Silnice jako tankodrom. Poradíme, kdy má řidič nárok na odškodnění a jak to řešit

Časté střídání teplot na konci zimy dává silnicím zabrat. Vzniká na nich řada výmolů, výtluků a nerovností, které mohou řidiče nepříjemně překvapit i na známých trasách. A jejich auto zůstane třeba i nepojízdné. Jak situaci a škodu řešit?

Nejdřív je hlavně nutné zajistit bezpečnost, pak důkazy. Po nečekaném najetí do výmolu je tedy potřeba zastavit na bezpečném místě a zkontrolovat stav vozidla.

„Řidič by měl zapnout výstražná světla, obléknout si reflexní vestu a zajistit, aby posádka, pokud ve voze je, vystoupila a přesunula se do bezpečné vzdálenosti mimo vozovku. Pak je třeba zkontrolovat pneumatiky, disky a podvozek,“ radí Andrea Brádlerová, tisková mluvčí online srovnávací služby pojištění Rixo.cz.

Pokud řidič po projetí výmolem zjistí poškození auta, měl by si vyfotit samotný výmol, nejlépe v kombinaci s předmětem ilustrujícím jeho velikost a hloubku. To vše s dodržením pravidel bezpečnosti – u silnice je potřeba se stále pohybovat ve výstražné vestě.

„Následně je důležité vyfotit poškození auta, poznamenat si přesné místo, čas, směr jízdy, počasí, ideálně získat kontakt na nějakého svědka,“ radí právník a zakladatel webu Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.

„Nejčastější chyba, s níž se v praxi setkáváme, je ta, že si řidič nechá auto rovnou opravit a teprve potom začne řešit, co se vlastně stalo. Jenže bez návaznosti mezi stavem vozovky, poškozením auta a servisem se nárok prokazuje mnohem hůř,“ říká Preuss.

Policii je nutné volat, jen když je to nutné podle pravidel pro dopravní nehody. Tedy pokud:

V případě menšího poškození auta kvůli výtluku tedy není povinné policii volat. Ale když ji přesto přivoláte, může poskytnout sepsaný protokol, který má pak při prokazování události lepší postavení. Policie také zjistí, komu silnice patří a rovnou může výmol správci nahlásit.

Když je auto nepojízdné, budete muset zajistit odtah vozu nebo opravu na místě. „Asistence je součástí jak havarijního pojištění, tak i povinného ručení, vždy ale záleží na konkrétním nastavení a limitech plnění. Odtah v souvislosti s nehodou bývá krytý standardně, liší se však maximální částka, do které pojišťovna náklady uhradí,“ říká Brádlerová.

Někdy bývá autoasistence i součástí bonusů k platebním kartám. Zjistěte, jestli ji nenabízí právě i ta vaše.

Až budete nehodu nahlašovat správci vozovky, tak si hlavně před odesláním žádosti o náhradu škody bezpečně ověřte, kdo je oním správcem. „Dobře popsaný nárok může zbytečně ztratit týdny jen proto, že byl poslaný na špatnou instituci,“ upozorňuje právník Preuss.

Preuss dále zjednodušeně vysvětluje, kdy vzniká nárok na náhradu. Když se jednalo o „běžně rozbitou“ silnici, která má dlouhodobě špatný povrch, jsou na ní nerovnosti a očekávatelné díry, zákon říká, že uživatelé nemají nárok na náhradu škody ze stavebního nebo dopravně technického stavu.

„Pokud ale šlo o závadu ve sjízdnosti – tedy něco nečekaného, například náhle vzniklá hluboká díra, ostrá hrana po frézování – co je bez označení, tedy něco, co nešlo rozumně předvídat ani při přiměřené jízdě, pak vlastník komunikace škodu nahradit má. Ledaže prokáže, že v mezích možností nešlo závadu včas odstranit, zmírnit nebo na ni upozornit,“ uvádí Preuss.

Dodává, že v soudních sporech se posuzuje, zda a jak byl výtluk označen, jestli byla možnost se mu vyhnout a zda řidič přizpůsobil svou jízdu stavu vozovky, o němž byl informován dopravní značkou.

