Hlavní obsah

Reformu zemědělské politiky udělali velcí příjemci dotací, říká europoslanec

Foto: Profimedia.cz

Lány řepky olejky v okrese Trebišov na Slovensku.

Reklama

22. 10. 2020 16:45

EU se po dvou letech dohodla na reformě společné zemědělské politiky. Slovenský europoslanec Michal Wiezik v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč se z ní nemáme radovat a také okolnosti jejího schvalování.

Článek

Zatímco německé předsednictví EU mluví o zelenější evropské zemědělské politice, think tank Corporate Europe Observatory označil dohodu na reformě společné zemědělské politiky za katastrofu a zachování současného stavu. Souhlasíte s touto kritikou?

Pokud se na to podíváme přes environmentální ambici, kterou reforma měla mít, tak je to výstižné vyjádření. Reforma nejen potvrdila předcházející stav, ona ho dokonce i posilnila a environmentální ambice je už jen formální.

Věcí, které by se reformě daly vytknout, je mnoho. Už v úterý bylo jasné, že její návrh nebude reflektovat Zelenou dohodu pro Evropu. Evropským parlamentem prošly všechny kompromisní návrhy, které připravily tři největší frakce. Všechny byly velmi proagrární a řekl bych, že i antienvironmentální.

Foto: Profimedia.cz

Europoslanec Michal Wiezik byl zvolen za hnutí Spolu. V EP zasedá v lidovecké frakci.

Můžete to konkrétněji rozvést?

Pokud půjdeme do detailů, návrhy v podstatě ukotvily spodní limit pro přímé platby, který bude činit 60 procent rozpočtu. Přímé platby přitom nemají žádný environmentální rozměr, jsou to platby na hektar - právě ty umožňují pěstování řepky na rozsáhlých lánech v Česku a na Slovensku. Na to tedy nyní půjde ještě víc peněz než dosud.

Druhá věc, která mě zaskočila, je to, že ekoschémata (environmentální standardy a opatření proti zmírnění klimatických změn, pozn. red.), jež měly být součástí prvního pilíře reformy, budou pouze dobrovolné a členské státy budou mít velkou volnost při jejich uplatňování. Podmínky pro poskytování přímých plateb se navíc v podstatě oslabily a rozvolnily a byly přidané do ekoschémat, která jsou dobrovolná. Místo zpřísnění přímých plateb jsme se dočkali pravého opaku.

Další věc: vědecký konsenzus mluví o tom, že z obdělávané plochy bychom měli vyčlenit deset procent pro přírodu. Ta hranice se ale snížila na pět procent a odvozuje se ne od obdělávané zemědělské plochy, ale od orné plochy. Takže reálně je to ještě podstatně méně. Do této plochy navíc mohou být vysázeny plodiny, které vážou dusík, jako je například vojtěška. Je pak jasné, že se zemědělci zaměří spíše na tyto plodiny, než aby tam měli nějaké remízky nebo pás květin.

Z toho všeho vyplývá, že se sice mluvilo o životním prostředí, do praxe se ale změny, které by ho měly zlepšit, jaksi nedostaly. Tu reformu udělali farmáři a příjemci dotací, tedy ti velcí hráči.

Kdo je Michal Wiezik

Slovenský vědec, vysokoškolský pedagog a ekolog byl zvolen do Evropského parlamentu jako kandidát koalice Progresívne Slovensko a SPOLU. Jednačtyřicetiletý politik dříve působil na katedře aplikované ekologie na Technické univerzitě ve Zvolenu. Podílel se mj. na přípravě konceptu přírodní turistiky na Slovensku.

V Česku se teď diskutuje o povinném zastropování přímých plateb, které včera měli europoslanci schválit v jednom z pozměňovacích návrhů. Na druhou stranu ale Rada ministrů chce, aby bylo dobrovolné. Jak myslíte, že to nakonec dopadne? Podaří se zastropování prosadit?

Abych řekl pravdu, nevím, který pozměňovací návrh přesně prošel a zda se zastropování ujalo. Návrhů na něj totiž bylo mnoho - v jednom žádali o zastropování na 60 tisíc eur, další návrhy šly až k milionu. Pokud to skutečně projde, byl by to pro mě jeden z mála světlých momentů, protože by to narušilo stav, kdy 20 procent subjektů pobírá 80 procent dotací. A to je celoevropský průměr, na Slovensku jsme na tom ještě hůře a v Čechách to bude podobné jako u nás.

Foto: Profimedia.cz

Německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová oznamuje dohodu na reformě společné zemědělské politiky.

