Předčasných důchodů opět přibylo. Stát zjišťoval důvody a chystá změny

Protože česká populace rychle stárne, je potřeba, aby lidé zůstávali v práci co nejdéle. Podle OECD je prodlužování pracovního života pro Česko jednou z hlavních výzev příštích let. I proto se také posunula hranice věku odchodu do důchodu na 67 let.

Ale jen to nestačí. Do důchodového systému bude přispívat stále méně pracujících, a naopak stále více důchodců z něj bude čerpat.

Problém přitom dlouhodobě představují předčasné důchody, kdy lidé ze systému de facto čerpají peníze dříve, než mají. V současnosti pobírá předčasný důchod celkem 765 tisíc lidí (údaj k březnu 2026), což je skoro třetina všech starobních důchodců. A jejich podíl roste.

I proto se před skoro třemi lety v rámci důchodové reformy vstup do předčasného důchodu zpřísnil. Omezil se z pěti na tři roky a také trvalé krácení penze je výraznější. Důchod se v tomto případě rovněž nevalorizuje a pracovní historie jako podmínka pro vstup do důchodu musí být delší než u klasické penze.

Jenže ani po těchto změnách se zájem o předčasný důchod nějak výrazně nesnížil. Naopak teď zájem vzrostl. Jen za prvních pět měsíců letošního roku odešlo předčasně do důchodu skoro osm tisíc lidí. V roce 2025 to bylo za stejné období 3600 lidí a o rok před tím zhruba 10 tisíc.

Vyplývá to z desetileté statistiky žádostí o předčasný důchod, kterou nyní zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Z časové řady je patrné, že v letech 2016 až 2021 se počet nově podaných žádostí o předčasný starobní důchod pohyboval přibližně mezi 27 až 35 tisíci ročně.

„Výraznou odchylku představují roky 2022 a zejména 2023, kdy významnou roli sehrály tři mimořádné a jedna řádná valorizace důchodů, stejně jako změny podmínek pro přiznání předčasného starobního důchodu od 1. října 2023,“ uvádí mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

Právě tehdy chystané zpřísnění podmínek pro čerpání předčasné penze motivovalo lidi, aby o důchod požádali ještě před jeho začátkem. Navíc v té době byly předčasné důchody i přes krácení skutečně vysoké. Byly dokonce výhodnější než řádné důchody spočítané pro následující rok. V letech 2022 a 2023 tak bylo podáno téměř 180 tisíc nových žádostí o předčasný starobní důchod.

Zatímco po zpřísnění podmínek na necelé dva roky zájem poklesl, teď se trend obrací. „Průběžné údaje za leden až květen 2026 zatím naznačují návrat počtu nově podaných žádostí k úrovním obvyklým v letech před rokem 2022,“ dodává Drmolová.

Podle ní může být návrat „ke starým číslům“ z části ovlivněn i novinkou platnou od ledna letošního roku. Tou je výhodnější předčasný důchod pro lidi s delší pracovní historií. Ti, kteří mají odpracováno, tedy byli důchodově pojištěni alespoň 45 let, mají nárok na mírnější krácení důchodu za předčasnost – o celou polovinu. Dostanou tedy více peněz než lidé s kratší pracovní historií.

Každopádně popularita předčasných důchodů neklesá. I na důvody tohoto trendu se snaží odpovědět červnová analýza ministerstva práce a sociálních věcí. Výchozím vzorkem pro ni bylo 288 tisíc lidí, u nichž bylo v období od ledna 2017 do prosince 2019 doloženo přiznání starobního důchodu.

Analýza zjistila, že důvodem pro odchod do předčasného důchodu je často únava a špatné zdraví, ztráta zaměstnání i péče o blízké.

Podle materiálu je skoro desetina lidí mířících do předčasné penze nemocná. „V průměrném měsíci je na delší pracovní neschopnosti 9,5 % předčasných důchodců oproti 5,6 % řádných důchodců,“ uvádí analýza.

Vyšší nemocnost začíná obvykle rok dva před čerpáním předčasného důchodu, tedy právě kolem šedesátky.

„Nejde přitom pouze o častější zahajování pracovních neschopností, ale také o jejich delší trvání. V tomto období jsou pracovní neschopnosti u předčasných důchodců v průměru až o měsíc delší než u lidí odcházejících do řádného důchodu. To naznačuje, že pracovní neschopnost v této skupině často neodráží jen krátkodobou nemoc, ale také déletrvající zdravotní omezení, které může oslabovat schopnost udržet zaměstnání až do řádného důchodového věku,“ píše se v analýze.

A právě vyšší nemocnost je podle analýzy často prvním krokem na cestě, která vede k předčasnému důchodu.

Druhým krokem je nezaměstnanost, zvláště ta dlouhodobá, a to nejen u nemocných. O předčasný důchod žádá přes 40 procent lidí z evidence úřadu práce. „To naznačuje, že předčasný odchod může v této skupině fungovat jako ukončení dlouhodobě obtížné situace na trhu práce,“ uvádí analýza.

Pokud lidé kolem šedesátky přijdou o zaměstnání, většinou bývá jejich hledání nového pracovního uplatnění obtížné.

Logicky tak nejprve zamíří na úřad práce, kde dostanou podporu v nezaměstnanosti na 11 měsíců. První tři měsíce pobírají 80 procent předcházejících příjmů. Následující tři měsíce pak 50 procent a dalších pět měsíců 40 procent, maximálně však 38 537 korun měsíčně. Až po vyčerpání podpory podají žádost o předčasný důchod. Přičemž evidence na úřadu práce se do důchodu počítá jako náhradní doba.

Další motivací pro předčasnou penzi je péče o blízkou osobu. Před důchodem pečuje o své blízké přibližně 10 procent žen a pět procent mužů. Nicméně řada z těchto pečujících podle analýzy dokáže sladit péči o blízké a svoje zaměstnání. Jejich podíl mezi předčasnými důchodci tedy není tak velký.

Ostatní zájemci o dřívější odchod do důchodu, kterými už se analýza podrobně nezabývá, jsou lidé, kteří se sami rozhodnou odejít do penze i za cenu krácení měsíčního příjmu. Třeba proto, že si chtějí konečně užít zaslouženého volna, věnovat se vnoučatům nebo svým koníčkům.

Výše zmíněné důvody je dle analýzy možné ovlivnit, aby do předčasné penze odcházelo méně lidí. „Prodlužování pracovního života nelze stavět pouze na změnách důchodového věku. Stejně důležité je včas rozpoznat rizika, která vedou k předčasnému odchodu z trhu práce, a nabídnout lidem odpovídající podporu,“ tvrdí analýza.

Podle ní by se lidem starším 55 let mělo nabídnout více flexibilních forem práce, rekvalifikací a také větší prevence zdravotních omezení. A s lidmi, kteří práci ztratí a nemohou najít novou, by měl aktivněji pracovat úřad práce, aby se na trh práce před důchodem ještě vrátili.

„Právě poslední roky před důchodem mohou rozhodnout o tom, zda člověk zůstane ekonomicky aktivní, nebo z trhu práce odejde předčasně,“ uzavírá dokument.

Lidé, kteří „vydrží“ až do řádného důchodové věku a případně ještě dál, mají už teď viditelné výhody, především vyšší důchod. V březnu 2026 byl průměrný předčasný důchod 20 219 korun, zatímco ten průměrný řádný dosahoval 21 793 korun.

Lidé, kteří dále pracují i v důchodu, mohou čerpat slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta, což u průměrné mzdy představuje i tři tisíc korun navíc. Nově se chystá ještě další podpora práce v důchodu, kterou bude navýšení penze za každý odpracovaný rok o 1,5 procenta. Novinka by měla začít platit zřejmě už letos na podzim, podle toho, jak rychle se schválí.

Každopádně pokud uvažujete o odchodu do předčasného důchodu, zajděte nejdřív na sociální správu a požádejte o výpočet.

„Některé OSSZ nabízejí v rámci objednávkového systému ČSSZ možnost objednat se na informativní výpočet starobního důchodu, a to před vlastním podáním žádosti o důchod,“ říká Drmolová.

V rámci podání žádosti se konzultuje mimo jiné vhodné datum pro přiznání předčasného starobního důchodu, a to s ohledem na takzvanou předčasnost. „Za každé započaté 90denní období před dosažením důchodového věku je totiž předčasný starobní důchod trvale krácen,“ upozorňuje Drmolová.