„Zamítavé stanovisko je u těchto nároků spíš pravidlem než výjimkou. Neznamená to automaticky, že řidič nemá pravdu. Znamená to, že správce komunikace nebo jeho pojišťovna bude spor posuzovat restriktivně a využije obvyklé obrany, tedy že nešlo o závadu ve sjízdnosti, ale o stavební nebo dopravně technický stav komunikace nebo že řidič nepřizpůsobil rychlost, případně že závada byla označená, nebo ji nebylo možné včas odstranit či zmírnit,“ uvádí právník.

Poškozený by proto měl chtít případné odmítnutí písemně a s konkrétním odůvodněním. Teprve z něj pozná, jestli je potřeba doplnit důkazy, rozporovat značení nebo se bránit proti tvrzení, že řidič měl jet jinak.

Podle tiskového mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla kontrolují cestmistři své úseky minimálně dvakrát týdně. Zjistí-li poškození silnice, posílají na místo takzvanou „rychlou rotu“, tedy tým pracovníků, kteří opravují mimo jiné i výtluky. Nebo jsou na místo povoláni smluvní partneři, aby místo zajistili, případně opravili. Informace o výtlucích na konkrétních místech má ředitelství často nahlášené také přímo od řidičů.

Kolik je ročně podáno žádostí o náhradu škody, nedokáže odhadnout, protože ty se přeposílají na smluvní pojišťovnu Kooperativa. S řidičem pak už následně jedná tedy tato pojišťovna. „Řidiči mají ze zákona 361 povinnost přizpůsobit rychlost a způsob jízdy stavu vozovky. Pokud ale nastanou situace, které řidič nemohl předpokládat, případně tam hrály svou roli i bezpečnostní důvody, pak je odpovědnost na nás,“ doplňuje Rýdl.

Žádost o náhradu škody má být praktická, měla by obsahovat informace o tom, kdo škodu uplatňuje, proč ji uplatňuje a jak ji vyčísluje.

„Z praxe je užitečné doplnit i jednu větu, proč podle vás nešlo jen o běžně špatný stav silnice, ale o konkrétní závadu, která vedla ke škodě. Stejně tak má smysl výslovně uvést, zda žádáte i vedlejší náklady, například odtah nebo nutnou nouzovou opravu,“ říká Preuss.

Žádost je třeba poslat písemně, ideálně tak, aby šlo prokázat doručení.

Experti doporučují nahlásit škodu po nehodě i své pojišťovně. Ovšem jen má-li řidič havarijní pojištění. Povinné ručení v tomto případě nepomůže – na podobné nehody se nevztahuje. To slouží k úhradě škod způsobených jiným účastníkům provozu.

„Obrátíte se na pojišťovnu, u které máte sjednáno havarijní pojištění, a následně postupujete podle jejích instrukcí. Právě pojišťovna následně sdělí, kde je možné nechat si vozidlo opravit. Stejně tak bude v danou chvíli podstatná dokumentace, kterou jste pořídili na místě, kdy ke škodě na vozidle došlo,“ říká mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík.

Pokud jste přesvědčeni, že máte nárok na odškodnění od správce komunikace, sdělte pojišťovně, že škodu zkoušíte řešit s ním. Když se prokáže, že za výtluk odpovídá například obec nebo Ředitelství silnic a dálnic, pojišťovna může škodu vymáhat po nich.

„Havarijní pojištění představuje pohodlné a osvědčené řešení. Pojišťovna v takovém případě zajistí úhradu opravy podle pojistných podmínek a zároveň převezme komunikaci se správcem komunikace v rámci regresu (vymáhání škody na tom, kdo ji způsobil – pozn. red.). Pro řidiče to znamená především rychlé vyřízení škody, minimum administrativy a jistotu, že se nemusí pouštět do složitého dokazování nebo zdlouhavého vymáhání náhrady,“ říká Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.

V případě úhrady škody z havarijní pojistky se ale může stát, že pojišťovna uplatní takzvaný malus, tedy že vám kvůli plnění sebere bonusy a pojistka tak bude pro následující období dražší. Proto když je škoda v jednotkách tisíc, je někdy lepší opravu zaplatit ze svého než platit v budoucnu vyšší pojistné.

Podle Tomáše Pavlíka tvoří škody z výtluků ve statistice pojišťoven v porovnání s ostatními nehodami relativně nízké číslo. „Ročně jde přibližně o pět tisíc nehod, které mají původ právě v najetí do různých výtluků a výmolů při nerovnosti na vozovce,“ uzavírá Pavlík.