výpočtu důchodů. Ten je složitý, ale zjednodušeně řečeno: výše penze závisí na tom, jak dlouho jste pracovali a jaké výdělky, ze kterých jste platili sociální pojištění, jste měli.
Všechny tyto průměrné měsíční výdělky se sečtou, a aby vám je nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se za každý kalendářní rok takzvaným koeficientem nárůstu. Ten zajistí, aby se výše příjmů v jednotlivých letech blížila reálné hodnotě v roce, kdy o důchod požádáte.
Tím získáte osobní vyměřovací základ. Ten se následně upraví ještě redukčními hranicemi. V současné době existují dvě redukční hranice. Pro účely článku není potřeba vysvětlovat, jak se vyměřovací základ přesně hranicemi upravuje, stačí napsat, že pokud je vyměřovací základ vyšší, než je druhá redukční hranice (která je 4násobek průměrné mzdy, letos tedy 195 868 korun), tak už při výpočtu důchodu nehraje roli a nezapočítává se. Takže i když budete mít vyměřovací základ milion, budete na tom stejně jako ten s necelými dvěma sty tisíci.
Více o tom, jak fungují redukční hranice
Osobní vyměřovací základ ponížený redukčními hranicemi představuje výpočtový základ. A ten se vynásobí koeficientem za odpracované roky. Za každý rok získané doby pojištění se nyní nově počítá 1,495 procenta výpočtového základu. Ještě do konce roku 2025 to ale bylo 1,5 procenta. Pro jednodušší příklad použijeme tento starší koeficient: pokud jste tedy získali 45 let pojištění, tak procentní výměra vašeho loni přiznaného důchodu by byla 67,5 procenta (45×1,5) z výpočtového základu. K tomu se pak ještě přičetla základní výměra důchodu, která je pro všechny stejná.
„U běžně vyměřeného starobního důchodu v roce 2025 by člověk s nadprůměrným měsíčním příjmem a 49 odpracovanými lety dosáhl na maximální starobní důchod „pouze“ kolem 51 tisíc korun,“ vysvětluje mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
Důchod se v minulosti počítal jinak
Ale zpět ke čtvrtmilionovému důchodu. Důvodem, proč už dnes nikdo tak vysoký důchod nezíská, jsou právě především nyní platné redukční hranice. Ty ale neplatily vždy.
Do konce roku 2007 se počítaly do důchodu všechny příjmy, z nichž se odvádělo důchodové pojištění, ať byly jakékoliv. Neexistoval maximální vyměřovací základ. Ten se zavedl od roku 2008 a činí 48násobek průměrné mzdy (dnes jde o částku 2 350 416 korun), kdy nad tuto hranici se z příjmů už neplatí pojistné a tudíž se nepočítají do důchodu. Tím se vyměřovací základ „bohatých“ žadatelů o důchod o dost snižuje.
Také v minulosti platily jiné redukční hranice. Do konce roku 2014 existovaly tři a i nad třetí redukční hranici se výdělky částečně započítávaly. Na současné dvě se přešlo od roku 2015 a důchod se vypočítává podle nich.
Redukční hranice hrají dost zásadní roli právě u takzvaných vysokopříjmových pojištěnců, neboť jejich vysoké příjmy při výpočtu důchodu sníží. „Pro výpočet starobního důchodu jsou tedy zásadní zejména tyto dvě okolnosti – za jakých právních podmínek vznikne nárok na starobní důchod a k jakému datu je tento důchod vypočten,“ vysvětluje Jitka Drmolová.
Změny ve výpočtu důchodu
Ukázka výše úhrnu pojistného (za zaměstnance i za zaměstnavatele), které byly odvedeny z vysokého příjmu pojištěnce ve výši 150 milionů korun ročně v roce 2007 a následně v roce 2008, kdy začal platit maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy). Tím se přestaly do důchodu započítávat výdělky nad tento limit.
Výdělek - 150 milionů korun
- z toho pojistné pro potřeby důchodu v roce 2007 - 51 milionů korun
- z toho pojistné pro potřeby důchodu v roce 2008 (po změně pravidel) - 351 860 korun
Zdroj: ČSSZ
Lidé s vyšším důchodem „přesluhují“
Starobní důchod je obvykle přiznáván ke dni nároku na něj, tedy dosažením důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění – dnes 35 let. Pojištěnec ale může zvolit i datum pozdější, jde o takzvaný odložený důchod, a to nejčastěji kvůli pokračujícímu zaměstnání. A tím se mu důchod také zvyšuje.
„Pokud pojištěnec dosáhne důchodového věku, ale o důchod nepožádá a dál pracuje, jeho budoucí procentní výměra roste o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní takového přesluhování,“ říká mluvčí Drmolová a doplňuje, že lidé se současnými důchody nad 70 tisíc korun měsíčně obvykle pracovali o 5 až 10 let déle, než museli.
Pokud ČSSZ vyplácí starobní důchod v pásmu nad 200 tisíc korun, je to proto, že:
- Šlo o důchod přiznaný podle pravidel platných před rokem 2015, kdy pojištěnec dosahoval extrémně vysokých příjmů, a tedy i vysokých odvodů na pojištění zejména do roku 2007. Výdělky se tehdy počítaly i nad 3. redukční hranici.
- Důchodce měl extrémně vysoké celoživotní příjmy. I přes redukční hranice hrála roli výše odvodů na pojistném, zejména do roku 2007. „Vysoké starobní důchody mívají často špičkoví manažeři nebo odborníci s příjmy v řádech několika desítek milionů korun ročně po celá desetiletí jejich výdělečné činnosti,“ uvádí Drmolová.
- Šlo o odložený důchod – navýšení si ukážeme na příkladu: Muž měl důchodový věk 60 let, získal 45 let pojištění. Pokud si nechal starobní důchod přiznat až v 65 letech, získal za 5 let přesluhování 20 celých 90denních období (à 1,5 % výpočtového základu). Celkem by se mu tedy jeho starobní důchod s datem přiznání před rokem 2026 počítal jako 100,5 % výpočtového základu (67,5 % za výdělečnou činnost do důchodového věku + 30 % za přesluhování). Současně se do penze započítaly i výdělky dosahované po jeho důchodovém věku.
- Valorizace se projevuje více u vysokých důchodů – opět příklad: Valorizace procentních výměr důchodů k 1. lednu 2026 činila navýšení o 2,6 % - důchodci s procentní výměrou penze ve výši 20 tisíc korun se od ledna zvýšila na 20 520 (navýšení o 520 korun). Ovšem důchodce s procentní výměrou 150 tisíc korun si polepšil na 153 900 Kč (navýšení o 3 900 korun).
Podmínky výpočtu důchodu se tedy postupem času mění a právě přísnější pravidla posledních více než jedenácti let už raritní důchody neumožňují. „V současnosti je přiznání starobního důchodu ve výši až 250 tisíc korun ke dni vzniku nároku s ohledem na zastropování pojistného a existenci pouze dvou redukčních hranic prakticky nemožné,“ uzavírá Jitka Drmolová.
Důchody v Česku
V Česku existují čtyři druhy důchodů. Podívejte se na detaily o každém z nich, a to včetně způsobu, jak o peníze požádat.