Jak se to ale vyjedná v trialogu (tj. Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU, pozn. red.), to se neodvážím odhadovat. Musím říci, že do trialogu obvykle vstupuje Evropský parlament jako ten, kterému nejvíc záleží na ekologických cílech. Tentokrát to tak ale nebude.

Reforma navržená Komisí, která už tak byla kritizována za malou ambicióznost, prošla parlamentem a vyšla z něj ještě horší. Parlament je nyní tím nejkonzervativnějším, který nechce žádnou změnu zemědělské politiky. Tím „nejzelenějším“ partnerem v trialogu bude paradoxně Evropská komise, která svůj návrh předkládala ještě za Jeana-Clauda Junckera. Jedině v ni teď vkládám své naděje.

Vy sám zasedáte ve skupině evropských lidovců. Jak vznikala ta dohoda s frakcemi socialistů a Renew? Měla ve vaší frakci hodně odpůrců?

Celé se to nese v duchu výboru AGRI (Zemědělství a rozvoj venkova, pozn. red.), ten měl vždy rozhodující slovo. Nemyslím, že by měl ambici něco měnit. Zemědělci dostávají dotace za aktivity, které by dělali i bez nich. Proč by to někdo z nich chtěl měnit? Pokud je za reformu odpovědný zemědělský výbor AGRI, nelze čekat nějaký posun. Měl do toho vstoupit i výbor ENVI (Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, pozn. red.) - dokonce i vstoupil - ale vyjednávání velmi rychle skončila, protože byl prý předseda výboru ENVI Pascal Canfin příliš radikální.

Ten proces trval více než dva roky. Já jsem sice zastupujícím členem výboru AGRI, neměl jsem ale pocit, že bych byl informovaný o tom, co se tam zásadního děje.

Balík pozměňovacích návrhů je obrovský, je jich 1400. Z toho se zpravodajům podařilo vytáhnout několik kompromisních, které byly zastřešující a dohodly se na nich výbory třech největších frakcí. My jsme se k textu, o kterém máme hlasovat, dostali de facto až minulý pátek. Jak jsem zmiňoval, je tam 1400 pozměňovacích návrhů, máte o tom hlasovat ve středu a v pondělí večer přesunul předseda parlamentu hlasování už na úterý. Většině poslanců tak nezbylo nic jiného než se spolehnout na názor své frakce. Já tu sedím hodiny a hodiny se svými asistenty nad těmi pozměňovacími návrhy, abychom zjistili, co skutečně znamenají. To ale nedělá asi nikdo.

Je to prakticky nezvládnutelné, místo dvou měsíců na prostudování máme dva dny. Jde o obrovské peníze a v době, kdy je reálná ztráta biodiverzity, nejsme ochotní změnit naši zemědělskou politiku ani o píď.

Proč vlastně Evropská komise návrh nestáhla, když viděla, že ho europoslanci i ministři členských států takto „osekali“?

Je třeba vnímat politický rozměr té reformy. Nikdo si asi nechce připsat na konto to, že by zrušil takový složitý a dva roky trvající proces. Prostor přitom byl, mluvilo se i o dvouletém odkladu nových podmínek. Parlament o tom ale nerozhodl, tak proč by to měla dělat Evropská komise? Myslím, že vyjednávací pozice Komise - pokud bude mít nějaké zelené ambice - bude velmi těžká.

Říkáte, že tato reforma jde proti smyslu tzv. Green Dealu, který navrhla Komise Ursuly von der Leyenové. Myslíte, že snaha o boj s klimatem tady narazila na své limity?

Parlament je v klimatických cílech ještě ambicióznější než Evropská komise. Hlasoval pro 60procentní snížení skleníkových plynů do roku 2030. Hlavní problém té reformy není o klimatu, ale o strategii týkající se biodiverzity a také o strategii Farm to fork (Z farmy na vidličku). Tyto dvě strategie už Komise představila, v kompromisních návrzích tří největších frakcí byly ale opuštěny jakékoliv zmínky o nich. Odvolávají se přitom na to, že to jsou pouhé strategie, a nemají tudíž legislativní charakter. To je směšný argument, vždyť jde o oficiální dokumenty Evropské komise.

Vy sám jste na Twitteru psal, že budete v pátek hlasovat proti reformě. Tam je asi už o výsledku rozhodnuto, vzhledem k názoru tří největších frakcí…

Já jsem už v úterý hlasoval pro pozměňovací návrh číslo 1147, který požadoval stáhnutí dokumentu a jeho přepracování v Evropské komisi. Pro tento návrh hlasovalo jen 166 poslanců. Nevidím vůbec žádnou možnost, že by nějaká zásadnější část poslanců hlasovala proti reformě jako celku. Je to už zabité, ten dokument je prakticky schválen.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované